Kalalau trail – pro řadu lidí pojem neznámý, pro řadu lidí zbytečně nebezpečná a neuvěřitelně náročná cesta třebaže hezkou krajinou, pro řadu lidí životní sen.

Všechny tyto emoce (a jistě mnoho dalších) v lidech Kalalau trail vyvolává. A co že to vlastně ten Kalalau trail je? Pobřeží Nā Pali Coast na ostrově Kauai je v podstatě nepřístupné místo, kam se dá jít pouze pěšky (vrtulníkem či lodí je to zakázáno). A pokud toto pobřeží chcete poznat na vlastní kůži, musíte zde trekovat.

Kalalau Valley

Kalalau Valley

Cílem treku, který se nazývá Kalalau trail je pak Kalalau Valley, místo, kde po mnoho staletí žili již dávní Havajané, kteří zde pěstovali taro (do jisté míry obdoba brambor) a další plodiny. Kde měli své domovy a chrámy. Kalalau Valley můžete z vrchu snadno vidět z vyhlídky Kalalau Valley Lookout v Koke’e State Parku, kam se dopravíte jednoduše autem. Je až k neuvěření, že dávní Havajané měli cestičku z Kalalau Valley přímo přes ona vysoká skaliska, na kterých se nachází Kalalau lookout v Koke’e State Parku. Pomocí žebříků a lan nějakým způsobem uměli tyto prudké útesy zdolat, a to často i s nákladem mnoha věcí. Je doloženo, že mezi lidmi žijícími v Kalalau Valley a lidmi žijícími jižně od tohoto údolí, existovala čilá komunikace a obchod. Prastará stezka však již byla dávno zapomenuta, je neudržovaná a je na ní zakázán vstup. Mám pocit, že mi někdo říkal, že se ji nějaký dobrodruh pokoušel najít a projít. Našel ji, ale projít se mu ji nepodařilo…

Podívat se na Kalalau Valley z vrchu tedy není žádný problém a nemusíte se u toho ani zapotit. Vidět Kalalau Valley zespoda už je ale podstatně náročnější, protože do údolí se dá dostat právě jen Kalalau trailem, tedy trekem, který měří v jednom směru 18 km a který začíná na Ke’e beach, na úplném konci Kuhio Highway na severní straně ostrova Kauai. Druhou možností je pak dopádlovat sem na kajaku, což někteří lidé dělají, přestože by zde mělo být zastavování s kajaky zakázáno.

Ke'e Beach na ostrově Kauai

Ke’e Beach na ostrově Kauai

Samotný Kalalau trail je všeobecně označován za nejnáročnější trek v celých USA. Současně bývá také označován za nejkrásnější trek Pacifiku. Zda je něco z toho pravda či nikoli, nedokážu posoudit, nicméně mohu potvrdit, že se jedná o trek opravdu náročný a že je opravdu překrásný.

Permit/Povolení pro Kalalau trail

Krása Nā Pali a ochrana tohoto kousku světa vede k tomu, že je přísně regulován počet lidí, kteří sem najednou mohou vstoupit. Proto, pokud byste chtěli Kalalau Trail absolvovat, musíte si vyřídit permit (nejlépe online na https://camping.ehawaii.gov/camping/welcome.html), a to doporučuji udělat s mnohaměsíčním předstihem, což samo o sobě může být docela problém (stanovit na den přesně, kdy na Kalalau Trail půjdete je i vzhledem k počasí atp. poměrně složité). Začátek Kalalau trailu (od Ke’e beach k Hanakāpīʻai beach) můžete jít bez permitu. Od Hanakāpīʻai beach dále již však permit potřeba je (ačkoli mám zprávy, že prý je fakticky potřeba až od camping site v Hanakoa Valley, cirka v polovině trailu – nevím, zda bych tomuto věřil a hlavně je to asi jedno, Hanakoa Valley podle mne není smysluplným cílem, kde by se člověk měl otočit a jít zpátky).

