El Djem pochází ze 3. tisíciletí před naším letopočtem. Je to, do dnešních dob, zachovalé římské koloseum, částečně zrekonstruované. V římské době patřil El Djem k třetím nejznámějším koloseům Římské říše. Tehdy byl známý pod jménem Thysdrus. Do kolosea se vešlo 35 tisíc diváků. El Djem byl místními obyvateli postupně rozebírán a materiál byl používán na stavbu vesnice stejného názvu. Ničení této památky bylo zastaveno až v roce 1979, kdy byl El Djem zapsán do seznamu UNESCO.
Výhled na El Djem z místního kolosea© ColorMaker / Shutterstock.com
Co nabízí El Djem
El Djem je proslulý svým amfiteátrem, postaveným na počátku třetího tisíciletí před naším letopočtem. Patří k nejpůsobivějším architektonickým dílům severní Afriky. Není sice tak veliký jako římské Flaviovo koloseum, zato je mnohem zachovalejší. Dnešní arabské městečko, které obklopuje mohutnou stavbu kolosea, vypadá jako dětská stavebnice. Bohužel již nic nenasvědčuje tomu, jak slavné kdysi město Thysdrus bylo, (tak se tehdy El Djem jmenoval). Thysdrus byl spolu s Kartágem a Hadrumetem – dnešním Sousse – jedním ze tří nejdůležitějších měst v zemi. Koloseum vzniklo pro povyražení obyvatel rychle vzkvétajícího města. Do amfiteátru, který má zdi vysoké 36 metrů, se stahovaly za gladiátorskými zápasy lidé ze širokého okolí. Když vyšly z módy gladiátorské zápasy a zabíjení zvířat, přišla nová zábava – předhazování křesťanů, otroků a válečných zajatců vyhladovělým šelmám.
Koloseum ve městě El Djem
Později sloužilo koloseum jako obranná pevnost. K tomu se váže jedna z legend o berberské královně Kahéně. Byla poslední, kdo kladl, koncem 7. století našeho letopočtu, odpor proti pronikání Arabů z východu. Prý kolem sebe shromáždila lid, ochotný bojovat proti arabskému vpádu.
Po několik let vládla území středního Tuniska, známého pod názvem Byzancéna. Se svou armádou se opevnila v koloseu v El Djemu a podnikala ozbrojené výpady proti Arabům. Nakonec ji ale Arabové obklíčili a její vojáci podlehli přesile. Pokud jde o samu Kahénu, o jejím dalším osudu, nabízí se dvě verze. Podle první spáchala sebevraždu skokem z ochozu kolosea, podle druhé utekla přes stepní oblast solných jezer do hor a dožila se 127 let.
V amfiteátru města El Djem
I poté, co se koloseum v 17. století stalo obětí dělostřeleckého ostřelování bejem Muhammadem, sloužilo jako zdroj stavebního materiálu. Do dnešních dnů se koloseum zachovalo v takové míře, aby ohromovalo turisty. Když už pro nic jiného, tak pro kolosální rozměry – 138 metrů délky a 114 metrů šířky.
Parádní místo, hezčí a lepší než koloseum v Římě!
Dan LaBuda dne 2015-01-05 00:39:46Paráda! Tenhle amfiteátr je údajně druhý největší amfiteátr na světě (po římském koloseu) a podle mě římské koloseum předčí jak do krásy, zachovalosti tak i do možnosti jej prozkoumávat a tom, že je tady mnohem větší klid.V Římě jsme byli před 4 lety a byla tam hlava na hlavě, možnost projít se po koloseu je hodně omezená a některá místa jsou dost zdemolovaná. V EL DJEM to bylo přesně naopak - úžasně zachovalé a dá se jít prakticky kamkoli! Jak do vyšších pater tak i do podzemí, k celám, kde byly zavřené zvířata které pak v aréně bojovaly (muž proti muží tady prý bojovali jen vyjímečně). Vstupné bylo jen 10 dinárů. Parádní místo!
Zachovaný amfiteátr
Lukáš Koller dne 2014-12-01 11:40:20Nechápu, že tohle místo před více než 2000 lety postavili za pouhých 8 let! Neuvěřitelné. Amfiteátr je krásný a zachovaný, je tady hrozně málo lidí a člověk se tady úplně přesune v čase. Rozhodně si sem zajeďte, je to jen kousek od Monastiru. Bacha na to, že některé cestovky nabízí výlety sem hodně draho, přitom vstupné je jen asi 10 TND. Na místě buďte aspoň 2 hodiny, za 2-3 hodinky se to tady dá v pohodě stihnout vše projít, zajít si na kafe a wc. Některé výlety sem byly tak hloupě udělané, že se tady dalo strávit hrozně málo času (jen asi hodina), takže se lidi pak vraceli naštvaní.
