Pozůstatky dávného lidského osídlení nacházíme na Krétě prakticky na každém kroku.
První nálezy se datují do neolitu, 6000 let před naším letopočtem. Předpokládá se, že tehdejší obyvatelé přišli z Afriky.
3000 let před naším letopočtem se začala rozvíjet známá mínojská civilizace doby bronzové, od níž se odvíjí celá budoucí evropská kultura a kterou rozdělujeme do několika etap:
- předpalácové období (2800 – 1900 před naším letopočtem)
- období starých paláců (1900 – 1700 před naším letopočtem)
- období nových paláců (1700 – 1400 před naším letopočtem)
- pozdně minojské období (1400 – 1100 před naším letopočtem)
- dórské období (1100 – 67 před naším letopočtem) – na Krétu dorazily řecké dórské kmeny a po celém ostrově začaly vznikat městské státy.
Roku 67 před naším letopočtem dobyli Krétu Římané a v tomto takzvaném řecko-římském období byla Kréta stále významnou obchodní a kulturní křižovatkou. Začíná se zde rozšiřovat křesťanství, ostrov navštěvuje apoštol Pavel.
Roku 330 našeho letopočtu se Kréta stává součástí velké Byzantské říše. Nehraje již významnou roli jako v minulosti, její obyvatelé plně přijali křesťanství.
Arabská nadvláda ve Středomoří však způsobovala spoustu problémů. Roku 828 Krétu dobyla velká skupina pirátů, arabských Saracénů, pocházejících z Kordoby ve Španělsku. Piráti hledali místo, kde by se mohli usadit a v bezpečí shromažďovat svou kořist.
Až do roku 961 žila Kréta v naprosté izolaci od ostatního světa. Tohoto roku byla po velkých bitvách znovu připojena k Byzantské říši.
Roku 1204 křižáci vážně narušili Byzantskou říši, která se ve skutečnosti rozpadla. Krétu roku 1206 ovládl janovský pirát Eriko Peskatore. Ostrov se stal válečným polem mezi Janovany a Benátčany. Benátčané roku 1211 zvítězili a ovládli Krétu až do roku 1669, kdy ji celou obsadili Turci.
Turecká nadvláda trvala až do roku 1898, kdy po mnoha povstáních a nelítostných bojích Kréta získala svobodu. Stala se samostatným státem a teprve roku 1912 se spojila s Řeckem.
Ještě jednou Kréta trpěla a hrdě vzdorovala. Roku 1940 ji obsadilo nacistické Německo, aby na ní vybudovalo základnu pro dobytí Afriky. Okupace, která za sebou nechala spoustu obětí, skončila roku 1945.
Dějiny Kréty v datech
10 milionů let | Kréta se odtrhla od pevniny a stala se ostrovem |
6. tisíciletí př.n.l | Předpalácové období. Druhá vlna osadníků z Malé Asie s sebou přinesla znalost zpracování mědi a bronzu |
2000 – 1700 př.n.l. | Období prvních paláců. Hospodářský rozmach vytvořil předpoklady vzniku palácové kultury. Obchodní styky Kréty sahaly od Lipanských ostrovů přes Egypt až do Mezopotámie. Všude vznikaly kultovní okrsky a na ně navazující městská sídla. Kromě toho existovala řada venkovských sídel nazývaných vily a vesnice daleko od paláců. |
1700 – 1450 př.n.l. | Období druhých paláců. Vrchol rozkvětu mínojské civilizace nastal po přírodní katastrofě, po níž byly postaveny ještě skvostnější paláce, současně se vyvíjí takzvané lineární pásmo A. |
Asi 1450 př.n.l. | Zánik mínojské říše po výbuchu sopky na ostrově Théra (dnešní Santorini) |
1400 – 1100 | Popalácové období. Kréta se ocitla pod mykénským vlivem, aniž by však byly vytvořeny nové centralistické struktury. |
9. století př.n.l. | Příchod řeckých Dórů, vytvoření nových městských států (polis), které zde nenabyly většího významu. |
