Hlavním egyptským náboženstvím je islám. Je náboženstvím státním, ale není základem zákonodárného systému, jak je tomu v některých jiných arabských zemích. V Egyptě převládá sunnitský islám. Ten vyznává 92% všech zdejších muslimů.

Kromě islámu je v Egyptě povolena ještě obdoba křesťanského náboženství – koptské náboženství.

Islám

Věřící v Alláha, muslimové, mají vůči Bohu pět povinností:

  1. vyznání víry („Není boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorok“),
  2. modlitbu (5 x za den, obráceni čelem k Mekce),
  3. náboženskou daň (rozdělit se s chudšími),
  4. půst v měsíci ramadánu (muslim je za denního světla povinen zdržet se jídla, pití, kouření i milostných her),
  5. jednou za život se musí zúčastnit pouti do Mekky (Poutník, který svaté místo navštíví, získá titul „hadží“)
Modlitba v Mecce - centru Islámu

Modlitba v Mecce – centru Islámu

Na území Egypta je cca 150 000 mešit. Věřící vyzývá z minaretu k modlitbě muezzin. Korán Obsahuje Prorokovy texty (Boží poselství). Sunna je ústní tradice (Prorokovy výroky přednesené při různých příležitostech a vyprávění o jeho činech). Z koránu a sunny vychází islámský zákoník, šaría. Islám není jen náboženství, ale i životní filosofie, styl, právní a morální systém a kultura. Po Prorokově smrti se muslimové neshodli o jeho nástupnictví a nakonec se rozdělili. Většina z nich jsou více tolerantní sunnité. Šíité prosazují názor, že nástupcem Proroka měl být jeho bratranec Alí. Cítí se pronásledováni. Mají několik odnoží (imámovci, ismáilovci).

Od muslima se očekává, že bude dodržovat přinejmenším pět hlavních zásad islámu-pět pilířů víry, které jsou zmíněny výše, ale pro větší přehled:

  • „Šaháda“ je vyznání víry, které praví: vyznávám, že Muhammad je posel Boží“
  • „Salá“, někdy psáno jako „salát“, je povinnost modlitby, v ideálním případě pětkrát denně. K modlitbě svolává muezzin. I když se muslimové mohou modlit kdekoliv, je vhodnější, když tak činí pospolu v mešitě.
  • „Zakát“ znamená povinnost dávat chudým almužnu a tento princip byl od samého počátku islámu hlavní součástí jeho sociálního aspektu.
  • „Sawm“ – půst. Ramadán je devátý měsíc muslimského kalendáře. Po celou dobu jeho trvání je nařízen přísný půst, kdy pravověrný muslim nesmí od východu do západu slunce nic nechat přejít přes své rty. To znamená, že nesmí jíst, pít, ale ani kouřit. Dále se po celý měsíc musí vystříhat pohlavního styku.
  • „Hadž“ je pouť po svatých místech v Mekce a jejím okolí. Znamená vyvrcholení duchovního života své víře oddaného muslima.

Koptské náboženství.

Koptští křesťané věří, že Ježíš Kristus byl Bůh, jenž se na chvíli stal člověkem. To nesouhlasí s jinými křesťanskými doktrínami, a proto mají vlastní církev. Svoji příslušnost k ní zviditelňují například křížkem, vytetovaným na pravém zápěstí. Jejich patriarcha (obdoba papeže) má sídlo v Káhiře, v katedrále sv. Marka. Koptský letopočet začíná roku 284 n.l., počátkem vlády císaře Diokleciána. Ten nechal v alexandrijské aréně zmasakrovat tisíce křesťanů.

Koptský mnich Koptský mnich

© irisphoto1 / Shutterstock.com

Staří Egypťané uctívali také mnoho zvířat: mezi posvátná patřili beran, býk, hroch, husa, ibis, kobra, kočka, kráva, lev, osel, pavián, skarabeus, sokol, sup, šakal, vepř a krokodýl. Na několika lokalitách se našla dokonce pohřebiště posvátných zvířat, zejména koček, býků, ibisů, beranů a krokodýlů. Skarabeus byl považován za symbol slunce, symbol znovuzrození. Věřili, že má schopnost stvořit sám sebe (z vajíčka vloženého do kuličky trusu, kterou brouk před sebou valí).

