Kam v Miami když vás pláže omrzí? Zkuste vyrazit na osmou ulici, které se spolu s okolními vedlejšími ulici říká Malá Havana. Hispánci tvoří přes 85 procent obyvatel a většinou jsou to kubánští emigranti. Odtud název odvozený od kubánského hlavního města.
Stížnosti nad dominem
Na 8. ulici v parku Maxima Gomeze hrají postarší Kubánci domino a sní o svobodě, která se prý jednou na Kubu vrátí. Před padesáti lety znárodnil Fidel Castro americké podniky na ostrově, USA vyhlásily embargo a obě země brzy přerušily diplomatické styky. Na Floridu dorazila první vlna uprchlíků z nově komunistické země. Usazovali se hlavně tady, na západním předměstí Miami, kterému se začalo říkat Malá Havana. Její osu tvoří 8. ulice, které tady ale nikdo neřekne jinak než španělsky Calle Ocho.
„To se nikdy nemělo stát. Nezasloužili jsme si takové lidi ve vedení, jako byl Fidel a ještě pořád je Raúl Castro. Je to hanba,“ lamentuje v nedaleké kavárně Jorge. Příjmení se zdráhá na mikrofon říct, stejně jako podrobnosti o svém odchodu z Kuby. Prý aby neohrozil příbuzné. Podobné obavy jsou hlavně mezi staršími Kubánci pravidlem.
TIP: Vydejte se na poznávací zájezd do USA a poznejte tu pravou Ameriku. Můžete se vydat do národních parků USA nebo na zájezd Západní okruh USA.
Malá Havana si dodnes zachovává určitou autentičnost. Je to cítit v restauracích s kubánskou kuchyní i v obchodech s doutníky. U jednoho z okének pod nápisem Café Cubano přímo na Calle Ocho mám sraz s René Lopezem. Ten už tady v Americe vyrostl a představuje mladší, podnikavou generaci emigrantů. Má dobře zavedené optické centrum a několik zaměstnanců. Pro Kubánce je typické, že hlasují pro republikány a René není výjimkou:
„Za Bushe mladšího v letech 2005 až 2006 se všem vedlo skvěle. Cena nemovitostí vrcholila, podnikání jen vzkvétalo. Pak přišla léta 2007 a 2008 a s nimi finanční krize. Nastoupil Obama, a šlo to z kopce. Tím nechci dávat vinu jenom jemu. Hodně problémů zdědil. Schválil ale stimulační balík a utratil za něj skoro bilion dolarů. Ale my malí podnikatelé jsme to vlastně necítili,“ stěžuje si René.
Barack Obama ale také uvolnil po nástupu do Bílého domu cestování Kubánců domů za příbuznými. Usnadnil pravidla pro posílání peněz. Potom s Kubou obnovil diplomatické vztahy a dokonce Havanu navštívil jako první americký prezident po bezmála devadesáti letech. Slíbil zrušit sankce, ale to Kongres odmítl a Obamův nástupce Donald Trump znovu postoj vůči Havaně přitvrdil. Byť zatím spíš verbálně, protože na Kubu můžou Američané dál cestovat letecky i lodí, což v předchozích desetiletích nešlo.
Co si o tom všem René myslí? K nějakému výraznému posunu v chování komunistické vlády nedošlo. Propustila sice pár disidentů a teď prý bude umožňovat zakládání drobných živností, ale to je prý z nouze ctnost: komunistům nic jiného nezbývá. René v žádném případě nečeká, že by se na Kubu kdy vrátil. Optimistou není ani starší Jorge. Fidel Castro sice před pár lety zemřel, ale prvním tajemník komunistické strany je pořád ještě jeho bratr Raúl, kterému už táhne na devadesátku. Vzdal se sice prezidentského úřadu, do kterého nastoupil o poznání mladší Miguel Díaz-Canel (*1960). Ale to jsou jen příslovečné „škatule hejbejte se“ a rošády mezi komunistickými pohlaváry. Ani Jorge nepočítá s tím, že by se na rodný ostrov ještě někdy podíval. Malá Havana na Floridě už mu zřejmě zůstane domovem, stejně jako tisícům dalších Kubánců.