Permit si můžete vyřídit až na 5 nocí s tím, že doporučuji si jej vyřídit aspoň na noci 2, abyste první den šli Kalalau trail do Kalalau Valley, druhý den tam pobyli a třetí den se po Kalalau trailu vrátili zpět na Ke’e beach. Existují lidé, kteří to zvládají za dva dny (tzn. přijdou, vyspí se a jdou zpět) a také hikeři, kteří jdou na lehko a zvládnou trail tam i zpět v jednom dni. Ale to už mi připadá zbytečné honění, zvlášť, když Kalalau Valley rozhodně stojí za to, abyste jej prozkoumali (či aspoň jeho pláže) a k tomu už minimálně jeden den potřebovat budete. Ideální by podle mne bylo strávit zde aspoň 3 dny, ale to si většina lidí nemůže dovolit vzhledem k omezenému časovému fondu své dovolené.

Řada lidí říká, že se na trail vydávají zcela bez permitu, což samozřejmě možné je, protože vás při vstupu na něj nikdo nekontroluje. Je také velká šance, že váš permit žádný ranger nebude opravdu kontrolovat a že vám to projde. Je pravdou, že zde rangeři nezřídka jezdí na člunech a permity kontrolují, je pravda, že zde někdy dělají větší zátahy i s helikoptérami. „Odměna“ za neplatný permit, je vysoká pokuta ($500) a k tomu vás postaví před soud a hrozí i pokuta vyšší či dokonce vězení (čemuž bych ale asi až tak moc nevěřil). Je ale také pravdou, že je velká šance, že vás nikdo kontrolovat nebude. Otázkou je, zda to stojí za těch pár stokorun, když si vezmete, že se o trail někdo musí starat, někdo musí udržovat toalety cestou a hlavně – kdyby to tak udělal každý, tak by to na Kalalau trailu asi nebylo tak klidné a liduprázdné (a tedy krásné). Proto bych chtěl poprosit všechny, kdo chtějí jít Kalalau trail bez permitu – obětujte těch pár korun a permit si kupte (v porovnání s celkovými náklady na dovolenou na Havaji) a pomožte tak rangerům v tom, aby se o trail mohli starat.

Co si s sebou vzít na Kalalau Trail

V jedné větě: vezměte si toho s sebou co nejméně. Každý kilogram, který ponesete, se vám v náročném terénu Kalalau trailu hezky pronese. Proto až se na Kalalau trail budete chystat, dobře přemýšlejte nad tím, co opravdu budete potřebovat a co už ne.

Základem jsou pořádné vysoké trekové boty, kvalitní ponožky a doporučuji vzít si také trekové hole. Oblečení moc potřebovat nebudete, protože jste v tropech, takže bude teplo (večer ale může být chladněji, takže tričko mějte s sebou 🙂 ). Určitě si vemte také plavky.

Pokud nechcete spát pod širákem, je dobré si vzít plachtu pro vytvoření provizorního přístřešku, případně celý stan (který už ale udělá hezkou zátěž). Vyspíte-li se bez spacáku, nemusíte jej brát, jste v tropech 🙂 Karimatka je prima, zda ji budete potřebovat, záleží jen na vás.

Pokud fotíte, vemte si pořádně nabité baterie, ať pak nemáte oči pro pláč 🙂 Vezměte si také baterku nebo lépe čelovku s nabitými bateriemi.

Vemte si s sebou jídlo, ideálně sušené, které neváží moc. Nezapomeňte, že na místě nejsou žádné obchody, takže co si neulovíte (a nebo nevyžijete-li z ovoce, které se dá cestou najít), to nebudete mít 🙂 Přibalte si vařič (ale můžete vařit i na ohni) a hlavně nezapomeňte na chemickou či UV úpravu vody (doporučuji Aquasteril, viz článek o zdravotnictví na Havaji, očkování atp.).Může se hodit vzít si také nějaké sladkosti na rychlé doplnění cukrů či třeba tablety Isostaru na doplnění minerálů (budete se hodně potit). Nezapomeňte na toaletní papír, mýdlo, kartáček a pastu atp.

Rozhodně pak nezapomeňte na náplasti, obvazy, obinadlo, desinfekci atp. pro případ, že by se vám něco stalo. Pokud máte možnost, pro jistotu si vezměte i světlici a hodí se i zrcátko. Pokud se vám totiž něco stane, na Kalalau trailu nechodí mnoho lidí, tak ať můžete upozornit prolétávající vrtulníky či projíždějící lodě na to, že se něco děje. Na Kalalau trailu NENÍ K DISPOZICI TELEFONNÍ SIGNÁL, takže si pomoc mobilem nezavoláte!!!

