Unikátní sbírka mistrovských děl se nachází v Gallerie dell´Accademia ve městě Benátky. Dokumentuje vývoj benátského umění od byzantského období po renesanci, baroko a rokoko a je jakousi benátskou obdobou florentské galerie Uffizi. V roce 1750 ji založil Giovanni Batista Piazzetta pro potřeby umělecké školy. Roku 1807 ji o díla pocházející ze zrušených kostelů rozšířil Napoleon. V témže roce byla kolekce přemístěna do stávajících prostor ve třech bývalých církevních institucích – Scualo Grande di Santa Maria della Caritá z 12. – 15. století a v přilehlém kostele a klášteře z 12. století, který na počátku 16. století přestavěl Palladia. Poslední modernizaci provedl ve 40. letech 20. století Carlo Scarpa.
Obsáhlá sbírka je povětšinou uspořádána chronologicky. 24 síní označených římskými číslicemi je vybaveno tabulemi s anglickým textem. Galerie Quadreria, jež původně sloužila jako depozitář, oplývá mistrovskými kousky. Dostanete se do ní točitým schodištěm od Andrey Palladia. Vstup je zdarma.
Gallerie dell´Accademia je tak jednou z nejrozsáhlejších a nejkvalitnějších sbírek italského renezančního umění.
Nejzajímavější díla Gallerie dell´Accademia
Trůnící Madona
Neuvěřitelně inspirující oltářní obraz od Giovanni Belliniho, namalovaný pro kostel San Giobbe, můžete obdivovat v síni číslo 2. Přítomnost sv. Rocha a sv. Šebestiána poukazuje na následky moru, zatímco andělé-hudebníci u Madoniných nohou vzdávají hold sv. Giobbovi, patronu hudby.
Bouře
Tajemnou podobiznu ženy kojící dítě namaloval v roce 1506 Giorgione. Obraz působí dojmem jako by postavy a náladová, bouřková krajina splývaly v jeden celek.
Hostina v domě Leviho
Impozantní plátno od Veroneseho z roku 1573 pokrývá celou stěnu v síni číslo 10. Ve své době vyvolalo velký rozruch, neboť církevní úřady, které si je objednaly jako poslední večeři, rozhněvali „psi, šašci, opilí Němci, trpaslíci a další absurdnosti“. Veronese tedy změnil název obrazu.
Procesí na náměstí sv. Marka
Dílo z pozoruhodného souboru z roku 1496 Gentileho Belliniho zachycuje procesí v den sv. Marka v roce 1444 a visí v síni číslo 20.
Madona dell´Arancio
Vynikající obraz namalovaný v letech 1496 – 1498 od Cimy da Conegliana, vyhotovený pro františkánský kostel na ostrově Murano, oživují koropte a rostliny.
Pieta
Poslední a nedokončené dílo Tizianovo, pokládané ovšem za jeho nejzdařilejší, je prodchnuto zlatavým světlem a nesmírnou sklíčeností.
Setkání a odchod snoubenců Voršily a Erea
Součást Carapcciova velkolepého narativního cyklu z roku 1495 o anglické princezně a princi se nachází v síni číslo 21.
Korunovace Panny Marie
Zářivý polyptych z roku 1325 od Paola Veneziana, předního benátského umělce 14. století, uvidíte jako první v síni číslo1. Po stranách skvostné, byzantským uměním ovlivněné, centrální desky zachycují výjevy z Kristova života.
Portrét šlechtice
Ponurá podobizna zasmušile se tvářícího bohatého muže v pracovně z roku 1528, kterou vytvořil Lorenzo Lotto, je pravděpodobně autoportrét. Lotto dokázal mistrně zachytit duševní rozpoložení portrétovaných.
Podobizna od Rosalby Carrierové
Carrierová, po jejíchž dílech prahla smetánka, byla jako žena-umělkyně ve své době raritou. Její pozdně barokní práce v síni číslo 17 charakterizují jemné pastelové tóny.