67 př.n.l. | Římané dobyli Krétu a z Górtisu (latinsky Gortyna) učinili hlavní město provincie Cyrenaika. |
59 | Apoštol Pavel navštívil Krétu a ustanovil zde svého žáka a průvodce Tita prvním krétským biskupem. |
395 | Kréta se stala součástí Byzantské říše. V následujících stoletích byly na četných místech postaveny nádherné baziliky. |
326 – 843 | Byzanc byla v tomto období zmítána obrazoboreckým hnutím (ikonoklasismus). Spor o otázku, zda je uctívání ikon milé bohu, přerostl v občanskou válku, jež skončila vítězstvím strany „přátel obrazů“. |
824 | Saracéni (v byzantských pramenech tak byli označováni Arabové) dobyli Krétu. |
961 | Byzanc, zásluhou vítězství generála Nikophóra nad Araby, získala zpět Krétu. |
1204 | Čtvrtá křížová výprava nebojovala proti Turkům, ale pod vedením Benátčanů se obrátila proti Cařihradu (Konstantinopoli). Kréta připadla Benátčanům, kteří ji nazvali Candida. Kréťané v následujících staletích proti cizí nadvládě několikrát povstali. |
1453 | Cařihrad (Konstantinopol) padl do rukou Turkům. V roce 1522 se Turci zmocnili i ostrova Rhodos. Mnozí zámožní obchodníci, umělci a učenci emigrovali z tehdy Nového hlavního města turecké říše (Istanbulu) na dosud křesťanskou Krétu. |
1645 | Turci dobyli město Chaniá. |
1646 | Turci se zmocnili i Rhothimnonu. |
1669 | Po dobytí Iráklionu se Turci stali novými pány ostrova. |
1821 -1829 | Během řeckého národně-osvobozeneckého boje proti Turkům došlo na Krétě k několika povstáním. Drinopolským mírem se Osmanská říše zavázala uznat nezávislost Řecka. Království však zahrnovalo pouze pevninskou část a Kyklady – Kréta zůstala Osmanům. |
1898 | Na nátlak velmocí se Turci z Kréty stáhli. Ostrov získal autonomii. |
1908 | Krétské národní shromáždění proklamovalo připojení ostrova k Řecku. |
1913 | Kréta se stala také státoprávně částí řeckého státu. |
1922 – 1923 | Řecký pokus o dobytí části Turecka (1919 -1922 řecko-turecká válka) skončil katastrofou. Důsledkem bylo masové přesidlování obyvatel. Krétu bylo donuceno opustit na 22 tisíc Turků a na ostrov se přesunulo 34 tisíc Řeků z Malé Asie. |
20. května 1941 | Němečtí výsadkáři seskočili u Máleme. Následovaly těžké boje s velkými ztrátami. |
1945 | Po odchodu německých jednotek strádala Kréta vleklou řeckou občanskou válkou, jež skončila až roku 1949. |
1967 – 1974 | Období vojenské diktatury v Řecku. |
1971 | Iráklion se stal po Chaníi hlavním městem ostrova. |
1974 | Založení Krétské univerzity. Po obnovení demokracie se ve všelidovém hlasování vyslovilo 70% všech Řeků, na Krétě dokonce 91% obyvatel, pro zrušení monarchie. Král Konstantin II. odešel do exilu. Vlády se ujala konzervativní strana Néa Dimokratía. |
1977 | Založena vysoká škola technická v Iráklionu. |
1981 | Řecko se stalo plnoprávným členem Evropského společenství. Socialistická strana PASOK, kterou vedl Andrea Papandréu, zvítězila v parlamentních volbách a sestavila novou vládu – u moci setrvala do roku 1985. V letech 1985 – 1990 byl v úřadu prezidenta Kréťan Christos Sartzetakis. |
1994 | Řecko se poprvé účastnilo mistrovství světa v kopané. |
1996 | Předsedou vlády se stal Kostas Simitis ze strany PASOK. |
2002 | Namísto drachmy bylo zavedeno jako měna euro. |
2004 | Řecko hostilo letní olympijské hry. |