Bývalé hlavní město jižního Vietnamu Saigon bylo po sjednocení země přejmenováno na Ho Či Minovo město (Ho Chi Minh City). Oficiálně se sice tento název používá, ale místní mu stále říkají Saigon i přes nelibost úřadů. Ve městě najdeme pagody a chrámy, ale také místa připomínající vietnamskou válku. Nezapomenutelným místem je čínská čtvrť Cholon.
Ho Či Minovo město je největší metropolí zábavy a nákupů z celého Vietnamu. Narazíte zde na místa spojená s bouřlivými dějinami země, přesto je Saigon přitažlivý svou atmosférou pouličního života. Oficiálně tu žije 6 milionů obyvatel.
Saigon byl již před několika sty lety obchodním centrem. Kupci sem připlouvali proti proudu řeky Saigon k ostrůvku Pho, kde byl ústřední trh. Vozilo se sem zboží z Číny, Japonska i Evropy. V roce 1874 se k Saigonu připojil Cho Lon, a tak vzniklo největší město v Indočíně.
Samotné město je rozčleněno do 16-ti městských obvodů a 5-ti venkovských distriktů.
Rozloha Ho Či Minova města je opravdu velká. Rozkládá se id Jihočínského moře až po hranice s Kambodžou. Přes tuto velkou rozlohu žije 75% uvedených obyvatel v centru města.
Zajímavé je to i s názvoslovím v Ho Či Minově městě. Po skončení francouzské nadvlády se změnily všechny názvy, které připomínaly francouzskou kolonizaci. Během vietnamské války si Američané přizpůsobili místní názvy, protože ty vietnamské nedokázali vyslovit ani si je zapamatovat. A tyto názvy se natolik vžily, že se používají dodnes. Po sjednocení Vietnamu se názvy měnily znovu. V Ho Či Minově městě však naštěstí funguje každoroční aktualizace map, takže se zde pohodlně vyznáte.
Město je rozčleněno do několika čtvrtí. Nejvýznamnější je oblast 1 – zvaná Saigon. Tato čtvrť zahrnuje původní město a dnes je středem Ho Či Minova Města. Středem západní části je ulice Hnam Ngu Lao s levnými hotely a restauracemi. Podobné to je i v Čínské čtvrti v Cholonu. V samotném středu města, v blízkosti ulice Dong Khoi a řeky Saigon, jsou umístněny drahé hotely pro náročné klienty.
Ho Či Minovo město nabízí mnoho možností jak poznat život místních obyvatel, jak využít volný čas, jak poznat to, co je pro město a zemi typické. Jeden den na prohlídku všech památek, zajímavostí a lákadel nestačí. Jsou zde velká nákupní centra, aquaparky, botanická zahrada, zoologická zahrada, dostihy, trhy. Večer se můžete vyžívat v nočních barech a restauracích.
Při výběru hotelu se nenechte přesvědčit řidiči taxíků a řidiči rikš, kteří jsou mnohdy s majiteli hotelů domluveni a dostanou provizi za každého zákazníka. Řidiči rikš mají ovšem těžký život. Mnozí jsou vzdělaní lidé, kteří byli po válce obviněni ze spolupráce s americkou armádou. Byl jim zakázán pobyt ve městě a byli posláni do převýchovných táborů.
V Saigonu a jeho blízkém okolí najdeme velké množství pamětihodností a zajímavostí.
Válečné muzeum
Válečné muzeum je jednou z nejnavštěvovanějších, nejpůsobivějších a nejhrůznějších památek v Ho Či Minově městě. Za vietnamské války zde byla umístěna Informační služba Spojených států. Na nádvoří muzea stojí obrněné transportéry, uvidíte zde vystavené americké bomby a pěchotní zbraně. Stojí tu i původní gilotina, ta je ovšem z období před válkou s USA. Byla používána francouzskými vojsky k popravám spojenců Viet Minhu. Jsou zde vystaveny tygří klece, které sloužily jako vězení pro příslušníky Vietkongu. Můžete spatřit obrněné transportéry, bomby a pěchotní zbraně.
