Krajinu západně od řeky Tibery obývali Etruskové, východně od řeky se usadili Latinové. Na východě v údolí řek Sacco a Liri žili Hernikové, Aequové, Volskové. Ve 4. století před naším letopočtem ovládli celé Latium, po úporných bojích se sousedy, Římané a včlenili ho do svého státu. V roce 90 před naším letopočtem dostali všichni Latinové římské občanské právo.
Etruská freskao ni
Ve 4. – 8. století bylo území pustošeno neustálými vpády a válečnými konflikty s Vizigóty, Vandaly, Ostrogóty, Byzantinci, Langobardy.
V roce 754 potvrdil francký král Pipin III. nároky papeže na Řím, střední Itálii a Ravennu, tím se datuje vznik Církevního státu.
Pipin III.
V příštích staletích do zdejších záležitostí zasahovali římsko-němečtí císaři. Ve venkovských oblastech si svou moc zachovávali bohatí vlastníci půdy.
Za období schizmatu ve 14. století papežská moc upadala a znovu upevněna byla až v polovině 16. století. Od té doby Církevní stát až do šedesátých let 19. století ovládal Latinum, Umbrii, Marche, Romagnu a část Emilie – Bolognu, Ferraru.
