Starobylé město Sulmona se rozkládá ve stínu monumentálního apeninského vrcholu Majella. Leží severně od Národního parku Abruzzo. V antické době se zde narodil básník Publius Ovidius Naso (43 před naším letopočtem). Na jeho počest tu stojí socha Comunale. Ovidius upadl v nemilost císař Augusta kvůli poměru s jeho vnučkou Julií. Byl poslán do vyhnanství k Černému moři, kde také zemřel.
Město je známé také díky výrobě mandlí v cukru (confetti). Po svatebním obřadu v regionu Abruzzo jsou novomanželé zasypáni confettami, aby po nich kráčeli vstříc společnému štěstí.
Zajímavosti města Sulmona
K významným památkám patří komplex paláce Santa Maria Annunziata, katedrála San Panfilo, kostel San Francesco della Scarpa nebo Fontana del Vecchio. Nespočet starobylých domů podél středověké silnice Via dell´Ospadale dodává městu zvláštní kouzlo.
Největším klenotem je palác Annunziata na Corso Ovidio. Byl zbudován v roce 1320 v gotickém a renesančním slohu. Dříve sloužil jako špitál, lékárna a také sklad obilí, jenž městu darovali majetní obyvatelé a které bylo rozděleno potřebným. Dnes zde sídlí Museo Civico s expozicí místních památek, obrazů a zlatnických výtvorů.
S palácem sousedící kostel Annunziata (upraven v 18. století) se vyznačuje masivním barokním průčelím.
Na konci Viale Matteoni se tyčí katedrála San Panfilo postavená na základech římského chrámu.
Kostel San Francesco della Scarpa na Piazza del Carmine se pyšní portálem z 13. století. Kostel dostal název podle františkánů, kteří nosili boty a ne sandály jako ostatní řády (della Scarpa – v botách). Kolem něj se vine Fontana del Vecchio (1474), akvadukt, který zásoboval místní průmyslové podniky.
Můžete odtud pořádat výlety nebo pěší vycházky. Východním směrem se táhne pohoří s 61 vrcholky a zalesněnými údolími. Nabízí možnost pěších túr, pozorování ptáků, horolezectví a lyžování.
Západně leží Cocullo, kde se v květnu koná Processione dei Serpari (Slavnost hadů). Při této události se v procesí nese ulicemi města socha patrona, ověšená hady. Podle pověsti Domenico Abate osvobodil město v 11. století od jedovatých hadů.
Kousek za městem můžete navštívit takzvanou Ovidiovu vilu. Původně to byla svatyně boha Herkula. Podle legendy byl u tamního pramene přistižen Ovidius při milostných hrách s císařovou vnučkou Julií. Obdivovat zde budete zachovalou mozaiku na podlaze či antickou barevnou omítku.
Na nedalekém skalním převisu žil v poustevně Pietro da Morrone. Mocichtiví kardinálové ho odvedli do Říma a zvolili papežem Celestinem V.