Kérkyra je hlavní město ostrova Korfu. Jeho výstavba začala v 6. století na místě původně zničeného hlavního města. Největší slávy město dosáhlo v 15. století, kdy bylo obehnáno mohutnými hradbami. Tehdy také vznikla Stará pevnost a brzy nato i Nová pevnost. Ruiny obou pevností jsou dnes jedinými pozůstatky původního městského opevnění. Při návštěvě Kérkyry zajděte na Esplanádu – jedno z největších řeckých náměstí. V úzkých městských uličkách najdete i kostel svatého Spyridóna – patrona Korfu. Kostel je významnou městskou dominantou.
Agios Spiridon na siluetě Kerkyry
Kérkyra byla založena roku 734 před naším letopočtem Korinťanem Chersikratem na území dnešního poloostrova Kanóni. Město zde existovalo téměř 1300 let až do roku 541, kdy bylo zničeno východogótským vůdcem Totilou.
K výstavbě nového sídla v místech dnešního města bylo použito stavebního materiálu z ruin Paleópolisu. Stejně tak tomu bylo i v pozdějších obdobích. Z tohoto důvodu se nám bohužel nedochovaly žádné antické stavby. Informace o antickém městě, které jsou nám k dispozici, pocházejí z 5. století před naším letopočtem od Thukydida. Archeologické průzkumy tyto informace potvrzují.
Mon Repos
Město se rozkládalo téměř po celém poloostrově. Na severu, částečně na jihu a zřejmě také v západní části bylo ohraničeno městskou zdí. Městu náležely tři přístavy – vojenský v místě dnešního letiště, Alkinooův na sever od města a obchodní přístav u dnešní Staré pevnosti. Naproti vchodu do paláce Mon Repós se rozkládala městská tržnice. Akropole se zřejmě nacházela na řadě kopců Análipsis. Několik chrámů stálo také na území dnešního parku u Mon Repós.
Málo prozkoumané území bývalého antického města by mohlo v budoucnu přinést nejedno překvapení, čemuž nasvědčuje množství větších či menších památek, nacházejících se téměř po celém poloostrově.
K přesídlení starého antického města došlo podle dostupných informací po zničení Paléopolisu východogótským králem Totilou. Město bylo prakticky srovnáno se zemí. Obyvatelé, kteří přežili, se rozhodli přemístit jej na poloostrov se dvěma vrchy – dnešní Stará pevnost. Tato volba nebyla náhodná a nově vznikající město se dalo podstatně lépe chránit.
Stará pevnost
K většímu rozvoji města dochází až ve druhé polovině 15. století z prostředků Benátské republiky. Kérkyře vévodily dva hrady, mezi nimiž se tyčila honosná bazilika a celé město obklopovaly hradby. Pravý rozkvět však Kérkyra zaznamenala v druhé polovině 16. století, kdy se město rozrostlo až za hranice poloostrova.
Za neustále vrůstající turecké hrozby a ztráty území na Peloponésu začali Benátčané roku 1576 s výstavbou mohutného opevnění, které bylo dokončeno o dvanáct let později. Pevnost, zahrnující oba vrchy, se začala nazývat Páleó Froúrio (Stará pevnost). Na druhé straně Kérkyry vyrostla během krátké doby další dominanta – Néo Froúrio (Nová pevnost), na niž navazoval celý systém hradeb, opevnění a bašt, táhnoucí se kolem města až k jižnímu konci Esplanády. Také mimo město se nacházelo několik bašt. Kromě Staré a Nové pevnosti se nám z těchto opevnění nedochovalo téměř nic.
Nová pevnost
Uvnitř hradeb se město čile rozvíjelo, stavěly se měšťanské a obecní domy, mnoho kostelů a paláců. Také Francouzi a Angličané se zasloužili o rozvoj města výstavbou několika významných objektů. Angličané však zničením velkých částí obou pevností (před předáním Korfu zpět pod nadvládu Řekům) připravili ostrov o nezměrné historické a kulturní hodnoty. Dalších rozsáhlých škod se město dočkalo za 2. světové války při německém bombardování. I přesto se však ve městě a nejbližším okolí nachází množství zajímavých a krásných památek:
