Území antického závodiště Circus Maximus a jeho okolí sloužilo ve starém Římě nejenom závodníkům, ale i obchodníkům. V té době byla řeka Tibera důležitou dopravní tepnou, po které se dopravovalo zboží do Říma. Tyrhénské moře bylo vzdáleno jenom asi dva kilometry od přístavu na úpatí Aventinu. Zde se nacházel i trh s dobytkem (Forum Boarium). Druhý důležitý římský přístav byl v místech, kde je dnes Augustovo mauzoleum.
Původně nezdravé bahnité území mezi Palatinem a Kapitolem bylo už v antice odvodněno podzemním kanálem (clona maxima), jenž se používá dodnes. Kanál ústí do Tibery nedaleko mostu Ponte Emilio, v blízkosti ostrova Isola Tiberina.
Čím je zajímavý Circus Maximus (Circo Massimo)
Circus Maximus (Circo Massimo) najdete na Via del Circo Massimo. Tento největší antický stadion byl postaven ve 2. století před naším letopočtem mezi dvěma pahorky Palatinem a Avantine. Stadion byl 600 metrů dlouhý, 80 metrů široký a závodní dráha pro vozy tažené koňmi měřila na délku 1000 metrů. Během staletí se areál neustále zvětšoval, až v době svého rozkvětu poskytoval místo pro neuvěřitelných 300 tisíc diváků.
Pořádaly se zde také triumfální oslavy na počest císařů vracejících se z vítězných tažení. Hlediště se stavělo ze dřeva pro každou slavnost znovu. Stálé hlediště, částečně kamenné, zbudoval až Caesar. První závody v těchto místech se prý konaly už za doby Romula.
Závody koní byly spolu s gladiátorskými hrami, kterými proslulo především Koloseum, nejoblíbenější zábavou lidu. Za vlády císaře Nerona se ročně pořádalo až 50 závodů. Závody zápřehů trvaly celý den. Jednotliví vozatajové byli odlišeni barvami podle příslušnosti k jednomu ze čtyř družstev. Používala se bílá, červená, zelená nebo modrá barva. Nero závodům sám předsedal a později po dlouhém tréninku se jich i zúčastňoval. Je snad zbytečné dodávat, kdo se v takovém případě stal vítězem. Velkým šéfům se prostě neodporuje, tak to bylo před tisíci lety a je tomu tak i dnes 🙂
Císař Augustus zde nechal vztyčit egyptský obelisk vysoký skoro 24 metry a také dvě svatyně. Circus se také mohl napustit vodou. Prováděly se tu pak rekonstrukce námořních bitev (neuvěřitelná věc na svou dobu!). Císařova lóže byla umístěna na dobře viditelném místě a i senátoři a jezdci měli svá místa zajištěná.
Po pádu Římské říše zažil pád i Circus Maximus. Dvakrát vyhořel, část tribun se zhroutila a postupně zarostla vegetací. Poslední závod se zde konal v roce 549.
Dnes na prostranství, kde se před 2000 lety pořádaly závody, joggují Římané a Římanky. Starší se procházejí a mezi nimi se prohánějí psi. Konají se tu taktéž koncerty.
Jen stěží poznáte, kde se cirk nacházel. Archeologové však tvrdí, že startovní brány a podélná zídka „spina“ rozdělující závodiště na dvě části, se nachází hluboko pod zemí. Budou se však muset teprve vykopat.