Hlavním městem ostrova Kefalonie je poměrně velký přístav Argostóli. Toto město je v podstatě centrem celého ostrova – kulturním, administrativním a také obchodním. Při návštěvě Agrostóli nevynechejte prohlídku náměstí Plateia Valinaou s řadou význačných budov, spoustou obchůdků a radnicí či kostelem sv. Spyridona, což byl jeden z nejvíce oblíbených řeckých světců. Řada návštěvníkům města se podívá také na most Drapano, který spojuje dvě části města a památník Radikalu v jeho blízkosti. Bohužel, spousta památek na Kefalonii zanikla během silného zemětřesení v roce 1953, a právě to je důvod, proč se v Argostóli vyskytuje mnoho nových moderně postavených budov.

Argostoli
Agrostóli je hlavním městem, ne však nejdůležitějším přístavem ostrova. Sámi a Póros na východním pobřeží mu toto postavení odepřely.
Za metropoli ostrova bylo Agrostóli prohlášeno Benátčany roku 1757. Historicky navazuje na dřívější správní středisko Kástro, které se rozkládalo na vrcholu kopce asi 10 kilometrů jižněji. Na úpatí kopce s hradem Ágios Geórgios vznikla nová vesnice.
Agrostóli bylo roku 1953 téměř úplně zničeno. Při zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy stupnice se zřítilo 70% všech budov na ostrově, v hlavním městě dokonce 90%. Město však bylo již dávno vybudováno znovu, moderně a účelně.

Přístav v Argostoli
Zajímavosti Argostóli
Ulice Lithóstrotou, souběžná s pobřežní promenádou, je dnes pěší zónou a střediskem nákupů. Najdete zde poštu, banky, několik kostelů, mezi nimi katolický kostel svatého Mikuláše. Veřejné budovy – radnice, prefektura, muzeum, divadlo – stojí poblíž hlavního náměstí Platía Valianoú. Na ulici je samozřejmě také velké množství obchodů a obchůdků s rozličným zbožím, kde si vybere každý to, co jej zajímá nejvíce.

Ulice Argostoli
Kyvadlový trajekt spojuje Argostóli s obcí Lixoúri. V létě jezdí po 30 minutách, jinak každou hodinu. Jízda trvá 25 minut, cesta autem kolem zátoky je delší. Asi 2 kilometry od hlavního města vzniklo na západní straně výběžku moderní letovisko, k němuž patří dvě krásné pláže, Makris Gialós a Platís Gialós.
Mořské mlýny Katavóthres a maják
Ke slavným mořským mlýnům Katavóthres půjdete asi 2 kilometry na sever, přímo podél vody. Jeden z vodních mlýnů byl znovu postaven. Návštěvníkům se zde ukazuje, kde mizí mořská voda, která se znovu objeví v jezeře Melissáni.

Mlýny Katavóthres
Fenomén kefalonských mlýnů byl objeven v roce 1835. Normálně teče voda z pevniny do moře, zde tomu je ale naopak. Proti všem zákonům přírody se příliv dere takovou silou do nitra ostrova, že může pohánět mlýny. Později byly masy vody, řítící se trhlinami do hloubky, využity při výrobě elektrické energie. Po posledním zemětřesení, které zdvihlo celý ostrov o kousek vzhůru, vtéká do průrev už jen malé množství vody, takže mlýnské kolo už je jenom rekvizitou. Zato se v roce 1959 podařilo rakouským geologům přidáním barviva do proudu dokázat, že voda, která tu mizí v zemi, vystupuje opět na povrch ve vzdálené jeskyni Melissáni. Na svou pouť podzemím ze západu na východ ostrova potřebuje dva týdny.
Pohlédnete-li odtud směrem na západ, uvidíte maják na mysu Agii Theodóri. Stavba z roku 1820 vypadá se svými sloupy jako nějaký antický kruhovitý chrám. Jižně od majáku lze rozeznat letovisko Lássi. Mezi mlýnským kolem a věží leží kemp a vedle se nacházejí kluby Capitol a Notes, které lákají své hosty hudbou.
Most a obelisk
Na jižním konci města přetíná konec zátoky 900 metrů dlouhý most. Vede z Argostóli do obce Drapáno a navrhl ho v první polovině 19. století Charles de Bosset, švýcarský inženýr v anglických službách a v letech 1810 – 1814 rovněž britský guvernér Kefalonie.

Most v Argostoli
Na jeho počest byl později vedle mostu postaven obelisk. Na vzdáleném konci naproti mostu stojí stará elektrárna, jižně od ní byly nalezeny zbytky opevnění. Procházka kolem laguny trvá asi 90 minut.

Obelisk u mostu v Argostoli
Archeologické muzeum
Muzeum soustřeďuje nálezy z pohnutých dějin ostrova v době před naším letopočtem. Jsou to hrubé nástroje pro velké ruce lidí z doby kamenné, jemné nadčasové šperky z mykénských hrobů, krásné kamínkové podlahové mozaiky z římských vil.
Národopisné a historické muzeum
Soukromé muzeum v přízemí knihovny Korgialénios dokumentuje život ostrova od 19. stol – kroje, zvyky a obyčeje, svátky, období britské nadvlády a válek, katastrofální zemětřesení v roce 1953 a následnou obnovu. Zajímavé jsou také staré ruční práce a předměty ze zařízení domácností.