Přístavní město Korint bylo ve starověku významným obchodním centrem, kde působil i apoštol Pavel. Korint byl ve středověku několikrát zničen nepřátelskými útoky, ale především četnými zemětřeseními. Dnešní město Korint je moderní a stojí kus od místa, kde město stávalo dříve. Vykopávky odhalily rozlehlé středisko, za byzantské nadvlády zničené zemětřeseními. Dochované ruiny svědčí o tom, že se jednalo o největší římské sídliště v Řecku.
Město Korint leží nedaleko Korintské šíje. Starověký městský stát Korint je jedním z nejdůležitějších kulturních a historických center poloostrova Peloponés a celého Řecka. Stát byl založen počátkem 1. tisíciletí před naším letopočtem pod horou Akrokorinthem asi 8 kilometrů jihozápadně od dnešního Korintu. Historie oblasti začíná již v neolitu, kdy se zde před více 8 tisíci lety objevilo první lidské osídlení. Korint byl vývozcem vysoce ceněné keramiky a v 7. století se stal centrem významné námořní říše, jejíž moc se opírala o osady rozmístěné podél severozápadního pobřeží Řecka až po vstup do Jaderského moře. Nejvýznamnější korintskou osadou byla Korkýra/Kerkyra (dnes zvaná Korfu), která byla založena na stejnojmenném ostrově v roce 733. Nejproslulejší byly sicilské Syrakúsy založené rovněž v roce 733 a v 5. – 3. století před naším letopočtem náležející mezi nejvýznamnější řecká města vůbec. Kolonizační aktivita Korinťanů byla motivována jejich obchodními zájmy a ty byly určovány výhodnou polohou města při Egejském a Jónském moři se dvěma přístavy – Kenchreai při východním a Lechaion při západním konci Korintské šíje.
Korintský průplav
Obchodní význam města se zvýšil také poté, co dal kolem roku 600 tyran Periandros zbudovat takzvaný diolkos – zvláštní vlečnou dráhu s kamennými kolejemi pro kola podvozků, na nichž soumaři přetahovali lodi i s nákladem od jednoho moře k druhému. Zbytky diolku jsou dobře viditelné z lodí projíždějících Korintským průplavem.
Hospodářské zájmy přivedly Korint brzy do sporů s jinými řeckými městskými státy, zvláště s Athénami. Politicky bylo město členem peloponéského spolku a její konflikt s někdejší korintskou osadou Kerkýrou se stal v roce 435 jedním z podnětů peloponéské války.
Korint vzkvétal hospodářsky i za doby helénistické, střídavě však kolísal mezi Makedoňany a achajským spolkem, až jej v roce 146 po porážce achajského spolku zničili Římané. V roce 44 před naším letopočtem bylo město obnovena Juliem Caesarem a rychle dosáhlo rozkvětu jako správní středisko provincie Achaia. Ve městě Korint byl také chrám bohyně Afrodity, kde byly kněžky prostitutky a „obstarávaly“ bohaté obchodníky nebo politiky.
Již v polovině 1. století našeho letopočtu tu vznikla agilní křesťanská obec, v níž 18 měsíců svého života pobýval apoštol Pavel. Vytvořil zde dílo „listy křesťanům žijícím v Korintu“
V roce 67 se císař Nero neúspěšně pokusil o prokopání Korintské šíje.
Město bylo ve starověku několikrát zničeno zemětřesením a ve středověku potom často trpělo nepřátelskými vpády. I tak se udrželo až do roku 1858, kdy bylo zemětřesením znovu rozbořeno a kdy vznikl nedaleko odtud Nový Korint, město koncipované podle nemodernějších antisesmických zásad.
Město Korint se mělo po válce za nezávislost díky svému velkému historickému významu stát hlavním městem Řecka, ale na poslední chvíli byly upřednostněny Athény.
Zajímavosti města Korint
Areál Starého Korintu je dnes oázou klidu. Jsou zde zachovány hlavně komplexy staveb z římského období.dominantním objektem jsou rozvaliny Apollónova chrámu z roku 540 před naším letopočtem. Jeho monolitické sloupy jsou typickým příkladem dórské architektury. Sedm zachovalých sloupů bylo znovu vztyčeno. Sloupy jsou z jednoho kusu a chrám jich měl po délce 15 a po šířce 6.
Apollónův chrám
Do archeologického areál turisté vstoupí po antické cestě, která vede od starověkého přístavu Lechaion a je lemována troskami různých staveb. Tato cesta vede na rozlehlou agoru o rozměrech 255 x 127 metrů. Na jihu ji ohraničuje Jižní stoá, sloupová síň dlouhá 105 metrů. Na západní straně agory stál na vyvýšeném místě velký římský chrám Oktaviin. Před ním je vstup do zdejšího muzea s exponáty, které představují instruktivní průřez korintskou uměleckou historií od raných prehistorických počátků až do raného novověku. Bohatá je zejména expozice keramiky a plastiky.
Západně od Apollónova chrámu leží antické divadlo a menší římské ódeion.
Akrokorint
Návštěva Starého Korintu se neobejde bez výstupu na Akrokorint. Ten se nachází na kopci asi 5 kilometrů nad starověkým Korintem. Dodnes jsou dochovány 2 km dlouhé masivní hradby a ve starověku byla tato pevnost považována za nedobytnou. Do pevnosti vcházíte 3 branami a v areálu najdete mnoho tureckých památek. První křižácká brána za 14. století stojí v nadmořské výšce asi 400 metrů. Potom následuje druhý a třetí opevňovací systém – oba jsou byzantského původu. Vpravo od třetí brány jsou zbytky helénistické věže. Uvnitř areálu vede stezka podél rozvalin mešity ze 16. století. Na vrcholu se ve starověku nacházel chrám bohyně Afrodity, jejíž služebnice provozovaly chrámovou prostituci.
Dnes se zde může návštěvník pokochat panoramatickým výhledem po severovýchodní části Peloponésu a okolí Korintské šíje. Při dobré viditelnosti jsou v dálce na severu vidět vzdálené horské masívy Patrasu.
Asi 5 kilometrů západně od centra Nového Korintu leží Lecheo/Lechaion – starý přístav při Korintském zálivu. Dnes je zaneseno pískem. Je tu pláž s kempem. Hlavní historickou pozoruhodností jsou zbytky rozsáhlé rané křesťanské baziliky z 5. století našeho letopočtu. Bazilika je dlouhá 120 metrů a má zajímavou osmibokou křestní kapli.
Výhled z Akrokorintu
Korintský průplav
Korintský průplav se nachází na severovýchodě Peloponésu, byl prokopán mezi lety 1882–85 a v provozu je od roku 1895. Vede po stejné trase, která byla naplánována císařem Neronem. Na délku má 6 km, nejvyšší bod od hladiny moře měří 78 m a nejširší bod kanálu má necelých 25 m. Hned u průplavu se nachází starověké město Isthmia, kde se konávaly slavné Isthmijské hry.
