Pella je vzdálená asi 30 kilometrů od Soluně směrem na Edessu. Za makedonské nadvlády v Řecku byla Pella hlavním městem. Sídlil zde jak Filip II., tak Alexandr Veliký.
Město vzniklo na severním okraji močálovité oblasti u Thermského zálivu a mělo dvě akropole. Působilo zde mnoho umělců a učenců, mezi hlavní patřili Euripidés (dramatik) a Aristotelés (filozof, vychovatel Alexandra Velikého).
Po porážce Makedoňanů u Pydny, v roce 168 před naším letopočtem, Římané Pellu zpustošili a od té doby je v troskách. Místo se podařilo bezpečně identifikovat až v roce 1957. Řečtí archeologové tu, severně od silnice z Edessy do Soluně, odkryli komplex obytných bloků s pravoúhlou sítí ulic a v domech celou řadu krásných mozaik. Zástavba pokračovala i na jih od dnešní silnice a táhla se až k výšině, v níž se podařilo rozpoznat starověký ostrůvek Faros, který ovládal močálovitou krajinu a chránil svým opevněním přístup k Pelle.
Královský palác se však dosud objevit nepodařilo.