Poloha V Jónském moři, součást Jónského souostroví
Rozloha 781 m2
Nejvyšší pohoří/hora Ainos, 1628 metrů nad mořem
Počet obyvatel Asi 40 tisíc
Hlavní město Argostóli, 8 tisíc obyvatel
Elektrický proud 220 V
Časový posun + 1 hodina

Kefalonie je šestým největším řeckým ostrovem, ale také největším ostrovem Jónského souostroví.

Hlavním městem a správním střediskem ostrova je v zálivu ležící město Argostoli. Město je obklopeno bujnou vegetací. V roce 1953 bylo zničeno zemětřesením, poté podle starých plánů a nákresů znovu vystavěno tak, že si pro návštěvníky zachovalo původní ráz.

Ostrov se začal osídlovat již přibližně roku 50 000 před naším letopočtem. Asi největšího rozkvětu zaznamenal v mykénském období. Ve 2. století před naším letopočtem jej ovládli Římané. Spolu s ostatními Jónskými ostrovy byl po dvě století pod nadvládou Benátek.

Kefalonie, která má dnes asi 40 tisíc obyvatel, dostala své jméno po mýtickém králi Kefalovi, který sem byl poslán do vyhnanství kvůli svému nezřízenému způsobu života. Jeho čtyři synové se stali zakladateli měst Samé, Krane, Pale a Pronoi. Jejich poloha byla lokalizována a byly vykopány i zbytky zdí.

Při pohledu z výšky připomíná ostrov skákající žábu.

Ostrov je hornatý. Nejvyšší vrchol Ainos dosahuje výšky 1628 metrů a je zároveň nejvyšší horou celého Jónského souostroví. Na jeho svazích rostou tmavé endemické jedle, jejichž porosty však kvůli kácení a lesním požárům značně prořídly. K zachování unikátních stromů by mělo nápomoci zařízení přírodního parku. Po staletí rostl tento druh jedlí pouze zde. Na počátku 19. století Britové několik exemplářů odvezli, takže se dnes lze setkat s kefalonskými jedlemi i na několika jiných místech.

Kefalonie je také divoce rozeklaná. Nejhlouběji se do pevniny zařezává záliv Argostóli, jenž byl pojmenován podle hlavního města ostrova.

Rozlehlý, turisticky nepřecpaný ostrov nabízí návštěvníkům mnoho příležitostí  k oddechu či aktivnímu trávení volného času – výletům i procházkám.

Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel je zemědělství, rybářství a postupně také turistika.

Zajímavosti Kefalonie

Ve skalnatém pobřeží se nacházejí četné jeskyně. V některých ještě žijí vyhubením ohrožení tuleni středomořští.  Jeskyně ale najdete také ve vnitrozemí. Nejslavnější je krápníková jeskyně Drongaráti u vesnice Sámi. Jen několik kilometrů odtud leží další atrakce – jezero Melissáni, ukryté v jedné z jeskyní, jejíž strop se zřítil. Voda, která nedaleko Argostóli mizí v hlubokých děrách do země, tu po šestnácti kilometrech znovu vystupuje na povrch. Udivující na tomto přírodním úkazu je, že voda musí, aby se od Argostóli dostala do Melissáni, téci do kopce. Řešení této záhady je však prosté – vápenec je vodou rozpustný a dešťová voda, která do něj prosakuje z povrchu, zvyšuje v úzkých „rourách“ tlak a výsledkem pak je, že voda může překonávat i malé výškové rozdíly.

Velké zemětřesení v roce 1953, které ostrov vyzvedlo až o 30 centimetrů, způsobilo i narušení zdejších neobyčejných přírodních úkazů. Podvodní mlýny u Argostóli již nepracují. Také slavné pohyblivé kameny Kounópetra, které se nacházejí ve vodě u obce Mantzavináta na jihu poloostrova Palíři, stojí od té doby nehnutě, jako by zapustily kořeny do dna.

Nejdůležitější součástí dovolené na ostrově jsou zdejší pláže. Nebývají tak obležené turisty jako na jiných řeckých ostrovech, což zvyšuje jejich popularitu. Místní pláže jsou proslulé hlavně čistotou vody.

Důležité kontakty na ostrově Kefalonie

  • Tísňové volání: 112
  • Policie: 100
  • Hasiči: 199
  • První pomoc: 166
  • Lékařská pohotovost: 1016
  • Informace o službě konajících lékárnách a nemocnicích: 1434
  • Centrum pro otravy: 210-779 3777
  • Turistická policie: 171
  • Lesní požáry – hasiči: 191
  • Přístavní policie: 108
  • ELPA – silniční asistence: 10 400

Typická fauna a flora Kefalonie

Na ostrově se pěstuje vinná réva, fíky, olivy a rovněž je rozvinuté rybářství.

Počasí na ostrově Kefalonie

Na Kefalonii panuje dlouhé a horké léto a mírná a velmi deštivá zima. Kefalonie je známá nadměrným množstvím srážek – podle statistik zde spadne v průměru 3x více srážek než v jiných oblastech Řecka. To se odráží v tom, že je zde velmi bujná vegetace se spoustou stromů a květin.

Počasí podle ročních období:

Léto – dlouhé a horké. Během letních měsíců přesahují často teploty 30°C.

Jaro – je teplé, ale deštivé. Déšť ustává až koncem května. Teploty dosahují 15 – 18°C.

Podzim – teplý, ale zvyšuje se pravděpodobnost deště. Občas zaprší již v srpnu a září.

Zima – teploty se pohybují okolo 9°C.