Ve starém Egyptě bylo uznáváno devatero bohů

Devatero bohů je devět hlavních egyptských bohů v sestavě, jak je uctívali v Oně, jednom z nejvýznamnějších středisek náboženství ve starém Egyptě. Proto bývá těchto devět bohů považováno za devět nejvyšších egyptských bohů. Máme-li to přirovnat k něčemu nám bližšímu, můžeme si představit nesmrtelné nájemníky Olympu.

Atum - bůh stvoření

Atum – bůh stvoření

Jejich základní sestava vychází ze zakladatele „devítky“, boha Atuma. Ten měl dvě děti, boha vzduchu Šova a bohyni vody Tefnut. Ti měli další dvě děti – boha země Geba a bohyni nebe Nút. Jejich potomci, bohové Usíre a Sutech a bohyně Éset a Nethet nám uzavírají počet devíti členů tohoto mocného sdružení. Podle některých pramenů byl z devítky vyloučen Sutech, pro vraždu svého bratra Usíra. Byl nahrazen měsíčním bohem Thovtem. Někdy se jako desátý do počtu uvádí také vládce světa, Usírův syn a dědic Hór.

Hór

Bůh v podobě sokola aneb muže se sokolí hlavou. Bůh slunce, nebe a světla, dědic pozemského panství boha Usíra a božský vládce Egypta. Kult tohoto boha je velmi zajímavý. Předpokládá se, že bylo Hórů více. My se však budeme zabývat podobou nejznámější, a sice podobou vládce Egypta.

Kult boha Hóra byl nejspíš prvním celoegyptským božským kultem. Kde jeho kult vznikl, není zcela jasné. Jeho stopy nalezneme jak v Horním, tak v Dolním Egyptě. Vzhledem k tomu, že egyptští panovníci se prohlašovali za jeho nástupce, jejich první jméno bylo vždy Hórovo jméno. Podle různých pramenů měl Hór také různé rodiče, mimo jiné i boha slunce Atumna. Uvádí se také vznik samozrozením. Nejčastěji však bývají za jeho rodiče považováni božští sourozenci Usíris a Éset.

Hór - bůh nebes, slunce a světla

Hór – bůh nebes, slunce a světla

Jako mladý se bůh Hór hlásil o dědictví vlády nad světem po svém zavražděném otci Usírovi. Soud však po několika různých verdiktech rozhodl, že se vlády ujme vítěz přímého souboje mezi vrahem Usíra a dosavadním vládcem Sutechem na straně jedné a Hórem na straně druhé. Hór v tomto boji zvítězil a tím se stal vládcem Egypta. Hórovi čtyři synové Hapi s hlavou opice, Duamutef s hlavou šakala, Imset s hlavou muže a Kebehsenuf s hlavou sokola byli bohové čtyř světových stran a ochránci tělesných pozůstatků zemřelých. Hór bývá zobrazován jako muž se sokolí hlavou nebo přímo jako sokol.

Sutech

Bůh pouště, bouřek a moře. Bratr a vrah boha Usíra. Uctívání boha Sutecha mělo velmi zajímavý vývoj. Tak jak je známe z bájí o Usírovi a Hórovi jej uznává až poslední období egyptské historie.

I když to nikdy nebyl bůh sympatický, nebylo to s ním zpočátku až tak zlé. V průběhu druhé dynastie se na krátké období stává hlavním bohem. Jeho výmečnými atributy totiž vždy byly síla a moc. Dokonce ještě král Ramesse II., vrcholný panovník Nové říše, se označuje za silného jako Sutech.

Svým původem je to bůh hornoegyptský, ale velice rychle se dostal do devatera bohů uctívaného v Oně. Jako syn bohyně nebes Nút a boha země Geba si – jak bylo v Egyptě dobrým zvykem – vzal za ženu svoji sestru Nebthet. Tu však neustále urážel a dokonce ji obvinil z neplodnosti. Aby toto nařčení vyvrátila, zplodila syna se svým druhým bratrem Usírem. Tímto synem byl pozdější bůh mumifikace Anup. To bylo jedním z hlavních semen sváru mezi oběma bratry, který vyvrcholil Sutechovou vraždou Usíra.