Já osobně jsem tahal na zádech asi 15kg krosnu (stan, karimatky, spacáky, vařič + kartuše, jídlo na několik dní atp.), takže mohu potvrdit, že s touto zátěží je Kalalau trail opravdu „zážitek“ 🙂 Pokud bych šel sám, asi bych nebral stan a karimatky a tolik jídla, ale pro manželku by bylo spaní pod širákem asi ne zcela příjemné – v Kalalau Valley žije docela dost různého hmyzu včetně nemálo švábů.

K tomuto tématu ještě poslední poznámka – vemte si s sebou nějaký pytel na odpadky. Platí, že co si s sebou do údolí přinesete, byste si měli také odnést. Nejsou zde žádné odpadkové koše, takže chcete-li (a měli byste chtít), aby příroda zde po vašem odchodu vypadala stejně jako když jste sem přišli, vemte si veškerý svůj odpad zpět a vyhoďte jej zase na Ke’e beach do kontejnerů. Výjimkou je samozřejmě toaletní papír, který budete normálně vyhazovat na suchých toaletách, které na Kalalau Beach jsou.

Jednotlivé etapy Kalalau trailu

Ke’e beach – Hanakāpīʻai Beach (2 míle)

V prvé řadě – vyjděte co nejdříve, abyste se na konec Kalalau trail dostali před západem Slunce. Po tmě se vám trail půjde opravdu hodně špatně. Počítejte s tím, že vám cesta bude trvat 7-10 hodin, v závislosti na množství zastávek, které budete dělat. Ideální je tak vyjít nejpozději v cca 7 hodin ráno, kdy navíc ještě tolik nehřeje Slunce a cesta je příjemnější.

První dvě míle vedou zalesněnou krajinou s několika krásnými výhledy na oceán a pláž Ke’e beach a pobřeží Na Pali. Je zde poměrně nepříjemný kamenitý povrch, kde budete rádi za pevnou vysokou turistickou obuv a trekové hole. V této části Kalalau trailu, kde ještě není potřeba permit, budete potkávat desítky a možná i stovky lidí, kteří jdou na Hanakāpīʻai Beach na výlet. Řada z nich jde v sándálech (lepší varianta), řada jen v plážových ťapkách (tyto lidi bych si dovolil nazvat „cvoci“). Na Havajských ostrovech všude uvidíte spoustu varovných cedulek, které vás informují o tom, co vše se vám může stát. Holt Amerika. Díky tomu, kolik ty první dvě míle, šlo „cvoků“, se ale vůbec nedivím, že ty varovné cedulky všude mají. Na procházku (třebaže 4 míle celkem není zrovna krátká procházka) v tomto terénu, je jít s takovouto obuví opravdu hloupý nápad. Holt cvoci 🙂 Pak se mohou divit, že tam mají každý týden několik případů zlomených kotníků apod.

Řeka u pláže Hanakapiai

Řeka u pláže Hanakapiai

Cesta k Hanakāpīʻai Beach je označována za warmup (zahřívací část) Kalalau trailu, takže pokud by vám už tato část přišla hodně náročná, nedoporučuji vám pokračovat dál. Dále to nebude o moc horší, ale bude se to mnohokrát opakovat v různých variacích (v kluzkém lese, na Slunci, na útesech, na Slunci a kluzkých útesech atp.).

Když dorazíte k Hanakāpīʻai Beach, přebrodíte potůček, který protéká celým Hanakāpīʻai Valley a který na začátku údolí vytváří krásné Hanakāpīʻai Falls, ke kterým vede několikakilometrová procházka. Doporučuji ji nechat na cestu zpět z Kalalau Valley, kdy budete vědět, jak na tom jste časově. Cílem cesty do Kalalau Valley je totiž dojít včas (tzn. před západem Slunce).

