Friuli – Venezia Giulia (český název je Furlandsko – Julské Benátsko) je region v severovýchodní Itálii. Na rozloze 7850 km2 žije 1,25 milionu obyvatel. Území vykazuje značnou zemědělskou produkci. Hlavním průmyslovým střediskem a hlavním městem regionu je Trieste (Terst).

Název regionu se odvíjí z latiny. Friuli se vyvinulo z antického Forum Julii (forum – trh), Venzia Giulia je mladšího původu a připomíná staré obyvatele Gens Julia.

Mapa Friuli – Venezia Giulia

Geografie Friuli – Venezia Giulia

Friuli – Venezia Giulia je přímořskou oblastí. V Itálii hraničí s Benátskem na západě, s Rakouskem na severu a se Slovinskem na východě.

Region je tvořen horami na severu a rovinatou oblastí na jihu. Z jihovýchodu sem zasahuje malým okrajem vápencová náhorní plošina krasu. Severní hornatá oblast zahrnuje jižní úbočí Karnských Alp s horou Coglians (2780 metrů nad mořem) a západní pásmo Julských Alp s horou Jof di Montasio (2753 metry nad mořem)se strmými reliéfy, tvořenými převážně vápenci. Jižním směrem pokračuje podalpská nízká pahorkatina z opukových a pískovcových skal a poté rozsáhlá Furlanská nížina.

Friuli – Venezia Giulia

Některé furlandské řeky jsou zajímavé tím, že horní nížinou protékají v širokých štěrkovitých korytech, která jsou někdy bez vody, jelikož ta proudí pod štěrkem. Zvláštní pozornost si zaslouží typická krasová řeka Timavo. Její tok vede většinou pod zemí, aby znenadání vystoupil na povrch u San Giovanni di Duino a po asi dvou kilometrech se vlévá do moře.

Pro Furlansko jsou charakteristické takzvané magredi – nízké travní porosty zakořeněné na štěrkovitých terénech starých říčních koryt a náplavových kuželů.

Život v regionu Friuli – Venezia Giulia

Region obývají hlavně Italové, avšak existuje tu i slovinská a německá menšina. Kromě italštiny se zde mluví ještě furlanštinou, což je zajímavý rezijský dialekt v oblasti na hranici se Slovinskem.

Hlavní město Trieste je mnohonárodnostním městem, jež v sobě spojuje bohatou minulost jihoslovanských etnik, italské tradice a habsburské monarchie.

K návštěvě vybízí zahrady a zámek v Miamere, Cividale, Aquilea, Palmanova, Grado, ale i mnohé jiné. Turisticky jsou zajímavé také Julské Alpy a Dolomity.

Trieste (Terst)

Krásná alpská příroda láká milovníky turistiky i náročnější alpinisty. V zimním období je to jedna z nejoblíbenějších lyžařských oblastí v Evropě.

V létě na turisty čekají přímořská letoviska Grado a Lignano Sabbiadoro, protože je nutné nezapomenout, že podobně jako většina ostatních italských regionů i Friuli–Venezia Giulia leží u moře a má dlouhé pobřeží.

Lignano Sabbiadoro

Region je bohatý na kulturní památky spojené s moderním životem současnosti. Zapomenout se ale nesmí ani na řadu historických památek.

Pozůstatky římských staveb lze spatřit v lokalitě Corcordia Sagittaria u Portogruara, v Aquileji (zde uvidíte Via Sacra, forum, základy římských domů s mozaikami), v Terstu divadlo. Starokřesťanské památky se nachází rovněž v Aquileji (například mozaika v románsko-gotické bazilice) a v Gradu (Santa Eufemia, baptisetrium). Památky z doby Langobardů najdete v Cividale (Santa Maria in Valle se sochařskou výzdobou). V gotickém slohu záalpského původu jsou postaveny dómy v Gemoně a Venzone.

Letní dovolená v italském regionu Friuli–Venezia Giulia je díky písčitým plážím s postupným vstupem do moře ideální hlavně pro rodiny s dětmi. Mezi nejznámější turistické cíle patří samozřejmě Benátky a hlavní město tohoto regionu přístav Trieste (Terst).