V hlavní budově jsou navíc kromě zbraní expozice fotografií dětí s vrozenými vadami, po použití amerických chemických zbraní. Rovněž se tu nachází fotografie zvěrstev, například v My Lai. Válka je tu zobrazená taková, jaká ve skutečnosti byla. Výstava překvapivě není nějak přehnaně komunisticky propagandistická. Samozřejmě zmínka o tom, že podobná zvěrstva páchali na nespolupracujícím obyvatelstvu Jihu i komunističtí partyzáni chybí.
Přestože popisky některých ukázek jsou značně zpolitizované a namířené především proti Západu, je muzeum častým cílem i západních turistů.
Historické muzeum
Muzeum bylo postaveno roku 1929 francouzským Societe des Etudes Indochinioses. Nalézají se zde unikátní sbírky prehistorické doby a doby bronzové, jakož i z období dynastií Tran a Le. Z kambodžského Angoru sem Francouzi převezli unikátní hudební nástroje a předměty.
Kromě sbírek je zajímavá i samotná budova svou ojedinělou architekturou. Kombinují se prvky koloniální éry s prvky francouzskými i čínskými.
Palác vietnamského znovusjednocení Norodom
Palác Norodom byl postaven v roce 1868 pro francouzského guvernéra Indočíny. Po odchodu Francouzů ze země zde sídlil prezident Ngo Dinh Diema. V roce 1962 byl palác, při pokusu prezidenta zabít, zničen bombami prezidentových letců. To se ovšem nepodařilo a prezident nechal na stejném místě postavit nový palác. Jeho otevření se však nedočkal, protože byl v roce 1963 zavražděn.
Budova pod názvem „Palác nezávislosti“ se stala sídlem nového prezidenta Jižního Vietnamu Nguyen Van Thieua, jenž zde pobýval až do roku 1975, kdy palác obsadila severovietnamská armáda. Budova má čtyři patra a kromě nádherných hal, kabinetů, studoven a slavnostních místností je v suterénu síť podzemních tunelů.
Pagoda Giac Lam
Pagoda Giac Lam je budhistický chrám. Vznikla v roce 1744 a je známá také pod názvem Cẩm Đệm a Sơn Can. Pagoda byla postavena Lý Thụy Longem během vlády dynastie Nguyen Phuc Khoat.
Mísí se tu budhismus s taoismem a konficionismem. Budova prošla mnoha rekonstrukcemi. Hlavní budova má obdélníkový půdorys (65×22 metrů) a skládá se z hlavní obřadní síně,kazatelny a jídelny. Je zde umístěno 112 historických dřevěných, zlatem zdobených soch. Nejstarší socha Budhy je z 18. století. Zdobené hrobky u vchodu patří uctívaným mnichům. Objevíme tu i bílou sochu boha Milosrdenství Juan Thew Am Bo Tat, oltář se sochami Budhy nebo vyobrazení bódhisatvů a soudců deseti částí pekla umístěných podél bočních stran oltáře.
Věž chrámu je s výškou 32 metrů významnou dominantou města.
Dodnes tu žije několik mnichů.
Pagoda Giac Vien
Pagoda Giac Vien se nalézá u lotosového jezírka Dam Sen. Byla postavena dynastií Nguyen v 19. století a je podobná svatostánku Giac Lam. Její architektura je v typicky jihovietnamském stylu. Spatříme tu 153 dřevěných soch a vzácné dřevěné vyřezávané tácy zdobené zlatem.
Kvůli těmto památkám byla pagoda vyhlášena státní kulturní památkou.
Pagoda Vinh Nghiem
Pagoda Vinh Nghiem je budhistická pagoda. Byla postavena v letech 1964-1971 na návrh architekta Nguyen Ba Langa. Ve Vietnamu nejsou zcela běžné prvky japonské architektury, jež jsou na této pagodě znatelné. Je to největší pagoda ve městě.