Hanakapiai Beach (2. míle)

Hanakapiai Beach (2. míle)

Samotný potok se může v období po dešti proměnit v dravou řeku. Je-li to váš případ, v žádném případě se ji nesnažte přebrodit. Stalo se to osudným už mnoha lidem. Raději počkejte, až voda opadne a teprve pak pokračuje dále. Obecně by vám voda neměla sahat výše než nad kolena. A uvidíte, že i tak může být proud opravdu silný. Chcete-li tip, jak řeku přebrodit, tak buď přeskakováním po kamenech (obecně je to lepší blíže k moři, je zde více kamenů), což je ale nebezpečné kvůli kluzkosti kamenů (velice pomáhá zapírání se trekovými hůlkami) a nebo řeku projděte s tím, že si zujete boty, ponožky, obujete si jen boty a po přebrodění řeky si na nohy zase nazujete suché ponožky, které vám umožní botu rychle vysušit.

To, co píšu o řece v údolí Hanakāpīʻai pak platí i pro všechny další řeky, které cestou na Kalalau Trailu potkáte a budete brodit.

Na Hanakāpīʻai Beach se pak doporučuje nekoupat, jsou zde velice zrádné proudy, které již bohužel stály život řady lidí.

Hanakāpīʻai Beach – Hanakoa Valley (4 míle)

Tento úsek vede stále krásnou krajinou, plnou zeleně a řadou nádherných výhledů. Překročíte několik potůčků a projdete několika údolími. Cesta utíká, protože je opravdu na co koukat.

V Hanakoa Valley jste cirka v polovině trailu. Je možné zde přenocovat. Je zde jednoduché tábořiště pod stromy se suchými záchody a vodou v řece. Tábořiště není u moře. Místo není nic extra, ale pokud by se stalo, že byste se na treku zdrželi a nebo jej chtěli rozložit do více dní, na přespání je to tady naprosto v pohodě.

Waiahuakua valley (cca 5. míle)

Waiahuakua valley (cca 5. míle)

Doporučuji vám zde odpočinout, najíst se a nabrat dostatečné zásoby vody, protože před vámi se nachází suchá a nejnáročnější (psychicky) část Kalalau trailu, kde již další vodu potkáte až skoro v cíli.

Hanakoa Valley – Kalalau Beach (5 mil)

Tento úsek se dá rozdělit do 4 částí.

Výstup z Hanakoa Valley

V té první vyjdete z Hanakoa Valley a pomalu ale jistě uvidíte, jak se vám začíná krajina měnit před očima. Ubývá vegetace, krajina začíná být opravdu suchá, kamenitá a nevlídná. Také je zde již docela horko, protože na vás pravděpodobně již mnohem více svítí Slunce. Dbejte na dodržování pitného režimu!

7. míle – Crawler’s ledge

Druhá pasáž je pověstná 7. míle s pro mnohé nejnebezpečnějším místem celého trailu – Crawler’s Ledge. Jedná se o úsek na úbočí svahu, který je poměrně značně příkrý a padá desítky metrů až do zpěněných útesů v moři. Je zde vyšlapaná pěšinka, která je prašná (a nebo po dešti naopak nepříjemně blátivá), na které musíte dávat dobrý pozor, kam šlapete, aby se s vámi svah nesesunul. Dávejte si dobrý pozor na každý krok, nerozhlížejte se za chůze, soustřeďte se na správné rozkládání váhy pomocí trekových holí.

Crawlers Ledge (7. míle)

Crawlers Ledge (7. míle)

Jakmile dojdete ke Crawler’s ledge (místo poznáte, nebojte 🙂 ), chvíli si odpočiňte a cítíte-li svalovou únavu, vemte si nějakou sladkost, aby se vám doplnily rychlé cukry. Poslední, co byste chtěli, je dostat závrať či aby se vám začala podlamovat kolena.

Crawler’s ledge podle mého názoru není zdaleka tak strašný, jak může na některých videích vypadat. Jedná se o takřka kolmou skalní stěnu, na které je skalní římsa, po které musíte onen skalnatý výběžek do moře obejít. Římsa nemá moc rovný povrch, je hodně kamenitá a vcelku úzká. Vedle vás je navíc z jedná strany skála (může zavázet, když budete procházet s krosnou) a na druhé straně hluboká strž. Jedná se sice o nepříjemnou pasáž, která může lidem se strachem z výšek dělat potíže, ale já mám strach z výšek také a zde jsem závažnější problémy neměl. Možná je to tím, že se zde člověku vyplaví do těla adrenalin, možná je Crawler’s ledge jen přehnaně obávaný. V každém případě zde jděte pomalu, nekoukejte dolů, ale jen pod nohy. Dávejte pozor na každý krok, abyste nešlapali na uvolněné kameny. Zapírejte se holemi, abyste měli více opěrných bodů. Pokud budete dávat pozor, nic se vám nestane, zase tak strašně nebezpečné místo to není.

