Turecko patří mezi země s největším počtem dopravních nehod a nejvyšší úmrtností v jejich důsledku. Proto se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost ostatním účastníkům silničního provozu. Dopravní předpisy jsou obdobné předpisům v ČR. V praxi se však nedodržují 🙂 Velmi ostražití by měli být chodci, jelikož v Turecku je uplatňováno „pravidlo absolutní přednosti motorového vozidla“. Při řízení automobilu doporučujeme také zohlednit některá další specifika zdejšího dopravního provozu: o své přítomnosti dává řidič ostatním na vědomí zejména troubením. Použití světelné signalizace neznamená dávání přednosti, ale právě naopak. Pokud řidič před vámi signalizuje levým blinkrem, nemusí to znamenat pouze jeho odbočení vlevo, ale také může dávat najevo, že jej můžete předjet.
Zrovna v řízení a silničním provozu se tedy projevují vlivy asijské a řízení se přibližuje tomu, čemu říkám „asian style“ a co moc dobře znají všichni, kdo měli tu čest být součástí dopravy třeba v Thajsku, Vietnamu nebo Indonésii 🙂
Letecká doprava
Atatürkovo letiště se nachází 25 km od Istanbulu a má dva terminály, zvlášť pro mezinárodní a vnitrostátní lety, spojené kyvadlovou dopravou. Do města jezdí autobus. Plánované prodloužení metra na letiště dosud není hotovo. Druhé istanbulské letiště, Sabiha Gokcen, přijímá některé charterové lety. Další letiště se nalézají například v Izmiru a Bodrumu (pro egejské pobřeží), Antalyi a Dalamanu (pro středomořské pobřeží) nebo v Kayseri (pro Kappadokii). Vnitrostátní lety provozují především Turecké aerolinie.
Do Turecka se většina turistů dostane letecky© vaalaa / Shutterstock.com
Autobusy
Každé město má otogar (autobusové nádraží) většinou v centru s vyvěšenými jízdními řády dálkových i místních linek. Informace o nich a jízdném poskytují také některé turistické kanceláře. Dálkové linky jezdí většinou v noci: jsou čisté, pohodlné a spolehlivé, ale také pomalé, protože dělají časté přestávky na odpočinek či jídlo. Během cesty vám obsluha nabídne chlazené nápoje a osvěžující ubrousky. Přestože jsou levné, předem si na nádraží porovnejte ceny jednotlivých společností na téže trase. Lístky se kupují na nádraží.
Slovníček pro cestování
- autobus = otobüs (otobys)
- jeden lístek = a bir bilet
- kolik to stojí = ne kadar
- kdy jede = kacta kalkiyor (kačta kalkijor)
Veřejná doprava
Veřejnou dopravu ve větších městech a Istanbulu zajišťují místní autobusy, do nichž je nutné zakoupit lístek předem. V Istanbulu jezdí také metro a tramvaje.
Dolmusy
Dolmusy jsou většinou dodávky, jakési společné taxi, které působí ve většině měst. Fungují také jako hlavní doprava mezi malými vesnicemi, ležícími mimo hlavní autobusové trasy. Dolmusy jezdí na pravidelných linkách, ale bez pravidelného jízdního řádu. Staví kdekoliv na požádání.
Typické turecké dolmusy© ThomasDeco / Shutterstock.com
Jejich oficiální zastávky jsou označeny písmenem „D”. V turistických letoviscích dopravují turisty obvykle na pláže, ale také k odlehlejším archeologickým památkám. Cenu si raději ověřte nebo domluvte předem.
Taxíky
Ve městech jezdí žluté. Ujistěte se, zda je zapnutý taxametr, že řidič rozumí kam chcete jet a že máte shodnou představu o přibližné výsledné ceně. Taxi z letiště Atatürk do centra Istanbulu stojí cca 14 USD (jede 45 min).
Pronájem auta, dopravní předpisy a řidičské průkazy
V turistických střediscích a velkých městech se nachází řada půjčoven aut („araba kiradama”): největší společností jsou Avis, Budget a Hertz. Podmínkou pro pronájem vozu je platný řidičský průkaz (podle normy EU) platný minimálně jeden rok, věk nad 21 let, cestovní pas a kreditní karta.
Na konkrétní cenu je třeba se informovat v místě (orientačně: malé auto na týden cca 250 USD, za auto s klimatizací a automatickou převodovkou dvakrát tolik). Ceny se liší podle sezóny, značky vozu, kvality vozu a jeho vybavení. Záleží také na rozsahu poskytnutého servisu a délce pronájmu (od několika hodin po více dnů). Zkontrolujte, zda poplatek za půjčení zahrnuje neomezený počet km (účtování za kilometry se vyhněte, je nevýhodné), pojištění půjčeného vozidla, osobní pojištění proti úrazu a daň z přidané hodnoty. Doplaťte si pojištění za případné poškození jiného vozidla. Doporučujeme vám zkusit si sjednat půjčení auta v Turecku online dopředu – jde totiž zpravidla o zavedené půjčovny, podmínky a pravidla si můžete v klidu prostudovat předem a nemusíte nic složitě řešit na místě.
Nehody jsou v Turecku časté. Pokud se vám stane jakákoliv nehoda, zásadně volejte policii, protože nároky na pojištění jsou neplatné, nejsou-li doloženy policejní zprávou.
Povinnou výbavou jsou dva červené výstražné trojúhelníky (jeden před vozidlo, jeden za ně). Maximální povolená rychlost ve městech a obcích je 50 km/h, mimo obce 90 km/h, na dálnici 120 km/h. Povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile. Na kruhovém objezdu a na křižovatkách platí přednost zprava. Místní řidiči předpisy ani světelné signály nerespektují a jezdí agresivně. Silnice obecně jsou ve špatném stavu, neosvětlené, klikaté, pohybují se po nich volně stáda koz i jiná zatoulaná zvířata. Zkrátka řízení vyžaduje maximální předvídavost a pevné nervy. Jízda po setmění je riskantní a jízdu v noci důrazně nedoporučujeme. Za použití některých silnic se platí poplatek.
Směrové ukazatele jsou sporadické, dopravní značky jsou mezinárodní jen částečně. Parkování ve městech je problém. Benzín je levný, ale čerpací stanice bývají daleko od sebe.
Užitečná slovíčka při cestou autem
- durmak yasaktir (zákaz zastavení)
- yol yapimi (práce na silnici)
- dikkat (nebezpečí)
- yavas (zpomalte)
- tek yön (jednosměrka)
- giremez (zákaz vjezdu)
- sehir merkezi (centrum města)
- motor yagi (olej)
- lastik (pneumatika)
- frenler (brzdy)
- calismiyor (nefunguje to)
- doldurum (natankujte)
