Turecká fauna
Turecká fauna je obdobně rozmanitá jako flóra. Ve vyšších horských oblastech žijí medvědi, rysi stepní i bažinní, šakali a hyeny, kuny a menší hlodavci. V nižších lesích mají svůj domov jeleni a divočáci. V celé Anatólii jsou velmi početní zajíci, lišky a vlci. Na horských svazích najdeme stáda muflonů a jelení zvěře. V horských údolích žijí gazely, antilopy a divocí osli, v jezerech zase bobři. V nižších vnitrozemských polohách a v přímoří se vyskytuje ptactvo, charakteristické pro většinu Středomoří – drozdi, vlaštovky, slavíci, čápi, lesní kukačky a datli. Žijí zde také velcí dravci jako orli, sokoli, sovy, supi a poštolky. V horských stepích narazíte na hejna alpských koroptví.
Běžná turecká kočka, nazývaná Anatolijská kočka
Přes Turecko vede pomyslná dráha mnoha tažných ptáků. Různé divoké kachny a husy tu přezimují v oblastech jezer. Další ptáci se jen zastavují na ostrovech v Marmanském moři nebo mění nad pobřežím Egejského moře směr letu.
V anatolských vesnicích se chovají nejvíce ovce, kozy, také osli a jejich kříženci, kteří slouží jako úsporný dopravní prostředek, stejně jako malí horští koně. V úrodnějších oblastech chovají zemědělci především buvoly, na jihovýchodě velbloudy. Velké druhy koní nebývají většinou moc početné.
Nejhojnějším domácím zvířetem je kočka, která žije zpola volně. Díky tradiční přízni ji lidé krmí a chovají se k ní ohleduplně. Donedávna na tom byli podstatně hůře psi, kteří tam běhali volně v tlupách městskými ulicemi a živili se odpadky. Dnes je toulavých psů čím dál méně, zato přibývá těch, kteří jsou chováni jako služebníci a společníci moderního života.
Turecká flóra
Téměř 80% povrchu státu zaujímá horská půda, která je jen z malé části pokrytá lesem a málokde vhodná pro zemědělství. Převažují horské louky. Velkou část roku slouží jako pastviny.
Tradičně se obdělává půda v rovinách širokých horských údolí a na pobřeží. Na pobřeží Černého moře má půda barvu červenou. V západní Anatólii je půda vhodná pro pěstování luštěnin, cukrovky, brambor a ovoce. V posledních letech se vinicemi zúrodňují velké plochy polostepní půdy v západní části Anatólie.
Banánová plantáž u Antalye
Tureckou flóru tvoří na 6500 různých druhů rostlin. Mezi nejvzácnější patří libanonský cedr a gigantické platany, které rostou i v západní Anatólii. Na pobřeží Černého moře jsou četné listnaté lesy, v nichž rostou duby, buky, javory, platany, kaštany a rozsáhlé porosty lískových ořechů. Na východě, chráněném před silnými severními větry, se pěstují citrusové kultury a čaj. V okolí Samsunu se daří tabáku. Místa, která nejsou využita pro zemědělství, jsou převážně kryta houštinami macchií a porostem křovinatých dubů. V ostatních částech země tvoří většinu lesů jehličnany. Na marmarském pobřeží vyrůstají skupiny cypřišů, stříbrných jedlí a tisů. Jedlé kaštany a vavříny zde tvoří lesíky. Na svazích ostrovů můžete obdivovat magnólie. Vedle nich se táhnou pásy vinic, olivových hájů a sadů s ovocem, zejména meruňky a broskve.
Na východě v oblasti Adany se pěstují banány a rýže. V úrodných údolích velkých řek spatříte tabáková, rýžová a bavlníková pole, dále pole s melouny a okurkami, sady se smokvoněmi (fíky) a meruňkami, jejichž sušené plody se prodávají i u nás.
Turecká flóra je velmi rozmanitá – od středomořské až po vysokohorskou
Na úrodná přímoří postupně navazují suché vnitrozemské náhorní roviny. Jen časně zjara rozkvétají chudé travnaté porosty, řídká křoví a bodláčí. Pak následuje „žluté vedro“, jak Anatolané výstižně nazývají sluncem žhnoucí vyprahlou letní krajinu. Nejméně rostlinstva se vyskytuje na slaných půdách kolem jezera Tuz. Obdělávaná půda tvoří kolem vesnic malé oázy, na nichž se pěstuje žito, pšenice, ječmen a pohanka.
Jihovýchodní Turecko se nechlubí většími lesy. V údolích řek se nachází pole s rýží a bavlnou, nad nimiž roste tabák. Jižněji se pak rozkládají velké sady, jejichž plody tvoří podstatnou část tureckého exportu. Pěstují se zde také oříšky, mandle a granátová jablka.
