Původní předkoloniální Malajci se začali stěhovat na Malajský poostrov z jihozápadní Číny asi před deseti tisíci lety. Poloostrov postupně přecházel pod vládu kambodžského Fananu, sumaterské Srivijaye a jávského Majapahitu.
Číňané přišli do Melaky (stát na jihu malajského poloostrova, historické království, které zde existuje již velmi dlouho) až v roce 1405, tak jako islám, který se pak velice rychle rozšířil po celé zemi.
V 16. století upoutalo bohatství Melaky evropské mocnosti, a tak se v průběhu dvou století postupně vystřídali v zemi Portugalci, Holanďané a Britové, kteří po objevení rozsáhlých nalezišť cínu zkolonizovali i vnitřní území poloostrova. Provincie Sabah a Sarawak na ostrově Borneo kolonizaci úspěšně odolávaly až do 2. světové války, ačkoliv byly v britských rukou díky Charlesovi Brookovi (který zde vládl jako rádža od roku 1868) již od roku 1882.
Zdejší pracovní síla začala být pro rozvoj gumárenského a hutního průmyslu nedostatečná, a tak Britové přivezli do země velké množství Indů. Vše se pak začalo hroutit během 2. světové války, kdy Malajsii obsadili Japonci.
Komunistické partyzánské oddíly s Japonci bojovaly, ale bojovaly také proti britskému zákonodárství.
Malajsie získává nezávislost až v roce 1957, ale dalších deset let musí čelit novým nátlakům, tentokrát ze strany Filipín a Indonésie. V roce 1974 se dostává k moci Národní organizace spojené Malajsie se zkušeným a schopným předsedou dr. Mahathirem Mohamedem, který přivádí celou zemi na cestu hospodářského růstu, který pokračoval až do roku 1997.
V tomto roce rozkolísané asijské měny strhly dolů i malajský ringgit. Po občanských nepokojích v roce 1998 se Malajsie politicky stabilizovala a ekonomika začala opět stoupat vzhůru.
Dnes je Malajsie jednou z nejstabilnějších a nejlépe rostoucích zemí JV Asie, což zde uvidíte i na první pohled. Oproti okolním zemím jako Thajsko či Indonésie si Malajsie vede o poznání lépe.