Počasí je v Athénách podobné jako na ostatních řeckých ostrovech, i když také dokáže překvapit. Místní obyvatele například v lednu roku ...
Athény jsou hlavním a největším městem Řecka, sídlem prezidenta republiky a ústředních úřadů, hlavním střediskem národního hospodářství, významným dopravním uzlem. Nachází se tu univerzita, řada dalších významných kulturních institucí a mnoho prvořadých historických památek.
Město leží v pobřežní rovině lemované pohořími na západě Egalaeos/Aigaleos, na severu a severovýchodě Parnitha/Parnés se sedačkovou lanovkou a Penduli/Pentelikon, na východě Ymittos/Hyméttos. Historické jádro města leží při severním úpatí pahorku, na němž se zvedá starověká Akropolis.
Hlavní město Řecka leží na nejjižnějším výběžku pevninské části Řecka, který je omýván Sáronským zálivem. Počet obyvatel se dnes odhaduje už na 4 miliony spolu s Pireem. Čísla jsou neoficiální, protože ve městě je bezpočet cizinců a nelegálních imigrantů především z Blízkého východu a Afriky. Díky tomu bohužel roste i kriminalita a v některých částech města se v noci dokonce už vůbec nedoporučuje vycházet.
Historie Athén
Athény se staly centrem klasické řecké kultury. Zde se vyvinula stará řecká demokracie, rozvinulo se řečnictví, nabyla vyspělé podoby filozofie a zrodilo se drama. Aténský dialekt staré řečtiny, takzvaná attičtina, zvítězil mezi desítkami nářečí a stal se základem byzantské i moderní řečtiny.
Podle řecké mytologie spolu soutěžili Poseidon a Athéna o to, kdo přinese městu vzácnější dar. Athéna věnovala městu olivovou ratolest a tím soutěž vyhrála. Odtud také pochází název města. Pověst říká, že město založil Kekropos, napůl člověk, napůl had.
Archeologické výzkumy zatím dokázaly existenci prvních zdejších obyvatel kolem roku 3000 před naším letopočtem. Ve 2. polovině 2. tisíciletí byl již pahorek Akropole opevněn a stála na něm palácová stavba mykénského typu. Athény se ubránily kolem roku 1200 před naším letopočtem všeobecné katastrově mykénského světa, nepodlehly o něco později ani náporu dórských kmenů a kolem roku 1000 před naším letopočtem se staly východištěm mohutného migračního proudu na egejské ostrovy a do Malé Asie.
V hospodářské konkurenci s ostatními městskými státy procházely koncem 1.poloviny 1. tisíciletí před naším letopočtem složitým obdobím vnitropolitických bojů, za nichž se athénské státní zřízení vyvíjelo v rozvinutou formu otrokářské demokracie. Toto zřízení se plně osvědčilo v řecko-perských válkách v letech 492 – 479 před naším letopočtem. Po jejich skončení se Athény staly vedoucí silou v ostrovní a přímořské Egeidě jako hlavní mocnost takzvaného délského neboli athénského námořního spolku.
Z tohoto období pochází přestavba athénské Akropole a agory. Athény tehdy měly údajně půl milionu obyvatel.
Sílící konflikty se Spartou vedly v poslední třetině 5. století př. n. l. ke vzniku peloponéské války, která skončila v roce 404 před naším letopočtem pro Athény porážkou. Obnovení athénského politického vlivu kolem poloviny 4. století př. n. l. bylo jen krátkodobé a prohraná bitva u Chairóneie v roce 338 před naším letopočtem přinesla nejen porážku Athén Filipem II. Makedonským, ale vůbec konec samostatnosti řeckých městských států. Athény ztrácely nejprve svůj politický význam a postupně i svoje někdejší postavení hlavního střediska řecké kultury. Jen ve filozofii si udržovaly i nadále vedoucí postavení a to i za panství Římanů. Ti se zmocnili Řecka v roce 146 před naším letopočtem.