Sutech (Set) - bůh války, bouře a chaosu

Sutech (Set) – bůh války, bouře a chaosu

Sutech se ujal moci, avšak Éset porodila Usírovi syna Hóra a úspěšně ho vychovala. Hór se dožadoval navrácení moci , ale Re jeho nárok neuznal, protože se bál Sutechovy síly. Reovo rozhodnutí pohoršilo většinu bohů. Především Hórova matka Éset dokázala vyvolat nové rozhodnutí, kdy byla Hórovi předána moc. Sutech však nebyl potrestán a navíc mu byl zdvojnásoben majetek. S tím se Sutech odmítl smířit, a tak nakonec rozhodl přímý boj. V boji Sutech podlehl.

Zobrazován bývá Sutech jako štíhlý muž v bederní roušce, s rukama ve výhružném nebo přímo bojovném držení. Místo lidské hlavy má hlavu svého nejoblíbenějšího posvátného zvířete. Dodnes nebylo pojmenováno. Jedná se o jakýsi hybrid mezi velbloudem, žirafou a ještě několika dalšími zvířaty.

Nút

Bohyně nebe a samo nebe, rodička bohů a paní západu. Zosobňovala nebeskou klenbu stejně, jako její manžel Geb zosobňoval zem. Zpočátku byla jednou z hlavních bohyní, ale časem poklesla až na úroveň bohů třetí generace. Zobrazována bývá jako krásná žena.

Nút - bohyně nebe

Nút – bohyně nebe

Éset (Isis)

Manželka boha Usíra, matka boha Hora, paní mocných slov, největší z bohů a bohyň. Jako Isis ji zná celý svět. Je to nejdéle uctívaná bohyně, o které svět vůbec ví. Její kult trval 4,5 tisíce let. Egypťané si ji představují jako ideální ženu. Ušlechtilou, krásnou, milující svého manžela a věrnou až za hrob. Stejně jako mateřsky starostlivou. Jako nejlidštější ze všech bohyň byla i nejvyšší bohyní. Stejně jako její manžel Usíris má i ona svůj životopis.

Éset (Isis) - bohyně zdraví a manželství

Éset (Isis) – bohyně zdraví a manželství

Je to jediný prokádrovaný božský pár v Egyptě. Zobrazována bývá jako krásná štíhlá žena, jež má na hlavě jednoduchý šátek stáhnutý stuhou, nad níž je stylizovaný královský trůn. Jinou ozdobou hlavy je čapka v podobě supice a koruna ze vztyčených hlav posvátných kober. Někdy mívá na hlavě kravské rohy a sluneční kotouč. Znamenají, že je dcerou boha Re.

Usíris (Osiris)

Bůh mrtvých a vládce podsvětí, zároveň bůh půdy, vody, slunce a vegetace. Král bohů a lidí, pán věčnosti. Asi nejznámější z egyptských bohů pod řeckým jménem Osiris a jeho žena Éset (Isis) . Má jako jediný z egyptských bohů i svůj životopis. Jeho kult patřil v Egyptě k nejstarším a nejrozšířenějším.

Usíris (Osiris) - bůh života, smrti a znovuzrození

Usíris (Osiris) – bůh života, smrti a znovuzrození

Podle nejznámější verze byl synem boha země Geba a bohyně nebe Nút. Měl bratra Sutecha a sestry Ésetu a Nethetu. Vzal si za ženu svoji sestru Éset. Zplodili spolu syna Hora. Zobrazován bývá nejčastěji v lidské podobě, ale připomíná mumii. Vzhledem k tomu že ho zdobí i božský fous, na hlavě korunu a v rukou bičík a berlu, snadno si ho spleteme s faraonem.

Thovt

Bůh moudrosti a učenosti, zákonů a ustanovení, písma a řeči, lékařství a černokněžnictví, velký bůh nebe, velký bůh podsvětí, ztělesněný v měsíci a uctívaný v podobě ibise nebo paviána s měsíčním srpkem. Je vidět, že tento bůh vynikal především svou všestranností. Převyšoval i řeckého Herma.

Thovt - bůh vědění

Thovt – bůh vědění

Vypadá to, že jeho kult vzniká v Dolním Egyptě, neboť tam nalézáme ibise už v prehistorických dobách. Podobu měsíce dostal asi v Oně. Tamní knězi ho tu našli a začlenili do své soustavy devatera bohů místo Sutecha. Byl povýšen na stříbrné slunce, tedy protějšek boha Re. Jeho význam dále rostl, takže v době Nové říše ho známe již jako boha všech znalostí a činností, které jsou výrazem intelektuálních schopností člověka, tedy vynálezce slov a především písma. Z toho se také odvozovala jeho funkce tlumočníka bohů a jejich posla.

