Herculaneum (Ercolano) je jedním z nejúžasnějších míst celé Itálie. a možná i celého světa. Toto město bylo zasaženo lávou z erupce sopky Vesuv, která dne 24. srpna roku 79 po Kristu vychrlila velké množství lávy, která zalila právě Herculaenum a také Pompeje – římská města, která ležela na svazích této známé italské sopky. Do dnešních dnů se zde dochovaly skvěle zakonzervované domy včetně vybavení. Tedy něco zcela světově jedinečného. I díky tomu je Herculaneum zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO.
Herculaneum leží jen 7 kilometrů jihovýchodně od Neapole v italské Kampánii a snadno se tam dostanete předměstskou dráhou Circumvesuvianou (trasa Neapol – Sorrento). Žije zde necelých 60 tisíc obyvatel.
Starověké Herculaneum bylo menší a méně významné než nedaleké Pompeje. Avšak jako příklad způsobu života v dobách římského císařství je stejně zajímavé. V Herculaneu nepoutají pozornost ani tak elegantní vily jako spíše obytné domy a dílny obyčejných lidí.
Po výbuchu Vesuvu se spustil silný déšť, jenž proměnil proudy lávy a bahna v jednolitou hmotu. Pod několikametrovou vrstvou takového bahna, které se postupně proměnilo v tuf, bylo pohřbeno celé město. Bylo vlastně jedinečným způsobem zakonzervováno – dochovaly se i dřevěné konstrukce a vnitřní vybavení domů. První poklady antického města byly nalezeny již roku 1709, avšak plánovité vykopávky začaly teprve v roce 1927.
Celou řadu uměleckých předmětů z Herculanea si můžete prohlédnout v Archeologickém muzeu v Neapoli. Přímo v odhaleném areálu Herculanea si můžete prohlédnout pracovní náčiní, nábytek, podlahové mozaiky a nástěnné malby.
Na rozdíl od Pompejí jsou vykopávky antického Herculanea přehledné a více přibližují všední život obyčejných lidí, řemeslníků a sedláků římské doby.
Zajímavosti města Herculaneum
Casa dei Cervi
Casa dei Cervi (v překladu „Dům jelenů“) je největší a nejkrásnější vilou starověkého Herculanea. Za pozornost stojí především zastřešené atrium a hospodářské prostory s protějšími komůrkami pro otroky.
Zahradu lemuje portikus s krásně vymalovanými stěnami. V jižní části vily se nachází pergola a nekrytá terasa, z níž se kdysi otvíral výhled na záliv.
Casa a Graticcio
Casa a Graticcio je působivý příklad obytného domu obyčejných lidí. V tomto „činžáku“ žilo několik rodin – v prvním patře se nacházejí malé byty a v přízemí je řemeslná dílna s obchodem.
Ve srovnání s velkorysými rozměry vil boháčů jsou tyto nájemní byty směšně maličké.
Casa del Mosaico di Nettuno e di Anfitrite
Dům Casa del Mosaico di Nettuno e di Anfitrite patřil bohatému obchodníku s olejem, jehož obchod se vším zařízením a příslušenstvím se dochoval v přízemí.
V půvabném dvoře byla nalezena mozaika zpodobňující Neptuna a Amfitrité.
Casa del Tramezzo di Legno
Vila Casa del Tramezzo di Legno stojí naproti lázním (thermám) a byla pojmenována podle velmi dobře zachované dřevěné přepážky s křídlovými dveřmi, jež oddělovala atrium od obytných a jídelních prostor.
Takto zachovalá dřevěná přepážka je zcela jedinečná v celém antickém světě.
Terme Suburbane
Předměstské lázně Terme Suburbane se rozkládaly za hranicí města směrem k moři.
Působivý je dnes především vstup do lázní zachovalým atriem. Prostory lázní jsou obloženy mramorem a zdobeny štukem.
Villa Campolieto
V dobách Bourbonů na italském trůně se mezi neapolskou šlechtou rozšířila móda stavět si na úpatí Vesuvu skvostné vily se zahradami.
Postupně tyto letní rezidence vytvořily ulici vedoucí z Portici přes Herculaneum do Torre del Greco, jež získala přízvisko „Zlatá míle“ – „Miglio d´Oro“. Nejkrásnější z těchto pozdně gotických památek je Villa Campolietto.
Můžete ji obdivovat právě v Herculaneu. V jejím otevřeném portiku se každý rok v červenci konají v rámci kulturního festivalu koncerty.