Poloha Ostrov s Sáronském souostroví v Egejském moři
Hlavní město Ydra
Elektrický proud 220 V
Časový posun + 1 hodina

Ostrov Hydra (nebo také Ydra) patří do argosarónského souostroví. Obývají ho Arvanité.

Od řecké pevniny je oddělen pouze úzkým průlivem.

Ostrov Ydra je podlouhlý a protáhlý v západovýchodním směru. Jeho délka dosahuje okolo 35 kilometrů, šířka jen zřídka překročí 5 kilometrů.

Vnitrozemí ostrova je hornaté a bohaté na příkré srázy, zejména na jeho jižní straně.

Obývaná je převážně severní strana ostrova, jež je přivrácená k řecké pevnině. Tady leží i správní centrum ostrova, stejnojmenné město Ydra.

Ostrov Hydra je známý svým nekompromisním přístupem zákazu motorové dopravy a úzkostlivým střežením charakteru výstavby. Striktními omezeními dopravy jsou známé všechny ostrovy v Sáronském zálivu, avšak jen na ostrově Hydra je motorová doprava zakázaná úplně s jedinými třemi výjimkami – jednomu vozidlu ambulance a dvěma vozidlům na sběr odpadků. Jinak je zde doprava zabezpečena na oslech nebo mulách.

Díky úzkostlivé ochraně charakteru výstavby si sídla na Ydře dodnes zachovávají svou původní příjemnou atmosféru.

Všechna tato opatření lákají na ostrov množství náročných turistů. Hydra je také jako jedno z mála míst v Řecku rájem pěších turistů.

Důležitá telefonní čísla na ostrově Hydra

  • Tísňové volání: 112
  • Policie: 100
  • Hasiči: 199
  • První pomoc: 166
  • Lékařská pohotovost: 1016
  • Informace o službě konajících lékárnách a nemocnicích: 1434
  • Centrum pro otravy: 210-779 3777
  • Turistická policie: 171
  • Lesní požáry – hasiči: 191
  • Přístavní policie: 108
  • ELPA – silniční asistence: 10 400

Historie ostrova Hydra

Ve starověku byl ostrov známý pod jménem Hydrea, což zřejmě poukazuje na četné vodní prameny, jež se nacházejí ve vnitrozemí.

Ve 12. století ostrov osídlili dórští Řekové.

V 6. století před naším letopočtem patřil ostrov nedalekému přístavnímu městu Ermoni, které ho však prodalo řeckému ostrovu Samos.

Ve starověku byla místní populace velmi malá. Ostrov byl osídlen větším počtem obyvatel až v byzantském období, přibližně od 6. století.

Ve 13. století většina obyvatel ostrov opustila.

Od roku 1566 padl ostrov do rukou Turkům.

V 16. století tu žili albánští Arvanité, avšak i Řekové z Peloponésu. Arvanité se vzhledem k vyznání pravoslavného náboženství označili za Řeky, ale na ostrově se mluvilo arvanitštinou. V tomto období se tu stavěly domy, které na rozdíl od ostatních řeckých ostrovů měly především epirský styl architektury. Arvanité totiž pocházeli z tohoto území.

Od 17. století se stala Hydra, společně s ostrovy Chios, Psara a Spetses, důležitým centrem řeckého lodního obchodu.

Z ostrovu Hydra pocházeli mnozí významní loďaři – například rodiny Miaoulisova, Tombazisova a Vokosova.

Během řecké války za nezávislost tu místní lodní magnát Andrea Miaoulis porazil tureckou flotilu.

Z Ydry pocházela i slavná kapitánka z války za nezávislost, Laskarina Bouboulina, revolucionář a pozdější premiér Antonio Kriesis a Pavlos Kountouriotis, kapitán ve válce za nezávislost a pozdější řecký prezident.