Konstantinův oblouk se nachází hned vedle Kolosea. Byl postaven roku 315 císařem Konstantinem na počest vítězné bitvy na Milvijském mostě, kde 28. října 312 zvítězil proti Maxentiovi. Jde o nejstarší oblouk v Římě. Před bitvou se prý na obloze objevil kříž, jenž vyvolal u vojska nadšení a nepřímo ovlivnil výsledek boje. Konstantin uznal Milánským ediktem z roku 313 křesťanství za rovnoprávné náboženství s náboženstvím pohanským. Za jeho života žilo v Římě 800 tisíc obyvatel, přesto se rozhodl přenést hlavní město říše do Byzance, do Konstantinopolu (dnešního Istanbulu). Doufal, že tady, uprostřed impéria, vznikne centrum nového náboženství. Před svou smrtí se nechal pokřtít a vešel do dějin jako první křesťanský císař.
Zajímavosti Konstantinova oblouku
Konstantinovým obloukem v minulosti procházely triumfální průvody. Oblok je 21 metrů vysoký, 25,9 metrů široký, 7,4 metrů hluboký. Stavbu tvoří tři oblouky, nad nimi je část zvaná „attic“. Tato část je zbudovaná z cihel obložených zdobeným mramorem.
Přestože byl vystavěn křesťanským císařem, žádné křesťanské motivy na něm nehledejte. Většina dekorativních prací pochází z jiných staveb předchozích císařů. Tento fakt potvrzuje skutečnost, že římské umění v té době procházelo úpadkem.
Na obou stranách horní části oblouku je osm reliéfů ve tvaru obdélníku, ty původně patřily dnes již neexistujícímu oblouku Marka Aurelia. Portrét císaře byl upraven do Konstantinovy podoby. Z dalších památníků pochází oválné medailony umístěné nad bočními oblouky. Jsou na nich vyobrazeny lovecké a obětní scény, které pocházejí z první poloviny 2. století, z doby vlády císaře Hadriana. Původních není ani osm soch barbarů na vrcholech sloupů. Důvodem proč některé části dekorace pochází z jiných starších objektů vysvětluje několik teorií. Mezi ně patří například nedostatek času nebo nedostatek dobrých umělců, kteří by dokázali v krátké době takové dílo ozdobit.
Některé části oblouku ovšem původní jsou, avšak kvalita provedení je nevalná. Pod medailony na obou stranách spatříte čtyři panelový vlysy, vytvořené speciálně pro tento oblouk. Pozornost vzbuzuje vlys na jižní straně s vyobrazením Konstantina obléhajícího Veronu. Vyobrazení postrádá jakoukoli perspektivu, centurion vycházející na hradby má na vlysu podobu trpaslíka.
V oblouku jsou zbudované schody vedoucí nahoru.