Pokud si nějaké místo v Ligurii zaslouží přízvisko „idylické“, pak je to určitě klášter San Fruttuoso ukrytý v malé, hluboce zaříznuté zátoce.
Je takřka odříznutý od civilizace – přístup je pouze z moře nebo pěšky. Díky tomu by mohlo toto opatství s gotickými okny a gracilní strážní věží kdykoliv posloužit jako hollywoodská kulisa pro středověké melodrama.
Přesto bývá klášter v létě zaplněn turisty. Pokud stojíte o klidnější návštěvu, raději se sem vydejte na jaře nebo na podzim.
Zatímco do klášterního kostela je vstup volný, do ostatních budov se platí vstupné. Trojlodní kostel pochází, stejně jako ostatní nejstarší dosud zachované části konventu, z 11. století. Kupole spočívá na trojbokých podpěrách s okny, což svědčí o byzantských stavebních vzorech. Z předsíně se vstupuje do malé (9 x 12 metrů) dvoupatrové křížové chodby, jež představuje centrální spojovací trakt. Za pozornost stojí gotické náhrobky Doriů v kryptě (v letech 1275 – 1305 sloužil klášter jako pohřebiště těchto šlechticů). Náhrobky nesou pro změnu stopy florentské inspirace.
V majestátním opatském křídle, obráceném k moři, se nachází stálá expozice ke stavebním dějinám kláštera.
Historie kláštera San Fruttuoso
Podle pověsti založil benediktinský klášter španělský biskup Prosperus roku 713 poté, co na útěku před maurskými dobyvateli opustil Iberský poloostrov i s relikviemi sv. Fructosa. Avšak ani ve zdánlivě bezpečné Ligurii nemělo být mnichům dopřáno klidu – roku 984 byl klášter dobyt Saracény. Nicméně už po několika málo letech byl klášter v plné kráse obnoven.
Později se dostal do majetku janovské rodiny Doriů. Na ochranu kláštera nechal Andrea Doria roku 1550 zbudovat obrannou věž – Torre de Doria.