Nedaleko Pantheonu stojí kostel Santa Maria Sopra Minerva. Na první pohled je to velmi skromný bazilikální kostel, první kostel v Římě, jenž je zároveň hlavním městským dominikánským kostelem. Byl vystavěn na místě původního Minervina chrámu postaveného Pompejem okolo roku 50 před naším letopočtem. Pozůstatky tohoto chrámu můžete spatřit v kryptě.
Stavbu dnešní baziliky započali v roce 1280 dva mniši – Fra Sisto Fiorentino a Fra Ristoro da Campi – jako trojlodní baziliku. Dokončena byla v roce 1370. V 19. století byla přestavěna, avšak zachovány byly portály z 15. století.
Santa Maria Sopra Minerva
Pověst kostela Santa Maria Sopra Minerva
Do základů kostela bylo při svěcení pohřbeno tělo svaté dominikánky Kateřiny ze Sieny. Její hlava byla ponechána v kostele San Domenico v Sieně. Její náhrobek objevíte před hlavním oltářem. V severní části pod sakristií se nalézá přístupná místnost (vstup na požádání), kde podle tradice sv. Kateřina roku 1380 zemřela. Ve skutečnosti ovšem zemřela v sousedním domě a pod sakristii byly přeneseny jen některé kamenné fragmenty.
Zajímavosti v kostele Santa Maria Sopra Minerva
V kostele našli místo svého posledního odpočinku význační šlechtici, biskupové a významní občané města. Je zde pohřben rovněž malíř Fra Angelico, papež Pavel IV. a medičejští papežové Lev X. a Klement VII.
Nacházely se tu taktéž dvě místnosti, v nichž kardinálové volili své papeže. V březnu roku 1431 zde byl svolen Evžen IV. a v březnu roku 1447 Mikuláš V.
Konal se zde také proces s Galileo Galileiem a sál, kde se proces konal, byl v roce 1633 po tomto astronomovi, fyzikovi a filosofovi, pojmenován.
Cristo della Minerva
Mezi hlavní umělecká díla, která jsou v kostele vystavena patří socha Cristo della Minerva z roku 1521. Jedná se o mramorovou sochu vzkříšeného Krista s křížem a poutnickou holí, kterou vytvořil Michelangelo. Nahé tělo Krista však budilo pohoršení, a tak musela být socha doplněna o bronzovou bederní roušku. V kapli svatého Dominika uvidíte údajně zázračný obraz od Fra Angelica, s názvem Sv. Dominik. Byly zde rovněž objeveny nádherné fragmenty fresek. Oltář vyzdobil v roce 1485 Antoniazzo Romano obrazy Zvěstování a Nanebevzetí Panny Marie. V kapli Aldobrandini spatříte malby Frederica Barociho, v kapli Caraffa fresky z konce 15. století a náhrobek papeže Pavla IV a v kapli papežů potom můžete vidět náhrobek papeže Urbana VII.
V bazilice se taktéž nachází náhrobek Beata Angelica od Isaia da Pisa z roku 1455, náhrobek Guillauma Duranda od Giovanniho di Cosma z roku 1296, památník Maria Raggi z roku 1643 od Berniniho nebo náhrobek Franceska Tornabuoni z roku 1480 od Mina da Fiesole.
Antonio da Sangallo mladší pak vytvořil náhrobky papežů Lea X. a Klementa VII. ve tvaru triumfálních oblouků. Každý oblouk obsahuje tři výklenky. V prostředním se nachází socha sedícího papeže na podstavci. Náhrobky vznikaly v letech 1536 – 1542 a dnes stojí naproti sobě vedle hlavního oltáře.
Socha Elefantina
Před kostelem se nalézá socha Elefantina, malého mramorového slona, od Giani Lorenzo Bernihiho. Slon je antickým symbolem inteligence. Na svém hřbetě nese egyptský obelisk z 6. století před naším letopočtem. Obelisk byl nalezen v ruinách chrámu bohyně Issis v Egyptě.
