Městečko Vergina leží v západní části řecké Makedonie a je známé kvůli významným archeologickým objevům spojených s historií makedonské říše.
Západně od Verginy byla u mostu přes přehradu na Aliakmonu, při stavbě vodního díla, objevena makedonská hrobka ze 3. století před naším letopočtem.
Vergina
Další významná památka se nachází asi 500 metrů východně od Verginy. Jde o monumentální komorovou hrobku, rovněž ze 3. století před naším letopočtem, jejíž vstupní fasádu zdobí čtyři jónské sloupy. Uvnitř spatříte mramorový trůn. Podobná hrobka byla nalezena i východně od Palatitsie. Asi 1 kilometr jihovýchodně od Verginy byly na nízkém návrší objeveny již v 18. století trosky rozsáhlého paláce. Důkladněji byl prozkoumán řeckými archeology až ve 30. a 50. letech 20. století a chronologicky je zařazen do 1. poloviny 3. století před naším letopočtem. Jeho jádro tvoří čtvercové nádvoří o straně asi 45 metrů, obklopené čtyřmi sloupovými síněmi, z nichž každá měla po 16 sloupech. V jižním traktu byly odkryty 2 podlahové mozaiky, v západním se nacházely rozlehlé sály, na severu k paláci přiléhala přes 100 metrů dlouhá sloupová síň.
Vstup do hrobky Filipa II. v areálu Vergina
Největší objev v okolí Verginy byl však učiněn až v listopadu 1977. Tehdy zde nalezl řecký archeolog Manolis Andronikos, pod 12 metrů vysokou mohylou o průměru kolem 10 metrů, zcela neporušenou komorovou hrobku s předsíní, o celkových rozměrech 10 x 4,5 x 5,3 metrů. Na mramorové fasádě hrobky se zachovaly malby znázorňující hon na lvy. V předsíni byla v mramorovém sarkofágu umístěna zlatá skříňka o váze 8,5 kilogramů s ohořelými kostmi, zabalenými do zlatem zdobeného pláště a se zlatým diadémem. Podobná, o něco větší skříňka o váze téměř 11 kilogramů, byla umístěna v hlavní pohřební komoře. Víko skříněk je v obou případech ozdobeno šestnácticípou zlatou makedonskou hvězdou.
V hrobce bylo nalezeno mnoho dalších cenných předmětů, jež se datují do rozmezí let 350 – 320 před naším letopočtem. Pozoruhodným se stal rovněž objev pěti malých hlaviček ze slonoviny, v nichž Andronikos rozpoznal portréty Filipa II. Makedonského, jeho syna Alexandra Velikého a dalších členů Filipovy rodiny. Výsledkem těchto úvah byla Andronikova hypotéza, všemi badateli však zatím ještě nesdílená, že jde s největší pravděpodobností o hrobku samotného krále Filipa. Je tedy možné, že legendární makedonské královské město Aigai, z něhož se po založení Pelly stalo místo posledního odpočinku makedonských králů, leželo u Verginy a nikoli u severomakedonské Edessy, jak se dříve soudilo. Tento závěr byl podpořen i dalším Andronikovým objevem ze srpna 1978, kdy byla v téže mohyle nalezena druhá, poněkud menší hrobka, pocházející podle svého obsahu z doby o něco straší – z let 375 – 350 před naším letopočtem. V ní se nachází skvělá freska zobrazující únos Persefony podsvětním bohem Hádem.
Zlatá rakev a koruna Filipa II.
Obě hrobky jsou zatím veřejnosti nepřístupné. Předměty v nich nalezené tvoří zvláštní expozici soluňského archeologického muzea.
Památka je zapsána na seznam UNESCO.