Jako vynálezce písma byl písařem bohů a vedl kancelář nejvyššího boha Re. Měl i právo rozhodovat o věcech, kterými se nechtěl zabývat nejvyšší bůh. Také se mu připisoval vynález počítání a měření.

Re

Re byl bůh slunce, nebo také slunce jako takové, pán nebe a stvořitel světa. Od nejstarších dob byl jedním z nejvyšších egyptských bohů, uctívaný po celém Egyptě. Zajímavé je, že nebyl jediným bohem slunce. Byl však považován za hlavního. Podle egyptských představ tvořilo slunce jeho tělo. Egyptští vládcové se proto prohlašovali za syny boha Re i za jeho pozemské vtělení.

Re (Ra) - bůh slunce

Re (Ra) – bůh slunce

Jeho kult je uctíván (s výjimkou necelých dvaceti let krále Amenhotepa IV., zvaného Achnaton) po celou dobu trvání starověkého Egypta. Jako pán nebe vycházel každé ráno na východě. Nasedl do svého slunečního člunu, kde ho provázeli jeho dvořané. Ti ho chránili před nebezpečím, především před nebeským hadem Apopem, jenž chtěl převrhnout jeho loď. Na své cestě měnil Re podobu každou hodinu. Jinak se nejčastěji zobrazuje v podobě muže se sokolí hlavou. Tu zdobí sluneční kotouč, lemovaný posvátnou kobrou.

Amon

Amon, bůh města Vesetu, stvořitel a pán světa, král bohů. Takovému vznešenému titulu pomohlo, zpočátku bezvýznamnému místnímu bůžkovi, ustanovení Théb hlavním městem egyptské Nové říše. Ta vytváří nejslavnější období starověkých egyptských dějin. Amon je posléze nejmocnějším egyptským bohem vůbec.

Amon - král bohů a bůh větru

Amon – král bohů a bůh větru

Protože byl mezi významnými bohy služebně nejmladší, bylo potřeba vyřešit jeho vztahy vůči nim. Pro tyto účely byly vymyšleny různé podoby toho boha, takže známe jeho sloučení s bohem slunce Re – zpočátku jako Amona-Rea. Ten se časem změnil v jedinou božskou osobu Amenrea. Později se připojil další bůh ranního slunka Harachtej, čímž vznikl Amenre-Harachtej. Do třetice všeho dobrého k němu připojili Reova otce Atuma. Vznikla trojjediná božská osobnost Amenre-Harachtej-Atum. Podobným procesem procházel i vývoj ve vztahu k bohu stvořiteli Ptahovi, kdy Amona rozdělili do několika generací, z nichž první předcházela ještě Ptahovi.

Nejznámějším a největším chrámem Amonovým je slavný chrám v Karnaku. Podle slov Champollionových byl stavěn pro lidi vysoké sto stop. O tomto obrovském komplexu se podrobněji zmiňujeme na specielní stránce.

Sochy berana v Amonově chrámu v Karnaku

Sochy berana v Amonově chrámu v Karnaku

Amonovým posvátným zvířetem byl beran, zobrazovaný většinou v podobě beraní sfingy, tj. tělo lva s beraní hlavou. Patřily mu božské a vladařské insignie a navíc dvě dlouhá pštrosí pera na koruně. Až na výjimky bývá zobrazován v lidské podobě, se slunečním kotoučem před pštrosími pery na koruně. Tělo bývá bílé. Výjimečně může být zpodobňován s beraní hlavou, nebo jenom beraními rohy.

  • Hodnocení uživatelů

  • Hodnocení: 0 hvězdy
    0 / 5 (0 )
  • 0%
  • (0) Zatím žádné recenze!

Summary:

Hodnocení: 0 hvězdy
0 / 5 (0 )

0%



Nikdo ještě nerecenzoval, buď první! Nikdo ještě nerecenzoval, buď první!



Dovolená v Egyptě

Klikněte pro zobrazení nabídky Egypt: zájezdy nebo Egypt: Last minute a vyberte si tu nejzajímavější dovolenou do Egypta!