Starobylé město Sulmona se rozkládá ve stínu monumentálního apeninského vrcholu Majella. Leží severně od Národního parku Abruzzo. V antické době se zde narodil básník Publius Ovidius Naso (43 před naším letopočtem). Na jeho počest tu stojí socha Comunale. Ovidius upadl v nemilost císař Augusta kvůli poměru s jeho vnučkou Julií. Byl poslán do vyhnanství k Černému moři, kde také zemřel.
Sulmona na úpatí Národního parku Majella
Město je známé také díky výrobě mandlí v cukru (confetti). Po svatebním obřadu v regionu Abruzzo jsou novomanželé zasypáni confettami, aby po nich kráčeli vstříc společnému štěstí.
Zajímavosti města Sulmona
K významným památkám patří komplex paláce Santa Maria Annunziata, katedrála San Panfilo, kostel San Francesco della Scarpa nebo Fontana del Vecchio. Nespočet starobylých domů podél středověké silnice Via dell´Ospadale dodává městu zvláštní kouzlo.
Palác Annunziata
Největším klenotem je palác Annunziata na Corso Ovidio. Byl zbudován v roce 1320 v gotickém a renesančním slohu. Dříve sloužil jako špitál, lékárna a také sklad obilí, jenž městu darovali majetní obyvatelé a které bylo rozděleno potřebným. Dnes zde sídlí Museo Civico s expozicí místních památek, obrazů a zlatnických výtvorů.
S palácem sousedící kostel Annunziata (upraven v 18. století) se vyznačuje masivním barokním průčelím.
Katedrála San Panfilo
Na konci Viale Matteoni se tyčí katedrála San Panfilo postavená na základech římského chrámu.
Kostel San Francesco della Scarpa na Piazza del Carmine se pyšní portálem z 13. století. Kostel dostal název podle františkánů, kteří nosili boty a ne sandály jako ostatní řády (della Scarpa – v botách). Kolem něj se vine Fontana del Vecchio (1474), akvadukt, který zásoboval místní průmyslové podniky.
Město Sulmona
Můžete odtud pořádat výlety nebo pěší vycházky. Východním směrem se táhne pohoří s 61 vrcholky a zalesněnými údolími. Nabízí možnost pěších túr, pozorování ptáků, horolezectví a lyžování.
Západně leží Cocullo, kde se v květnu koná Processione dei Serpari (Slavnost hadů). Při této události se v procesí nese ulicemi města socha patrona, ověšená hady. Podle pověsti Domenico Abate osvobodil město v 11. století od jedovatých hadů.
Processione dei Serpari (Slavnost hadů)
Kousek za městem můžete navštívit takzvanou Ovidiovu vilu. Původně to byla svatyně boha Herkula. Podle legendy byl u tamního pramene přistižen Ovidius při milostných hrách s císařovou vnučkou Julií. Obdivovat zde budete zachovalou mozaiku na podlaze či antickou barevnou omítku.
Na nedalekém skalním převisu žil v poustevně Pietro da Morrone. Mocichtiví kardinálové ho odvedli do Říma a zvolili papežem Celestinem V.