Součástí pagody je sedmiposchoďová klasická věž a vedle se vypíná další věž zvaná Kwan-Yin. V roce 1982 byla za pagodou přistavěna ještě jedna věž.
Katedrála Notre Dame
Katedrála Notre Dame je napodobeninou slavné stejnojmenné katedrály v Paříži. Byla vybudována v letech 1877-1883 přímo v centru města. Před katedrálou stojí socha Panny Marie. Zvláštností je, že chybí původní okna.
Cholon
Cholon je typická čínská čtvrť s mnoha chrámy v čínském stylu, s restauracemi a tržnicemi.
Pagoda Quang Am
Byla postavena v roce 1816 a je zasvěcena Bohyni milosrdenství. Je to rušná pagoda, jejíž střechu zdobí výjevy z čínských bájí a pověstí.
Pagoda Thien Hau
Postavena v 19. století, je věnována Thien Hau, bohyni moře a patronce rybářů a námořníků.
Pagoda Phang Son
Tato budhistická pagoda pochází z let 1002-1820 a nalézá se na místě staveb z období Funan. Pagoda je mimořádně bohatá na sochy z bronzu, dřeva, keramiky a tepané mědi.
Pagoda Ong Bon
Je zasvěcena Ong Bon, strážci štěstí a bohatství. Je to vzdušná pagoda plná pozlacených vyřezávaných dřevěných soch a také všudy přítomné vůni kadidla.
Věřící zde pálí falešné papírové peníze v peci u vchodu do pagody, v naději zajištění štěstí a bohatství.
Pagoda Phuoc An Hoi Quan
Jedna z nejkrásněji zdobených pagod v Ho Či Minově městě, postavená v roce 1902.
Zvláštní pozornost si zaslouží porcelánové figurky, mosazné rituální a jemné výrobky ze dřeva na oltáři, stěnách, sloupech a závěsných lucernách. Střechu zdobí nesčetné malé keramické figurky.
Pagoda Tam Son Hoi Quan
Pagoda byla postavena v 19. století a je bohatá původní výzdobou.
Je věnována bohyni plodnosti Me Sanh a je zvláště oblíbená u místních žen. Přijíždějí se sem modlit.
Chrám Le van Duyet
Je zasvěcený vietnamskému generálovi, který potlačil povstání Tay Son a pomohl znovu sjednotit Vietnam.
Chrám Nefritového císaře
Patří mezi nejvyhlášenější památky ve Vietnamu. Byl postaven Kantonským svazem v roce 1909. Je to jedna z nejbarevnějších a nejúchvatnějších pagod ve městě, je plná fantastických nadpřirozených bytostí a podivuhodně groteskních hrdinů.
Jsou zde i další chrámy a pagody, raritou je mešita z roku 1932, sloužící muslimské komunitě, zastoupené Indonésany a Malajci.
Tržiště Ben Thanh
Zážitkem bude návštěva tržiště Ben Thanh. Tržnice patří k nejstarším stavbám v Ho Či Minově městě a je také jedním z jeho symbolů. Najdete tu jak velký sortiment suvenýrů, tak vše, co obyvatelé města běžně používají ke každodennímu životu.
Pokud budete chtít nakupovat jídlo, dají vám trhovci bez problémů předem trochu ochutnat. Chcete-li řemeslné výrobky či textil, najdete to zde.
V okolí Saigonu se nachází celé řada zajímavých míst, které stojí za návštěvu:
Tunely u Cu Chi
Město Cu Chi je okrajová čtvrť Ho Či Minova města. Během vietnamské války tu probíhaly těžké boje. Síť tunelů umožňovala vietnamským vojákům ovládnout prostor vzdálený pouhých 40 kilometrů od Saigonu. Tunely dosahovaly až ke kambodžským hranicím a jen v okolí města měřily 250 kilometrů. Vietnamští vojáci dokázali v tunelech žít, což je až neuvěřitelné a pokud se do tunelů podíváte, pochopíte proč – jsou malé, temné, s mou klaustrofobií prostě nic moc pocit. Měli zde obývací prostory, nemocnice, kuchyně, sklady i dílny na výrobu zbraní. Délka tunelů umožňovala vojákům Vietkongu nenadálý útok na kterémkoliv místě. Památný je útok vojáků Vietkongu přímo na americkou základnu Dong Du. Nedaleko tunelů uvidíte dvě cvičné střelnice, kde si můžete za poplatek vyzkoušet střelbu z řady různých zbraní.
