Rodina Scipiových patřila k nejváženějším rodinám starého Říma. Její příslušníci zastávali důležité veřejné funkce, obzvláště ve 3. a 2. století před naším letopočtem. Hrobka Scipiových leží v parku, pojmenovaném po této rodině. Jako první zde byl pochován roku 298 před naším letopočtem konzul Cornelius Scipio Barbatus. Jeho sarkofág se nyní nachází ve vatikánských muzeích.
Scipiovci se vyznamenali především v punských válkách.
Hrobka Scipiových (Sepulcrum Scipionum)
Historie rodiny Scipiových
Publius Cornelius Scipio byl poražený Hannibalem. Se svým bratrem Gnacem bojoval v Hispánii, kde v roce 211 oba padli. Jeho syn Publius Cornelius Scipio, zvaný Maior, dostal v roce 210 vrchní velení v Hispánii. Karthágiňany ze země vyhnal a pronásledoval je až na africké území, kde je porazil. Za toto vítězství, kterým skončila druhá punská válka, dostal čestné jméno Africanus.
V bitvě u Magnésie v roce 190 před naším letopočtem porazil syrského krále Antiocha.
Uvnitř hrobky Scipiových (Sepulcrum Scipionum)
Další důležitou postavou byl adoptovaný syn rodiny Publius Cornelius Scipio Aemilianus, syn Lucia Aemilia Paulla. V roce 160 před naším letopočtem porazil se svým otcem makedonského krále Persea. V roce 146 před naším letopočtem zbořil Kartágo a tím vítězně ukončil třetí punskou válku.
V boji proti hispánským Keltiberům dobyl město Numantie, které po deset let vzdorovalo římské nadvládě. Od té doby byl nazýván Publius Cornelius Scipio Aemilianus Africanus Minor Numantimus. Byl velkým obdivovatelem a ctitelem řecké vzdělanosti. Patřil spolu se svým otcem do kruhu římských filhellénů, kteří spojovali římský charakter s jemností řecké kultury.
Ve vnitrostátní politice byl známým odpůrcem tribuna Tiberia Graccha, jehož revoluční snahu o spravedlivější rozdělení pozemků rozhodně odmítal.
