Ferrara leží 49 kilometrů od Bologni v italském regionu Emilia-Romagna. Sídlí zde univerzita. Žije tu 155 tisíc obyvatel. Obyvatelé Ferrary jsou přesvědčeni, že žijí v nejkrásnějším městě mezi Florencií a Benátkami.
Historie města je doložena teprve v 8. století jaké sídlo labgobardského knížete. Ve 12. století bylo jako svobodné město členem Lombardské ligy. Od poloviny 13. století až do roku 1598 bylo v držení rodu d´Este. V tomto období zažilo vrcholný rozkvět. Vládcové byli sice despotičtí, avšak podporovali umění. V 15. století mělo město asi 100 tisíc obyvatel. Pobývali tu významní umělci (Pasinello, Mategna, Alberti, C. Tura a F. del Cossa) i spisovatelé (Ariosto – 1474-1533, Toquato Tasso – 1544-1595).
Město má poměrně malé středověké centrum. Historickou část charakterizují široké ulice s mnoha paláci a zahradami z období renesance.
Zajímavosti města Ferrara
Castello Estense
Vodní hrad Castello Estense z pálených červených cihel, zbavený kdysi okázalého vybavení, dnes poskytuje přístřeší úřadům města Ferrara. V přístupných prostorách připomínají knížecí zámecké pány bujné stropní malby. Zvláště zábavné jsou Sale dei Giochi, v nichž se zavalití naháči dosti nemotorně zdokonalují v antických hrách.
Mimořádně strašidelné jsou oproti tomu žaláře v hradním sklepení, ve kterém mimo jiné marně doufali v milost vévody, kterému nasadili parohy, i v milost Parisina Este se svým stejně starým nevlastním synem.
Duomo di Ferrara
Mezi ferrarskými kostely jsou některé docela velké, ale žádný není opravdu velkolepý, a to ani dóm Duomo di Ferrara, který je spíše kuriózní než nadmíru významný.
Výjimku tvoří pouze jeho fasáda, jež se tyčí do výšky tří štíhlých řadových domů a tím dokumentuje přechod od románské ke gotické architektuře v severní Itálii.
Hradby města Ferrara
Připravte se duševně na dlouhou prohlídkovou trasu. Hradby města Ferrara, které Ferraru obklopují tak dokonale, že podobně jako ve městě Lucca, jsou dnes především kondiční běžeckou tratí. Nikdo tu nechodí, všichni běhají.
Nejlepší z nich již jednou vyhrál maratón v New Yorku.
Palazzo Paradiso
Dodnes se nepodařilo objasnit, jak tato stavba ve městě Ferrara přišla ke svému názvu Palazzo Paradiso. Dnes je v paláci umístěna univerzitní knihovna. Největší pozornost si zaslouží anatomické divadlo z roku 1730 a skvělý náhrobek Ariosta, dvorního básníka roku d´Este, jenž v roce 1801 dal v reprezentačním podlaží postavit jeden napoleonský generál.
Palazzo Schifanoia
Na jihovýchodním konci města Ferrara se nachází „deliria“ ze 14. století, což je městský hrad Palazzo Schifanoia zasvěcený pouze zábavě. Tu mohli vládcové trávit celé hodiny, aby unikli „strašlivé nudě“ (schifare la noia). Zájem se zřejmě zvyšoval, a tak se stavba v průběhu staletí rozrostla do délky téměř 100 metrů.
V současné době slouží palác civilním účelům, ale jeho nejskvělejší část, obrovskými freskami vyzdobený Salone dei Mesi (Sál měsíců), je přístupný veřejnosti.
Piazza Ariostea
Areál náměstí Piazza Ariostea, jenž je napodobeninou římského cirku, je zároveň parkúrem, cyklistickou dráhou, hřištěm, shromaždištěm, hnízdem lásky, arénou. Zelené plíce Addizione Erculea nezastiňuje žádný příliš velký palác. Ve středu náměstí, které se koncem května stává přeplněným dějištěm tradičního dostihu (palio), bdí od 19. století největší básník města Ferrara – Ariosto.
Pod arkádami, které lemují náměstí, se večer schází ve stejnojmenném baru ferrarská mládež.
Sant´Antonio in Polesine
První, co vám budou chtít jeptišky starého benediktinského kláštera Sant´ Antonio in Polesine ve městě Ferrara ukázat, je hrob blahoslavené Beatrice, z něhož každou zimu údajně kape zázračná voda. Zajímavější jsou však fresky, jimiž následovníci Giotta vyzdobili kaple chóru.
Museo Antonioni
Muzeum Museo Antonioni připomíná významného filmového tvůrce Michelangela Antonioniho, který se v roce 1912 ve městě Ferrara narodil. Ve svých filmech si Antonioni zachoval zálibu vlastní jeho rodnému městu – a sice zálibu v širokých prostranstvích, kde se zdánlivě zastavil čas.
Pinacoteca Nazionale
Dnes lze v obrazárně Pinacoteca Nazionale studovat jen zlomky toho, co kdysi proslavilo malířství města Ferrara. Privátní snahy získat od obchodníků s uměním zpět jednotlivé kusy velkých malířů, jako byli Cosma Tura nebo Dosso Dossi, nemohou zakrýt skutečnost, že mistrovská díla již dávno našla domov někde jinde.
Na druhé straně vás v muzeu překvapí konstatování, že i v Itálii se někdy malovalo dosti průměrně, jak dokládají krásně naivní fresky v Salone d´Onore. Sbírka je uložena v Palazzo dei Diamanti.