Dnes jsou návštěvníkům přístupné dvě části celého podzemního systému. Jedna se nachází u obce Ben Dinh a druhá u vesnice Ben Duoc. Návštěva tunelů bývá obvykle spojena se zastávkou ve městě Tay Ninh, kde se můžete zúčastnit na mši původního vietnamského náboženství Caodai.
Učení sekty Cao Dai vzniklo v roce 1878 a jeho účelem bylo vytvoření ideálního náboženství. Učení v sobě spojuje prvky budhismu, taoismu, křesťanství, islámu, konfucianismu a spiritualismu. Název Cao Dai je jedno ze synonym pro Boha.
Demilitarizované pásmo
Demilitarizované pásmo bylo v letech 1954-1975 územím mezi Jižním a Severním Vietnamem 5 kilometrů z obou stran podél řeky Ben Hai. Sloužilo jako demarkační čára. Vývojem situace na obou stranách se protismyslně stalo snad nejmilitarizovanější zónou na světě. Dodnes tu zůstala ve velkém počtu munice a hlavně nášlapné miny, které i teď, mnoho let po válce, způsobují smrt stovkám lidí.
Pokud se do demilitarizovaného pásma vydáte, najměte si průvodce, který vás nejen bezpečně provede, ale hlavně vám pomůže významná místa najít. Sami se zde lehce ztratíte.
Tunely Vinh Moc
Vybudované tunely u stejnojmenné vesnice sloužily lidem i k ochraně před americkým bombardováním. Američané se domnívali, že vesničané pomáhají dodávkami potravin a výzbroje vojákům Vietkongu, a proto se je snažili intenzivním bombardováním z vesnice vyhnat. To se jim nepodařilo, protože vesničané tunely vykopali až do hloubky 30 metrů a vlastně se sem přestěhovali. Tunely byly budovány od roku 1966 až do začátku roku 1972 v několika fázích.
Nakonec byly postaveny tři úrovně tunelů. V komplexu nechyběly pokoje pro každou rodinu, místo pro ošetřování, a dokonce zde byly i studny. Žilo v nich asi 60 rodin. Vojáci Vietkongu si tu nakonec vybudovali základnu.
Národní hřbitov Truong Son
Je další z památek demilitarizovaného pásma. Je to pomník desetitisícům vietnamských vojáků. Po svazích Annamského pohoří je nespočetné množství náhrobků vojáků padlých na Ho Či Minově stezce.
Po opětovném sjednocení Vietnamu sem byly převezeny i ostatky vojáků, kteří padli na jiném místě.
V blízkosti Ho Či Minova města se nalézají i přírodní památky. Za zmínku stojí Národní park Cat Tien a souostroví Condao.
Národní park Cat Tien
Leží 150 km od Ho Či Minova města. Zabírá plochu 739 km2. Terén je převážně nížinatý. Nejvyšší pahorky se tyčí až do výšky 659 metrů nad mořem. Zalesněná plocha tvoří největší deštný prales s poloopadavými lesy, bambusy a mokřady. Žije zde 77 druhů savců, mezi jinými nosorožec jávský, levhart, levhart obláčkový, dhoul, gaur, slon, medvěd malajský, bateng, gibon, langur, makak, outloň, tana, cibetka, kančil, jelen sambar. Z 326 druhů ptáků stačí jmenovat páva, bažanta, koroptve, zoborožce, černého orla, marabu indického, ibise. Dále zde žije 99 druhů sladkovodních ryb, 74 druhů plazů, 36 druhů obojživelníků, nesčetné množství motýlů a také 1800 druhů rostlin, z toho 34 druhů ohrožených.
