Od 8. století před naším letopočtem byla zdejší krajina spolu se severním Laziem a jižní Umbrií mateřským územím etruské civilizace.
Od 4. století před naším letopočtem zde vládli Římané. Po pádu římské říše za Langobardů a Franků se stala střediskem Toskánska Lucca. Od 11. století se vytvářely městské komunity Pisa, Lucca, Pistoia, Siena, Voltera, Florencie, Arezzo. Tato města navzájem soupeřila, což vedlo k vzrůstu ekonomického a kulturního rozvoje.
Na pobřeží získala námořní moc Pisa. Ve vnitrozemí to byla Florencie. Pod její nadvládu se v polovině 16. století dostalo prakticky celé Toskánsko. Moc ve městě zprvu držela rodina Medici, po jejím vymření v roce 1737 se vlády ujali (s výjimkou napoleonského intermezza) rakouští Habsburkové.
Samostatnost si udrželo jen několik menších území, zvláště pak Lucca a Massa-Carrara.
V roce 1860 se Toskánsko stalo součástí sjednocené Itálie.