Území okolo Kolosea bylo v antice středem Říma. Byly tu trhy, chrámy, císařská fóra a stával zde také Zlatý palác císaře Nerona. Dnes tudy vede jedna z hlavních dopravních tepen města Via dei Fori Imperiali, jež byla postavena z podnětu Mussoliniho začátkem třicátých let. Tato ulice probíhá někdejším historickým centrem Říma, protíná císařská fóra, jejichž část pod sebou pochovala. V současnosti se zde nachází bohužel jen ruiny staveb, které byly svědkem toho, jak se psala historie Říma.
Koloseum
Koloseum (Colosseo) je jednou z největších zachovalých architektonických památek starého Říma. Již od 1. století je neodmyslitelnou součástí hlavního města dnešní Itálie.
Stavba Kolosea
S jeho stavbou začal roku 72 císař Titus Flavius Vespsianus a dokončil jej císař Titus Falvius Domitianus, jenž vládl v letech 81 – 96. Původní název Kolosea byl Amphitheatrum Flavium podle rodiny, ze které oba císaři pocházeli. Císařská rodina chtěla jeho výstavbou získat přízeň veřejnosti. Název Koloseum se odvozuje od slova Kolossos – obrovské sochy císaře Nerona, která kdysi stála na místě dnešního amfiteátru.
Koloseum v Římě
Koloseum bylo postaveno z travertinu, jenž se dovážel z lomů blízko Tivoli. Jednotlivé kamenné bloky drží pohromadě železné svěrky, na které bylo spotřebováno asi 300 tun železa. Koloseum tvoří eliptický půdorys, je asi 50 metrů vysoké, 200 metrů dlouhé a 180 metrů široké. Celkem pokrývá plochu 6 akrů. Kapacita hlediště byla 50 tisíc míst. Vnější zeď byla čtyřpatrová, každé z prvních tří pater zdobilo 80 oblouků. Na ochranné zdi kolem arény se nacházely lóže a čestná místa s mramorovými stupni. Pod elipsovitou arénou se nalézalo odvodňovací zařízení, prostor pro zvířata určená ke štvanici a kobky, ve kterých byli vězněni váleční zajatci. Do amfiteátru se vstupovalo 80 klenutými vchody v přízemí, dalšími 160 vchody se pak lidé dostávali do jednotlivých sekcí. Tím byl umožněn příchod i odchod.
Koloseum a jeho zajímavosti
Pořádaly se zde gladiátorské hry, bojovali tu lidé proti zvířatům. Občas se aréna zaplnila vodou a diváci mohli prožívat skutečné námořní bitvy, zvané Naumachie. To je skutečně neuvěřitelná věc, zvlášť, když si uvědomíte, že to bylo možné v době před 2000 lety, za použití pouze jednoduché techniky.
Jak mohla vypadat Naumachia – námořní bitva v Koloseu
V centru arény byla dřevěná podlaha pokrytá pískem, jenž dobře absorboval krev i zápach bojujících či umírajících. Amfiteátr měl také důmyslný systém podzemních chodeb, které jsou dnes odkryté a dobře viditelné. Sloužily k tomu, aby mohli do arény vstupovat slavné osobnosti a vyhnuly se tak davům. Přiváděla se tudy také zvířata a gladiátoři. Dole na principu kladkostroje fungovaly výtahy a hydraulicky poháněná zařízení.
Program v Koloseu
Program slavností byl rozdělen na tři části. Ráno byl na programu hon zvířat, v poledne se konaly veřejné popravy a odpoledne potom gladiátorské zápasy.
Z Kolosea se zachovala jen jedna třetina. V roce 1349 zasáhlo Řím velké zemětřesení, které způsobilo zřícení jižní strany Kolosea. Ve středověku byly kameny amfiteátru používány jako levný stavební materiál. V roce 1750 papež Benedikt VIV. zasvětil Koloseum křesťanským mučedníkům a tím jej zachránil pro další pokolení. V současnosti se zde každoročně na Velký pátek koná pobožnost Křížové cesty, které se osobně účastní papež.
Dnešní interiér Kolosea s odkrytým podzemními chodbami
Dnes patří Kolosem k nejnavštěvovanějším a nejobdivovanějším památkám v Římě a v celé Itálii. Je neodmyslitelným symbolem města. Vlivem přírodních i umělých otřesů, smogu i vandalům pomaličku chátrá a můžeme jen doufat, že zde vydrží ještě po mnoho staletí.
V žádném případě si jej při návštěvě Říma nesmíte nechat ujít. Bylo by to jako vyrazit do Paříže a nevidět Eiffelovu věž.