Válka zde zanechala, zejména kvůli používání chemických zbraní, obrovské škody, ale zdejší fauna a flóra se postupně obnovuje. V roce 2002 byl národní park Cat Tien zapsán do seznamu UNESCO.
Přespat můžete buď v bungalovech, pokojích s klimatizací, nebo alternativně v horské boudě poblíž takzvané krokodýlí bažiny.
Souostroví Condao
Téměř 80% plochy souostroví tvoří přírodní rezervace. Proto je zde mnoho liduprázdných pláží. Největším ostrovem je Con Son,na kterém kdysi bývala věznice. Francouzi ji využívali k izolaci odpůrců kolonizace, poté ji využívali i Vietnamci a nakonec sem zajatce posílali i Američané.
Nejlepší doba pro návštěvu je od listopadu do konce února.
K přepravě mezi ostrovy využijte rybářské lodě domorodců, k přepravě po ostrovech je nejlepší kolo.
Ho Chi Minovo město - rušné, dusné, ale zajímavé!
Mirka Janovská dne 2015-03-23 20:08:03Ho Chi Minovo město, nebo chcete-li Saigon je absolutně úžasnou směsicí kultur a různých vietnamských kmenů a lidí i z okolních zemí, kterou stojí za to zažít. Připomnělo mi v mnohém Bangkok, třebaže není tak hezké.
Je tady ale hromada možností co podniknout - můžete věnovat týdny času prozkoumávání delty řeky Mekong s jejími ostrovy a zapomenutými vesnicemi zakrytými rákosem a vysokými stromy, můžete se podívat na některý z plovoucích trhů, podniknout plavbu po řece a nebo zažít úplně něco jiného - zajít se podívat na světoznámé tunely Cu Chi, které využívali vietnamští bojovníci během války ve Vietnamu, kdy tady sváděli partyzánský boj s americkými jednotkami. Tunely jsou neskutečným zážitkem, ať už na ně budete jen koukat a nebo zkusíte do nich vejít (pozor na to, že se hodně zašpiníte), což je asi nejdrsnější pocit, jaký jsem kdy zažila. Je neuvěřitelné, že tady v podzemí měli vybudovaná celá města včetně nemocnic! Drsným zážitkem jsou taky různé pasti, které vám ukáží místní průvodci a které musely decimovat americké jednotky ve velkém a musely být neskutečným strašákem, který si v dnešní klidné době nedovedeme ani představit.
Lidé jsou v Ho Chi Minově městě velice přátelští a ochotní, jen si dejte pozor na žebráky, kterých tady potkáte dost a dost. Jakmile jednomu něco dáte, sletí se na vás ostatní jako včely na med. Je lepší nic nedávat, stejně tím ničemu nepomůžete.
Ho Chi Minovo město je neskutečně živé, rušné a velmi horké, ale je to součást zážitku z Vietnamu, tak si na to nestěžujte a berte jej takové jaké je. Kvůli tomu sem přeci chcete jet!
Ho Chi Minh city
Kozina Jindra dne 2014-12-25 12:47:39Město je neskutečný chaos a zmatek a směsice vůní a chutí a smradů a lidí a prostě všeho! Je ÚŽASNÉ! Už jen přejít přes ulici je tady zážitek na hranici života a smrti, ale to se tady prostě musí zažít, bez toho byste nezažili opravdový Vietnam! K tomu si připočtěte skvělé jídlo, které koupíte za pár dongů na ulici, vynikající ovoce, noční život, bary, restaurace a máte představu, jak šílené tohle město je. Vietnamci jsou přátelští lidé, samozřejmě ale musíte dávat pozor na různé podvodníky a zloděje, ale tak je tomu všude na světě - v Ho Chi Minh city, v New Yorku, ale i v Praze. Chce to mít zdravý selský rozum, dávat si pozor, ale mít oči a srdce otevřené a bude se vám tady líbit stejně jako mně. Ale jasně - pokud nemáte rádi rušná města, tak sem ani nejezděte, zbláznili byste se :-)