V rychlosti se dá o historii Jamajky říct to, že až do objevení ostrova Kryštofem Kolumbem v roce 1494 byli jedinými obyvateli Jamajky jihoameričtí indiáni. Od roku 1509 byla kolonizována Španělskem a v letech 1655 – 1962 byla korunní kolonií Velké Británie. V roce 1958 se stal ostrov součástí Západoindické federace, ze které Jamajka vystoupila v roce 1961. V roce 1962 vyhlásila svou nezávislost v rámci Britského společenství národů. V čele státu stojí generální guvernér, který zastupuje britskou královnu.
Pokud se na historii tohoto karibského ostrova podíváme trošičku podrobněji:
Okolo roku 650 začali do oblasti migrovat indiáni Arawakové z Jižní Ameriky. Ti pojmenovali zemi Xaymaca, což znamená země dřeva a vody. O několik století později byl už ostrov známý pod jménem Jamajka. Zdejší indiáni byli mírumilovní, ale osudným se jim stal příchod Španělů v roce 1494. Španělé tento indiánský národ vyhubili. Nezůstalo po nich ani moc artefaktů. Španělé však potřebovali pracovní sílu, a tak začali na budované plantáže dovážet otroky z Afriky.
Kolem roku 1510 postavili Španělé na severním pobřeží ostrova osadu Sevilla Nueva a později, v roce 1534, na severozápadě od dnešního Kingstonu pak osadu Spanish Town. Na toto město opakovaně útočili Britové a nakonec bylo zpustošeno. V roce 1655 se patnácti lodím britské flotily podařilo Spanish Town zabrat a posléze vyhnat i poslední Španěly a obsadit Jamajku. Britové zde založili rozsáhlé plantáže cukrové třtiny a ostrov se stal jedním z největších producentů cukru. To vše ovšem za cenu krutého otrokářství.
Následovalo období hospodářského rozmachu. Vrcholu prosperity Jamajka dosáhla v polovině 18. století. V té době byl ostrov proslaven jako centrum obchodu s otroky na západní polokouli.
Po zrušení otroctví v roce 1834 došlo k poklesu produkce cukrové třtiny a půda byla přerozdělována mezi otroky. Brzy na to přišli plantážníci s novou pracovní silou, když sem přivezli indické pracovníky.
V roce 1846 byl britskou vládou schválen zákon o cukrové dani, což znamenalo další velký otřes pro produkci cukru na Jamajce. Následoval hospodářský pokles, zavádění nových daní, po celé zemi se rušily plantáže. Mzdy se snižovaly a naopak nezaměstnanost rostla. To vše vedlo k několika vzpourám, z nichž nejvážnější vypukla v roce 1865. Proti vzbouřencům byla nasazena armáda. Bylo zabito 437 lidí a mnoho dalších bylo mučeno. To vyvolalo ve Velké Británii pozdvižení. Lidé, kteří byli za masakr odpovědni, byli odvoláni. V následujícím roce se stala Jamajka korunní kolonií Velké Británie.
Na počátku 20. století začaly přicházet úspěchy, ty však byly zastaveny světovou hospodářskou krizí. Rozkvětu se ostrov dočkal až s rozvojem turistického ruchu, od čtyřicátých let 20. století. Jamajka se stala oblíbenou destinací amerických a britských turistů.
Dne 6. srpna 1962 dosáhla Jamajka nezávislosti a s ní přichází i prosperita.
Ostrov tak prosperuje i v dnešní době. Nejdůležitějšími složkami zdejší ekonomiky je kromě turistického ruchu i těžba bauxitu a zemědělství.