Za helénofilských císařů ve 2. století našeho letopočtu procházejí sice Athény obdobím nové přestavby, ale od 3. století nastává jejich nezadržitelný úpadek. V roce 267 byla většina města zpustošena germánskými Heruly. V roce 529 Athény klesly na úroveň provincionálního centra.
Od těchto dob Athény stále více zaostávaly nejen za Konstantinopolí, ale i za Soluní. V pozdním středověku se střídaly v držení města Byzantinci s křižáky. Ti z Athén učinili v roce 1225 sídlo vévodství, které dočasně zahrnovalo část dnešního řeckého území.
V roce 1465 Athény padly do rukou Turků. Parthenón, změněný již dříve v křesťanský chrám, se stal mešitou, v Propylajích se usadil turecký místodržitel, v Erechtheiu byl zřízen harém. Akropolis byla postupně zastavěna desítkami tureckých budov. Začátkem 19. století tu žilo asi 3000 Turků. V podhradí Akropole, přiléhajícím k jejím severním srázům, bylo usazeno asi 1000 Albánců, kdežto zhruba 5000 řeckých obyvatel sídlilo dále na sever od Akropole.
Za osvobozovacích válek dobyli Řekové město již roku 1821, v roce 1927 se ho opět zmocnili Turci a vyklidili je až 12.4.1833, to je tři roky po vyhlášení řecké samostatnosti.
Hlavním městem novodobého řeckého státu se Athény staly k 1.1.1834. V té době ovšem ležely antické památky většinou zřícené uvnitř městské zástavby. Ještě roku 1851 měly Athény pouze 31 tisíc obyvatel. S obrovským přílivem lidí se muselo město vypořádat po roce 1922, kdy přijalo asi 1 milion uprchlíků z Maloasijského pobřeží. Tehdy začala překotná výstavba nových chudinských čtvrtí. Další vlna přišla po druhé světové válce, kdy se sem začalo stahovat obyvatelstvo ze zdevastovaného venkova.
V současnosti jsou všechny hlavní athénské historické stavby restaurovány a usilovně se pracuje na jejich zajištění proti negativnímu vlivu znečištěného ovzduší.
Doprava v Athénách
V Athénách je dost nepřehledná síť MHD. Nalézá se tu hned několik centrálních autobusových stanic. Často se stává, že mezi nimi musíte přecházet a přestupovat, než se dostanete tam, kam máte namířeno.
Podívejte se na mapu dopravy v Aténách.
Metro
V provozu jsou tři linky metra. Centrem vede zelená trasa, na letiště trasa modrá. Vlaky metra zde projíždí uprostřed mezi nástupišti, musíte si tedy dát pozor a být na správné straně pro nástup.
Na MAHALO.cz je vám také k dispozici mapa aténského metra.
Tramvaje
Tramvají se dostanete spíš do okrajových částí města, především na pláže.
Autobusy
Je zde velmi hustá, ale nepřehledná síť městských autobusů. Budete potřebovat mapu nebo se neustále ptát.
Taxi
V Athénách jezdí žluté taxíky. Řidič si však vybírá zákazníka a ne zákazník řidiče. Když po nástupu určíte řidiči směr cesty, tak se rozmyslí, zda vás tam vezme nebo ne. Často se stane, že po cestě řidič zastaví dalším zájemcům, se kterými se pak podělíte o jízdné.
Ušetřete na vstupném!
V Athénách je u těch nejvýznamnějších památek zaveden systém hromadné vstupenky. To znamená, když si koupíte vstupenku, tak vám platí na: Akropolis, agoru římskou i řeckou, Kerameikos, Olympeion, Dionýsovo divadlo, Hadriánovu knihovnu. Vstupenku lze zakoupit v kterémkoliv uvedeném objektu.
Pokud máte ISIC kartu, nezapomeňte si ji vzít s sebou, budete mít všechny vstupy na všechny památky spravované řeckým státem zdarma.