Crawler’s ledge – Kalalau Valley

Tato pasáž už je poměrně pohodová, střídají se zde suché a opět lehce nebezpečné pasáže na vysokých svazích s prašným povrchem, s místy s vegetací. U většiny lidí se zde již začíná projevovat únava, tak tomu nepodléhejte!

Je zde také pár prudkých pasáží s opravdu nepříjemným stoupáním (zejména jedna má oblíbená v lese, kde jsem s 15kg krosnou na zádech měl opravdu co dělat).

Jakmile dojdete k ceduli Kalalau Valley, máte již skoro vyhráno.

Vstup do Kalalau Valley

Vstup do Kalalau Valley

Kalalau Valley – Kalalau Beach

Tento úsek je při cestě do údolí sice ne zcela příjemný, ale s vidinou konce trailu je to již jen o tom, abyste bezpečně seběhli z tzv. Red hillu (povrch je zde opravdu červený) dolů do Kalalau Valley. Dávejte si pozor, povrch je hodně kluzký (a po dešti obzvlášť), takže opatrně na to, jak šlapete. Nespěchejte za každou cenu, ačkoli toho už asi máte plné zuby.

Jakmile seběhnete z Red Hillu dolů, budete v údolí, přebrodíte řeku (naberte si vodu, opláchněte se aspoň trošku) a během 10 minut budete u tábořiště.

Kde se na Kalalau Beach utábořit?

Kalalau Beach je dlouhá, široká písčitá pláž, za kterou je listnatý lesík v místech, kde stále uvidíte terasy, které si zde zbudovali dávní Havajané. Respektujte význam tohoto místa a kameny nepřesouvejte, zdi nebourejte a dodržujte zde jistou pietu, které si toto místo zaslouží.

Kalalau Beach při západu Slunce

Kalalau Beach při západu Slunce

Až budete hledat místo k utáboření, dám vám dobrou radu – ačkoli asi budete unavení, budete chtít shodit krosny ze zad a sednout si, ještě vydržte. Projděte si celé údolí od začátku tábořiště až k vodopádu na konci Kalalau Beach (u vysokých skal), protože právě toto je místo, kde se budete sprchovat a je to nejdostupnější voda v údolí. Ideální je proto kempovat někde v její blízkosti, jen nezapomeňte, že zde bude zvýšený provoz lidí. Druhou možností je ubytovat se hned na začátku údolí, kdy si pro vodu a koupání budete chodit do řeky, kterou jste brodili, když jste do údolí vstoupili. Je o něco dále než vodopád, ale voda zde je lepší, čistší a pro mnoho lidí je to lepší varianta. My neměli tyto informace a tak jsme se ubytovali skoro na začátku tábořiště a měli to daleko na obě strany 🙂

Sprcha na Kalalau Beach, tedy vodopád je vidět v pravé části fotografie

Sprcha na Kalalau Beach, tedy vodopád je vidět v pravé části fotografie

Doporučuji vám stany dobře zapínat, protože v údolí žije nemálo hmyzu, zejména švábů, kteří rádi vlezou do všeho.

V údolí se nachází také mnoho stromů s různými druhy ovoce. Asi nejčastěji jsme naráželi na ovoce Nooni, které je údajně velice zdravé, jen jsou na něj názory podobně jako na olivy či durian – někdo je miluje, někdo nesnáší.

Ovoce nooni

Ovoce nooni

Komunita lidí na Kalalau Beach

Možná se někde dočtete, že v Kalalau valley žije zvláštní komunita lidí, kteří zde jsou načerno a existují zde po mnoho let mimo civilizaci. Ano, připravte se na ně 🙂 Kromě těchto domorodců, kteří se ale turistům trošičku vyhýbají a potkat je jde spíše v zimních měsících, zde potkáte turisty jako vy a pak několik lidí, kteří zde sice nežijí natrvalo, ale jsou zde i tak několik týdnů či měsíců. Jsou to čato studenti, kteří zde tráví opravdu pohodové prázdniny či jen lidé, kteří utekli před každodenním stresem. Nelekejte se, až se půjdete k vodopádu koupat či mýt nádobí a tito lidé zde budou zcela nazí. Je to tak trošku návrat k přírodě, tak jim to přejte 🙂

