Státní svátky
25. březen – Den nezávislosti. V tento den byl roku 1821 zahájen národně osvobozenecký boj proti turecké nadvládě.
28. říjen – Den „OCHI“ (den „NE“). Řecké odmítnutí italského ultimáta. Italové požadovali v roce 1940 „právo vstupu a přechodu“ italských fašistických vojsk. Řecký diktátor Metaxas odpověděl na Mussoliniho ultimátum jediným slovem – Oxi (Ne).Tento den byla zahájena řecko-italská válka.
Další svátky
Nový rok – 1. leden
Svátek práce – 1. květen
Náboženské svátky – dny pracovního klidu
6.leden – svátek Teofania – „žehnání vod“
Velký pátek a velikonoční pondělí – stanovuje se podle pravoslavného kalendáře. Velikonocím přechází takzvané „Čisté pondělí“ – 40 dní předem a po Velikonocích následuje po 40 dnech den „Ducha svatého“. Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem v Řecku.
15.srpen – Nanebevzetí Panny Marie. V tento den se všichni vrací do míst, odkud pochází jejich rodiny.
25. a 26. prosinec – Vánoce
Řecké tradice a zvyklosti
Mnoho řeckých svátků je oslavou některého ze světců. Většinou se tedy jedná o církevní svátky ať už celostátní nebo místní. Každá část Řecka (ostrov, města, vesnice) má svého svatého patrona a při jeho oslavě se pořádají takzvané panigyri – večer před svátkem se oslavuje a na druhý den je vyhlášen den volna.
Kromě Nového roku a Tří králů se slaví také masopust. V prvním a druhém týdnu masopustu je v sobotu dovoleno jíst maso. Ve třetím masopustním týdnu je hlavním jídlem sýr. Poslední neděli před půstem se pořádají veselice a karnevaly – k největším patří karneval v Patře.
Den nezávislosti. Slaví se 23.března společně s církevním svátkem Dne zvěstování Panně Marii. V tento den také začalo povstání proti Turkům.
1. května se oslavuje vítězství nad zimou, do oken se věší květinové věnečky.
21.květen – svátek Konstantina Velikého a jeho matky Heleny. Konstantin zrovnoprávnil křesťanství a Helena objevila Kristův Kříž. Lidé v tento den chodí po žhavém uhlí a tančí s ikonami Konstantina a Heleny.
6.prosince – Svatý Mikuláš. V Řecku je patronem námořníků. Lidé házejí do moře kolibu (kaši), aby nasytili ty, kteří v moři zahynuli.
31.prosinec – Silvestr. Speciálním pokrmem v teanto den je takzvaná Vasilopita se zapečenou mincí. Kdo ji najde, toho následující rok čeká štěstí.
Další řecké zvyky
Narozeniny
Dítě se křtí až po šestinedělí. Do té doby se chlapci říká bebis a holčičce beba. Chlapec dostává jméno po dědečkovi z otcovy strany, holčička po babičce z matčiny strany. Celý křest trvá asi hodinu – po modlitbách ponoří kněz dítě do nádoby s vodou a hned se natře posvěceným olejem. To se opakuje třikrát.
Sňatek
I dnes sjednává někdy sňatek, hlavně na vesnicích, dohazovač. Svatební obřad se většinou odehrává až večer a trvá hodinu až dvě hodiny.
Hostiny bývají honosné a většinou je platí rodina nevěsty.
Úmrtí
Pohřeb se odehrává hned na druhý den. Po dobu jednoho roku by se nikdo z rodiny zemřelého neměl vdávat ani ženit. Čtyřicet dní po úmrtí se lidé scházejí a vzpomínají na zemřelého.