Gunung Kawah Ijen je činná sopka, ze které se unikátním způsobem těží přírodní síra. Kráter sopky leží na východní straně ostrově Jáva, takřka na dohled Bali, ve výšce 2148 metrů. Na vrcholu se před vámi uvnitř kráteru otevře pohled na ohromné a nádherné modrozelené sirné jezero.
Kráter sopky Gunung Kawah Ijen se sirným jezerem
V jednom rohu uvidíte mohutná oblaka kouře. Právě do tohoto místa jsou svedeny sirné páry, které ze sopky vycházejí. Zde jsou ochlazovány a dochází k jejich kondenzaci a tvorbě síry. Vše je tu pokryto žlutou sírou. Místní dělníci odlamují pláty zkondenzované síry, nakládají si ji do nůší a síru pak vynášejí na parkoviště pod sopkou.
Těžba síry v kráteru Gunung Kawah Ijen© R.M. Nunes / Shutterstock.com
Těžba síry na Gunung Kawah Ijen
Asi nikdo, kdo zde přichází jen jako turista, si nedovede představit tu námahu, s jakou dělníci několikrát za den vystoupají na okraj kráteru Gunung Kawah Ijen, sestoupí dolů, naberou kusy síry (vážící desítky kilogramů!) a s tímto nákladem zase vyjdou na kráter a schází na parkoviště.
Nosiči síry© SIHASAKPRACHUM / Shutterstock.com
To vše navíc v naprosto nepříjemných podmínkách sirného zápachu, který je navíc velmi nebezpečný a samozřejmě bez použití jakýchkoli ochranných pomůcek (místo respirátoru si prostě přes ústa a nos přetáhnou tričko, a to jen v nejhorší situaci, kdy i tito „trénovaní“ těžaři síry cítí nevolnost). Je asi zřejmé, že se tito nosiči obvykle nedožívají příliš vysokého věku, právě z důvodu vdechování sirných výparů v kombinaci s dalšími plyny, které se v kráteru stále aktivní sopky Kawah Ijen vypařují.
Jedinou útěchou tak je, že za svou práci dostávají na poměry Indonésie poměrně dobře zaplaceno, takže jejich rodiny žijí v relativním blahobytu (znova opakuji – na poměry Indonésie).
