Nejproslulejší část Vatikánského (Apoštolského) paláce tvoří Sixtinská kaple (Cappella Sistina), která je možná nejvyhledávanější částí areálu. Byla postavená v letech 1474 – 1481 architektem Giovanninem de´Dolcim podle návrhu Baccia Pontelliho a pojmenovaná podle tehdejšího papeže Sixta VI. Kaple je obdélníkového tvaru, dlouhá 40,5 metru a široká 13,2 metrů s klenutým stropem s největší výškou 20 metrů. Je dnes využívána pro některé papežské obřady, především pro konkláve při volbě nového papeže.
Hlavní atrakcí Sixtinské kaple je její fresková výzdoba, která je výjimečná i v jinak fantastických interiérech dalších budov státu Vatikán. Boční stěny jsou pokryty nástěnnými malbami, pojednávajícími o životě Mojžíšově (vpravo od oltáře) a skutcích Ježíše Krista. Autory byli v letech 1481 – 1483 nejlepší umbrijští a florentští malíři té doby – Perugio, Rosseli, Pinturicchio, Botticelli, Signotelli a Ghirlandaio. Klenba byla tehdy vymalována modrou barvou a poseta hvězdami.
Strop v Sixtinské kapli
O čtvrt století později byl dekorováním stropu papežem Juliem II. pověřen Michelangelo. Zdráhal se však tuto zakázku přijmout, jelikož do té doby neměl žádné zkušenosti se zhotovováním fresek. Nakonec však práci přijal a během let 1505 – 1512 vytvořil jedno z nejznámějších a nejpůsobivějších výtvarných děl všech dob. Nástropní malba zachycuje devět výjevů z biblické historie stvoření světa, prvotního hříchu a potopy světa. Na okrajích klenby jsou ztvárněny postavy proroků a pěti Sibyl. Nejslavnější z těchto fresek je Stvoření Adama, která znamenala revoluci v malířství.
Po více než dvaceti letech se Michelangelo do Sixtinské kaple vrátil, aby vytvořil na její čelní stěně monumentální fresku Poslední soud. Tato nástěnná malba zabírá více než 200 m2. Vznikla v letech 1524 – 1541. Kvůli ní musela být v kapli zazděna dvě velká oblouková okna a zničeny dvě Peruginovi fresky. Obraz sám pak zachycuje na 390 osob obklopujících Krista v den posledního soudu v dramatických pozicích, jež dovedl autor zobrazit s velkým smyslem pro gradaci pohybu. V horní části malby jsou umístěni andělé s trubkami, ohlašující příchod soudného dne. Dále vpravo je vyobrazena loď převozníka Cháróna, převážející hříšníky do podsvětí. U Kristových nohou jsou sv. Vavřinec s rožněm a sv. Bartoloměj se staženou lidskou kůží, jehož hlava je považována za Michelangelův autoportrét. Další z umělcových podobizen se nalézá na protější stěně jako uťatá hlava Holoferna v Juditině ruce.
Po léta se myslelo, že Michelangelovy fresky jsou vyvedeny v tmavých a ponurých barvách. Během restauračních prací v letech 1981 – 1994 byly odhaleny původní barvy mistrových děl, které byly překryty letitým kouřem svící, výpary návštěvníků i jinými vlivy. K překvapení vědců a odborníků celého světa vyšla na povrch jasnost, světlost a zářivost tohoto díla.
Poslední soud
Kromě Michelangelova Posledního soudu spatříte v Sixtinské kapli další fresky. Ty jsou rozděleny do tří horizontálních úrovní. Nejnižší část zdobí fresky závěsů. Původně pokrývaly boční stěny nejnižší části Sixtinské kaple gobelíny a tapiserie, ty však byly v roce 1838 přemístěny do Galerie tapiserií (jedno z Vatikánských muzeí). Střední část levé a pravé zdi pokrývají fresky s výjevy Nového a Starého zákona z let 1481 – 1482.
Nalevo se nacházejí fresky s výjevy Starého zákona – život Mojžíše. Směrem od oltáře: Cesta Mojžíše z Egypta (Pietro Perugino), Utrpení Mojžíše (Sandro Botticelli), Přechod přes Rudé moře (Cosimo Rosselli, Domenico Ghirlandaio nebo Biagio di Antonio Tucci), Sestup z hory Sinaj (Cosimo Rosseli e Piero di Cosimo), Trestání rebelů (Sandro Botticelli) a Závěť a smrt Mojžíše (Luca Sognorelli a Bartolomeo della Gatta).
Napravo se nacházejí fresky s výjevy z Nového zákona – život Ježíše Krista. Směrem od oltáře: Křest Krista (Pietro Perogino), Pokušení Krista (Sandro Botticelli), Povolání prvních apoštolů (Domenico Ghirlandio), Kázání Krista a uzdravení malomocného (Cosimo Rosselli), Kristus předávající klíče od brány nebeské Petrovi (Pietro Perugino) a Poslední večeře (Cosimo Rosselli).
Ve stření části východní zdi (u vchodu) objevíte: vlevo freska Zmrtvých vstání Krista (Hendrik Van den Broeck) a napravo freska Mojžíšovo tělo (Matteo da Lecce).
V horní části mezi okny jsou fresky papežů. Lunety zdobí fresky od Michelangela.
I Sixtinská kaple se významně podílí na atraktivitě Vatikánu, jeho muzeí a tím pádem i celého Říma a Itálie.
