Na svete je nekolik „ztracenych mest“ a jedno z nich je i v Maroku, v pousti. Kdyz jsem poprve cetla o tom, ze v pousti je portugalska pevnost, neverila jsem tomu a rikala si v pousti a Portugalci? Co by delali Portugalci v pousti a k tomu navic tam staveli pevnost, kdyz jsou to moreplavci a stavi pevnosti tedy jen na pobrezi?
Ztracené město
Po delsim hledani jsem nasla nakonec vic informaci a i souradnice a zjistila, ze tedy mezi Erg Chebbi a Chigaga ta pevnost opravdu je – „Cidade perdida“, „Lost city“, „Ztracené město“.
Je to spis pevnost nez mesto, vybudovana za vlady krale Sebastião I Portugalskeho, pravdepodobne kolem roku 1562 uprostred niceho. Spravny nazev je Ba Ba Hallou nebo Hasi Hallou a byla postavena k ochrane cesty do oazy Mharech.
Krásné výhledy na ztracené město
Jeho strategicka poloha v blizkosti siroke pisecne reky Oued M’birika a okolnich pohori umoznila kontrolovat karavany i nepratelske kmeny. Pevnost je logicky vybudovana na kopci a kdyz se vyleze nahoru, kazdy hned pochopi, ze Portugalci si nasli opravdu idealni misto, kde jim nemohlo nic uniknout.
Tvrz je pomerne velka a bylo tam jiste vic mistnosti predtim nez je nyni videt. Nekolik vezi kolem. Byla postavena z plochych kamenu, coz byl obrovsky ukol postavit to vsechno.
Ruiny
Kolem dokola je nadherna poust s nizsimi i vyssimi pisecnymi dunami, pohorimi, reky bez vody, alespon tedy v dobe kdy jsem tam byla. Kdyz ale prsi, coz neni tak casto ale, neni mozno tam jet, voda je potom vsude, sucha zem vsakuje spatne vodu a vznikne tam temer drava reka by se dalo rict. To by clovek nerekl, co takovy mensi, i jen jednohodinovy dest udela z reky. Nebo spis ze sucheho dna, reky. Vali se potom jim vsechno, co prijde vode do cesty, vetve, palmove listy, uschle kere …
Je tam ale nadherne! Na jedne strane Ouawfilalt, na druhe Tadaout. Tam jsou ukryty tez zbytky starych maleb vyrytych ve skalach. Nejaci „umelci“ tam vytvorili ovsem i malby nove, kterym se clovek usmeje.
Nekonečná poušť
Projizdi se kolem pasoucich se velbloudu (bohuzel ne ale divokych jiz), kozy, ovce se tam pasou tez.
Stáda velbloudů
Sem tam je videt nejaka mensi ci vetsi oasa z nichz nejkrasnejsi je Bourika. Najednou se zacne neco belat pred nami, ohromna plocha svitici bile a pred nami se objevilo velike slane, vyschle samozrejme jezero, pozustatek oceanu s neuveritelne hladkym bilym povrchem. Driv jsem o tom jen cetla, domnivala se, ze takova jezera jsou az nekde uprostred Sahary, ale jsou i tady, na okraji Sahary. Par takovych jsme cestou prejeli a pokazde na nas svitily. A do toho slunce, modra obloha, neskutecno.
Překrásné slané jezero
Pohori jsou bohata na mineraly a zkameneliny a jak jsem se jiz zminovala, i stare malby ruznych zvirat.
Prastaré malby zvířat
Poust je nadherna vec, ukryva v sobe nekonecne moc. Nekdo rika, vzdyt to je jen pisek, nic nez pisek a nevidi take nic jineho.
Ale ten, co kouka, ten najde v pousti neuveritelna bohatstvi a krasu. Plus ten pisek, ktery k tomu logicky patri i kdyz v mensim meritku. Jen 20% Sahary je pisek a pisecne duny, zbytek jsou pohori, oasy, hamada, sterk i lavove kameny a sem tam akacie.
A Portugalska stara rozpadla zapomenuta pevnost. Ale kdo chce, ten ji najde. Neda se odradit horkem, suchem a ani piskem.