Jeskyně na konci Kalalau Beach

Jeskyně na konci Kalalau Beach

Místní domorodci většinou nežijí přímo na pláži, mají své přístřešky hlouběji v údolí, kde je nenajdou rangeři, před kterými se skrývají. Mají zde svá políčka s tarem a dalšími plodinami a většinu zásob si nechávají dovézt z okolních měst načerno lodích. Nejsou tak pochopitelně zcela odříznutí od civilizace, ale do jisté míry se tomu dost přibližují. Nečekejte ale žádné křováky, jsou to lidé v normálním oblečení, třebaže někdy trošku zarostlejší.

Co na Kalalau Beach dělat?

Možností je více. Můžete jít prozkoumávat samotnou pláž, můžete trekovat hlouběji do údolí či prozkoumávat pasáže podél Kalalau Trailu (zejména kopec, který jste možná viděli při sebíhání Red Hillu směrem k oceánu, kde jsou vidět terasovitá políčka a odkud je krásný výhled na Kalalau beach a za ní pokračující pobřeží Na Pali).

Kalalau Beach

Kalalau Beach

Samotná Kalalau Beach je velice hezká a za vodopádem pokračuje ještě několik stovek metrů. Uvidíte několik jeskyní ve skále, některé z nich jsou opravdu velké a v době přílivu jsou zalité vodou. Budete-li mít štěstí a voda zrovna nebude vysoko, dojdete suchou nohou po Kalalau beach a častečně i přes jednu kratičkou jeskyni až ke skaliskům na jedné z fotek okolo a jeskyni, ve které uvidíte řadu na sebe poskládaných kamínků. Odtud je to již jen kousek na Honopu Beach, tedy pláž známou z filmu Piráti z Karibiku – On Strange Tides (Na vlnách podivna).

Honopu Beach

Na tuto nádhernou pláž musíte bohužel z Kalalau Beach doplavat. Jděte do toho jen pokud jste aspoň trošku zdatný plavec a jen a pouze, pokud je moře klidné. Pokud by byly větší vlny a nebo si s plaváním moc nevěříte, raději to nezkoušejte. Proudy zde jsou silné a zrádné a pláž sice není daleko, ale bojovat na cestě zpět proti vlnám není žádný med. Máte-li s sebou ploutve, je to o mnoho lehčí, já plaval bez nich a docela jsem si máknul.

Honopu Beach

Honopu Beach

Honopu Beach je krásná tím, že leží v půlkruhové zátoce ve skále, s nádhernou písčitou pláží, kde opravdu nikdo není (možná jen pár lidí, kteří sem doplavali podobně jako vy). To, čím je proslulá, je obrovský skalní oblouk, který tuto zátoku spojuje se zátokou vedlejší. Tímto obloukem se dá projít, dokonce pod ním uvidíte studenou sladkou vodu, takže vám dojde, že zde někde musí být nějaký pramen. Půjdete li na druhou stranu oblouku do vedlejší zátoky, možná budete mít štěstí na to, že z oblouku bude jakoby pršet. Je to nádherný pohled,když na vás z výšky padají z modré oblohy kapky vody a místy vytváří malou duhu 🙂

Kousek dál po levé straně za obloukem je pak schován nádherný vysoký vodopád, který padá do malého jezírka, ve kterém se můžete vykoupat a konečně pochopit, kde se u oblouku bere ona sladká voda 🙂 Budete se muset opravdu důkladně zamyslet nad tím, jestli náhodou nejste v ráji. Podle mne to k tomu opravdu nemá daleko, tak nádherné místo člověk jen tak nenajde…

Jedna rada – chcete-li se zde koupat v moři, koupejte se na pláži, která je blíže Kalalau Beach. Ta v druhé zátoce má zakalenější vodu, kterou vyhledávají medůzy. Plavat zpátky na Kalalau beach požahaný od medůz nebude žádná legrace…

Cesta zpět

Až půjdete z Kalalau Valley zpět, vyjděte brzo ráno, abyste co nejvíce času šli mimo pražící Slunce, které hrozně bere na silách. Až „vyběhnete“ na Red Hill (a řeknete si, že to „nejlepší“ máte hned na začátku), otočte se a podívejte se, jak Slunce začíná ozařovat Kalalau Valley a skály v něm. Tento pohled je opravdu nádherný.

