Juliova vila byla postavena v Římě mezi lety 1551-1553 pro papeže Julia III, po němž byla také jmenována.
Papež byl znám svým uměleckým vzděláním, proto se o stavbu osobně enormně zabýval a k její realizaci přizval takové velikány své doby, jakými byli Giacomo Barozzi da Vignola, Bartolomeo Ammanati, Giorgio Vasari či proslulý Michaelangelo. Díky nim a finančním prostředkům, které měl v té době papež k dispozici, se z vily stala nejimpozantnější památka manýristické architektury.
Co nabízí Juliova vila dnes
Přední část budovy, navrhovaná Giacomem Barozzi da Vignola, je tvořena fasádou ukončenou dvěma dórskými pilastry po jejích stranách, zadní strana je ukončena lodžií ve tvaru půlměsíce s nádherným výhledem na první ze tří nádvoří.
Po papežově smrti prošla Juliova vila několika majiteli, kteří ji nechali zrekonstruovat podle svých představ, až se z ní nakonec v roce 1889 stalo Národní etruské muzeum, mezi jehož největší skvosty patří terakotová pohřební památka ženicha a nevěsty v jejich životní velikosti, váza Tita Vendia, Sarpedonský kráter, zrekonstruovaný vlys Tydea, který jí mozek svého nepřítele Melanippa či Etrusko-Fénické Pyrgi tabulky.