Agorá, tedy tržiště, byla od konce 7. století před naším letopočtem hlavním athénským obchodním a společenským centrem. Její hlavní rozkvět sahá do doby po řecko-perských válkách v 5. a 4. století před naším letopočtem. Tehdy se soustřeďovaly hlavní veřejné budovy této takzvané Staré agory do západní části celého areálu ke svahu vyvýšeniny, na níž stojí Héfaisteion. Naproti tomu na severní a jižní straně agory vznikaly sloupové síně (stoy) k obchodním i jiným účelům a ve východní části agory zůstávalo ještě dost volného prostoru k dalším, většinou opět  obchodním činnostem.

Agora

Agora

Veřejné budovy stojící na agoře byly v době rozvinuté athénské demokracie těsně spjaty se systémem státní správy. Byly to zejména:

Bouleutérion

Bouleutérion byla budova, v níž zasedala Rada pěti set, volená z řad nejméně třicetiletých mužů vyšších majetkových skupin.

Prytaneion pak byl úřad, v němž vyřizovali státní záležitosti prytanové – padesátičlenný sbor městských radních, volený vždy na desetinu roku z Rady pěti set. Z úřadujících prytanů byl každý den vybírán losem předseda, který vykonával na tuto dobu funkci prezidenta athénského státu. Tento úřad mohl vykonávat athénský občan jen jednou v životě.

Bouleutérion

Bouleutérion

Tholos

Okrouhlá budova neznámého určení.

Stratégeion

Velitelství sboru athénských vojenských velitelů, takzvaných stratégů.

Métróon

Chrám Matky bohů, v němž byl uložen státní archiv.

Diova stoá

Diovo sloupořadí, kde byly umístěny úřadovny takzvaných devíti archontů, jež byli představitelé athénské výkonné moci, tedy jakýmisi ministry athénského státu.

Héliniá

Lidový soud zasedající na svahu pod Akropolí. Skládal se ze 6 tisíc vojenských soudců a dělil se v celou řadu dílčích soudních sborů.

Na agoře se nacházela i celá řada dalších budov, například svatyní jednotlivých božstev i jiných sloupořadí, ale i takzvaná Stoá basileós čili Královské sloupořadí, v němž byly vyvěšovány zákony a různé vyhlášky. V Královském sloupořadí rád také vedl své filozofické rozhovory Sokrates, zatímco v takzvané Stoá poikilé neboli Pestrém sloupořadí, zřídil svou filozofickou školu Zenón z Kitia. Ta dostala časem podle tohoto názvu jméno „škola stoická“.

Attalova stoá

Attalova stoá neboli Attalovo sloupořadí zbudované kolem poloviny 2. století před naším letopočtem Attalem II., králem z maloasijského Pergama. Touto stavbou, jež plnila funkci velké tržnice, byl v helénistické době ohraničen areál agory na východní straně. Trosky Attalovy stoy začali v 30. letech 20. století prokopávat američtí archeologové a v letech 1953 – 1956 se pokusili o její věrnou rekonstrukci. Má k západu otevřenou kolonádu a vzadu pak celou řadu uzavřených místností. Sloupořadí je v přízemí dórské, v horním podlaží jónské.

Attalova stoá

Attalova stoá

Dnes Attalova stoá slouží jako muzeum nálezů z agory. Nalézají se tu nejen cenné umělecké památky, zvláště skulptury – například monumentální socha Apollónova ze 4. století před naším letopočtem nebo mramorové stéla s nápisem proti tyranidě a reliéfem, znázorňujícím zosobněnou Demokracii korunující athénský lid, z roku 336 před naším letopočtem. Objevíte tu i nejrůznější pozoruhodnosti a kuriozity antické materiální kultury jako klepsydra (vodní hodiny), losovací stroje nebo ostraka (střepy, na něž občané při takzvaném ostrakismu mohli psát jména politiků, které pokládali za možný zdroj ohrožení demokratického zřízení a tím je navrhovali odeslat do vyhnanství).

V římské době byla postupně zastavěna prostřední část staré agory. Mimo jiné tu tehdy vznikly následující stavby:

Ódeion

Zastřešená stavba z doby kolem roku 15 před naším letopočtem určená ke koncertním produkcím (uprostřed agory).

Pantainova knihovna

Postavená kolem roku 100 našeho letopočtu v jihovýchodní části agory v blízkosti Attalovy stoy.

V 10. století vznikl pak v sousedství Pantainovy knihovny křesťanský kostelík Ajii Apostoli – Svatých apoštolů.

Stará agora byla v roce 267 zpustošena germánskými Heruly. V pozdějších dobách se jí často využívalo k běžné domovní zástavbě. Ještě v roce 1930 tu stálo 150 domů a teprve když američtí archeologové začali v 30. letech provádět na agoře výzkumy, uvolnil se celý její areál a byl zpřístupněn návštěvníkům.

  • Hodnocení uživatelů

  • Hodnocení: 0 hvězdy
    0 / 5 (0 )
  • 0%
  • (0) Zatím žádné recenze!

Summary:

Hodnocení: 0 hvězdy
0 / 5 (0 )

0%



Nikdo ještě nerecenzoval, buď první! Nikdo ještě nerecenzoval, buď první!



Dovolená Stará Agorá

Zaujal vás náš článek o destinaci Stará Agorá v Řecku? Chtěli byste sem vyrazit na zájezd? Klikněte sem a podívejte se na nabídku aktuálních zájezdů či akčních Last minute, které Stará Agorá nabízí a vyražte ve vámi vybraném termínu a za cenu, která vám bude vyhovovat! Dovolená v Řecku je skvělá volba!