Cesta zpátky na Ke’e Beach je podle mého názoru snažší, zvládli jsme ji asi za 5,5 hodiny (oproti 7,5 hodinám na cestě sem), ale je pravda, že jsme šli svižným tempem. Člověk už tak nějak ví, co ho čeká, nicméně nezapomeňte být opět obezřetní a opatrní na oněch nebezpečných pasážích, které jste již míjeli.

Hanakapiai falls

Hanakapiai falls

Budete-li mít čas, zajděte si na vodopády v Hanakoa Valley a v Hanakāpīʻai Valley, které jste cestou sem míjeli. Minimálně Hanakāpīʻai falls stojí opravdu za to, ačkoli pro řadu lidí jsou hezčí Hanakoa falls.

Šťastnou cestu a úspěšné zdolání Kalalau trailu vám přeje

MAHALO.cz!

  • Hodnocení uživatelů

  • Hodnocení: 5 hvězdy
    5 / 5 (1 )
  • 100%
  • (1) Recenze

Summary:

Dosaženo 100 cestovatelských bodů
Počet přečtených článků
Počet přijatých odpovědí
Počet napsaných recenzí
Tvé hodnocení *: 5*: 5">
5 /5 stars

Náročný, nebezpečný, ale DOKONALÝ zážitek!

dne 2014-12-04 09:09:27

Kalalau trail byl od začátku hlavním cílem naší dovolené na Havajských ostrovech. Jakmile jsme měli letenky a věděli, že opravdu letíme, hned jsme začali plánovat kdy "dáme" Kalalau trail. Je to něco, co na Havaji prostě MUSÍTE zkusit, protože je to jedno z mála posledních míst Havajských ostrovů, kde máte možnost vidět Havaj takovou, jaká byla i před tisíci lety. Bez lidí, bez hotelů, bez fast foodů.
Nikdo z nás není vrcholový sportovec, ale všichni pravidelně sportujeme a hýbeme se. Kalalau trail nám ale dal pořádně do těla. Určitě to bylo tím, že jsme v krosnách tahali zbytečně moc věcí, ale i bez nich tenhle trail prostě JE náročný. Počítejte s tím. Nás zrazovali i rangeři v kempech, když se nás ptali, jestli to náhodou nemáme v plánu a my jim řekli že ano. "To nemůžete dát", "Je to šíleně nebezpečné, něco se vám stane", "Raději se na to vykašlete". Tohle jsme slyšeli několikrát. Hlavně to teda adresovali mně (z nás jsem na první pohled nejmenší sportovec) :-) Ale neměli pravdu. Kalalau trail je nebezpečný, jsou tam pasáže (nejčastěji na některém z nezpěvněných přašných a často částečně sesunutých svazích), kde stačí opravdu chvilka nesoustředění a člověk se zřítí do propasti pod sebou. Ale překvapivě to nebyl Crawlers ledge, o kterém se všude píše a ze kterého má takový strach většina lidí. Ale ujít se dá a při troše opatrnosti a možná i štěstí tady člověku nic moc nehrozí.
Odměna za jeho absolvování je neskutečná a pokud člověk nezažije ten pocit na konci civilizace, kam se zase tak moc lidí nepodívá, ten to nikdy nepochopí. Nikdy jsem nerozuměl horolezcům (co je na ten vrchol táhne?), ale tady jsem to aspoň částečně pochopil. Ten pocit. Paráda!
Jestli jste aspoň trošku ve formě, jestli chcete zažít jeden z nejlepších treků ve svém životě a nebojíte se trošky nepohodlí (na konci vás totiž nečeká hotel ani postel, ani sprcha a ani žádné extra jídlo), neváhejte ani minutu a jděte. Stojí to za to a pro nás to byl vrchol celé dovolené na Havajských ostrovech!



Dovolená Kalalau trail

Dovolená v destinaci Kalalau trail? Dobrá volba! Podívejte se na aktuální nabídku zájezdů a nebo na akční Last minute, které jsou nyní k dispozici. Podívejte se i na nabídku zájezdů na Havajské ostrovy a vyberte si ze všech dostupných možností!