Kapitol, kdysi náboženské centrum Říma, je jedním z nejmenších, avšak nejdůležitějších a nejznámějších pahorků města. Pahorek má dva vrcholy.
Na jižním, zvaném Capitolinum, stál chrám zasvěcený třem nejvyšším státním božstvům, takzvané kapitolské triádě – Jovovi, Junoně a Minervě. První fáze této stavby se klade na konec 6. století před naším letopočtem do doby vládnutí etruského krále Tarquina Prisca.
Na severním vrcholku zvaném Arx stála citadela. Od roku 343 před naším letopočtem zde stál chrám Iuno Monteta.
Co nabízí Kapitol
Podle legendy první chrám na Kapitolu zasvětil Romulus Jovovi poté, co se navrátil z vítězné bitvy – v 8. století před naším letopočtem.
Když Keltové obsadili Řím – přibližně v roce 390 před naším letopočtem – Kapitol zůstal nedobyt a sloužil jako útočiště pro zbylou římskou posádku.
V době císařství se tu stavěly další chrámy zasvěcené různým bohům, často orientálního původu. Vítězné armády, vracející se z úspěšných vojenských výprav, končily svůj vítězný průvod městem právě na tomto posvátném místě. Tarpejské skály (naproti dnešnímu náměstí Piazza della Consolazione) sloužily jako popraviště pro vrahy a vlastizrádce, kteří byli svrháváni ze skály dolů.
Po zániku římské říše upadl i význam Kapitolu. Na místě chrámu bohyně Juno byl v 6. století postaven kostel Santa Maria d´Aracoeli. Kapitol zůstal opuštěný až do konce 16. století. Ožil teprve roku 1538, kdy papež Pavel III. pověřil Michelangela architektonickou úpravou Kapitolského náměstí.
Ve starém městě, mezi Via del Corso a řekou Tiberou, se skoro žádné antické památky nedochovaly. Na místě, kde stával Domitiánův stadion, vzniklo náměstí Piazza Navona. Ve středověku zde bylo obchodní a společenské centrum města. Svědčí o tom množství paláců, kostelů a jiných staveb, které se tady v průběhu staletí stavěly a stojí dodnes.