Taba a výlety bez pomoci CK

Protože jsem cestovali již po druhé do egyptské Taby, rozhodli jsme se vyrazit na vlastní pěst do Jordánské Aqaby a k Mrtvému moři na izraelské straně. Již to na začátku naší cesty ovlivnilo výběr našeho hotelu. Bohužel to vyhrál hotel Movenpick v Tabě. Proč bohužel se dozvíte spíše v recenzích hotelů, kam jsem jednu ne příliš hezkou recenzi umístil.

Den první: rozhodli jsme se tedy vyrazit do Aqaby. Bohužel již na hranicích nás izraelský taxikář upozornil na to, že hranice do Jordánska jsou otevřeny jen do 20:00 a protože již bylo skoro půl osmé večer, tak jsme si udělali výlet pouze do izraelského Eilatu. Zpátky jsme zaplatili izraelské poplatky, které se platí při opuštění země, ale již je nemusíte na tomto přechodu během pobytu platit. Poplatky dělali cca 30USD na osobu, včetně dítěte zapsaného v pase.

Den druhý: Tak tentokrát jsme tedy vyrazili o poznání dříve, cca kolem 14:00 a namířili směr Jordánsko. Na hranicích s Izraelem jsme si vzali taxi a nechali se 12USD odvézt na hranice z Jordánskem. Cesta z hotelu přes hranice až k Jordánsku trvala asi 30min. Měli jsme štěstí, že na hranicích z Izraelem nedělali problémy přešli jsme naprosto bez problémů. Taxikář nás vyložil přímo na hranicích a slíbil, že až pojedeme z Aqaby bude na nás čekat. Dal nám na sebe číslo a stačí mu prý cca 20min předem zavolat. Přechod hranic byl velmi jednoduchý, ovšem museli jsme opět zaplatit 30USD poplatek na Izraelské straně. Na otázku, že jsem ho již platil mi bylo řečeno, že to platí vždy jen na přechod z jedné země – tedy pro nás pro Egypt. Během 10minut jsme byli na Jordánské straně, kde nám dali razítko do pasu a už jsme byli v Jordánsku. Za 10 dinárů nás taxík odvezl do centra, kde jsme náhodou narazili na další taxi a řidič nám nabídnul za 30USD, že nám ukáže celou Aqabu, doveze nás na hranice ze Saudskou Arábií, ukáže novou a starou Aqabu, aquamarina centrum, odveze nás na horu, kde je možné jednou fotkou vyfotit 3 země ( Egypt, Izrael a Jordánsko ) a pak nás odveze k hranicím. Protože bylo opravdu teplo a my jsme měli s sebou malého syna, tak jsme nabídku přijali. Nabídka klimatizovaného taxi byla neodolatelná. Co slíbil také splnil a to i s patřičným výkladem v angličtině. Během cesty ještě zastavil na místním tržišti, které je cca 2km od centra a je zde daleko levněji než v centru. Dá se zde koupit opravdu vše. Celou dobu byl řidič s námi a plně se nám věnoval. Dokonce během cesty zastavil u McDonalda na občerstvení a toaletu. Po tom všem nás odvezl na hranice. Cesta zpátky byla opět v pohodě. Zaplatili jsme jordánské vízum 5 dinárů na osobu ( opět včetně malého ), nakoupili v Duty Free shopu a byli jsme na izraelské straně. Prošli jsme bezpečnostní kontrolou, která byla malinko důkladnější něž na egyptsko-izraelských hranicích, tak jsme zde strávili cca 20min. Během té doby jsem zavolal taxikářovi z Izraele a on na nás čekal za přechodem. Za 12 USD nás odvezl zpět na egyptskou hranici a za další půlhodinu jsme byli na hotelu v Tabě. Protože jsem platil poplatky již jednou předešlý den, tak jsem ukázal pouze doklad o zaplacení, dostal jsem lísteček a již jsem opravdu v Izraeli nemusel nic platit. Přechod na egyptské hranici je naprosto bez problémů, vyplní se kartička, pokud člověk neplánuje výlet mimo Sinaj stačí říct Sinaj Only a Airport Taba a bez problému ho pustí. Věta Airport Taba je důležitá, protože je nutné jiné razítko než obyčejné.

Den třetí: Tento výlet jsme plánovali dopředu již v ČR, tak jsem měl zarezervované auto v Eilatu u společnosti HERTZ již z ČR. Během našeho návratu z Jordánska jsem se domluvil z taxikářem, že na nás bude v 7:30 čekat na hranicích. Ráno jsme si ještě došli v 6:30 na snídani a po snídani hurá na hranice. Hranice jsme přešli opět za 20 minut a v Izraeli jsme byli cca kolem 7:25. Na této straně nás již čekal „náš“ taxikář a odvezl nás do centra, kde má sídlo Hertz. Vše jsme měli naplánované tak, abychom v 8:00 byli v Hertzu, protože tam v tu dobu otvírali. No, byli jsme tam o 10min dříve. Pobočku otevřeli přesně, ale jaké nemilé překvapení, když jsem zjistil, že moji rezervaci tam nemají. Ještě, že jsem si tuto rezervaci vytisknul doma a vzal s sebou. Okamžitě jsem ukázal tento dokument a ihned vše začali řešit. Měl jsem objednané Ford Mondeo, což se mi omluvili, že toto auto nemají k dispozici, ale dali nám novou Hondu Civic, která měla najeto 7000km, takže ještě vonělo novotou. V rezervaci jsem měl i to, že požaduji dětskou sedačku kterou nám taky dali. Další nemilé překvapení bylo, že půjčovna zavírala v 18:00. Ovšem agentka v této pobočce mi řekla, že to není žádný problém. Auto můžu vrátit kdy chci, jen stačí zaparkovat na parkovišti a klíčky jim vhodit do schránky. Jen jsem podepsal papír, který jsem měl podepsat při vrácení. Upozornili mě, že auto má plnou nádrž a s tou to chtějí vrátit. Na půjčení je zapotřebí pas, kreditní karta a mezinárodní řidičský průkaz ( vystaví ho odbor dopravy na městském úřadě, kde dělají normální řidičáky na počkání a stojí 50,- Kč. Minimální věk na půjčení je 25 let.) Zaplatil jsem a hurá k moři. Celé toto trvalo 2O min a o půl deváté jsem již byl na cestě. Cesta k mrtvému moři je velmi jednoduchá. Pořád rovně a na jediné křižovatce cca 30km před mrtvým mořem doprava směr Jeruzalém.

Vzdálenost k moři byla cca 200km a ujel jsem to i s přestávkami za 2 hodiny. Na silnici platí omezení jako u nás 90km/h, ale 110 se může úplně bez problému jet, dokonce i policie to toleruje. Místy jsem se dokonce nachytal při 13O. Cesta vede přes poušť, ale je zde poměrně dost čerpacích stanic, kde se dá občerstvit, dokonce na jedné zastávce byl i McDonald. U mrtvého moře jsme navštívili lázně En Gedi, kde se zaplatí 100 šekelů a v ceně jsou veškeré procedury a oběd. Auto se dá zaparkovat na parkovišti těsně před vchodem. V lázních se nachází bazén s vodou z mrtvého moře, bazén z normální vodou, masáže, sprchy, za vratný poplatek 20 šekelů se pronajme skřínka a na pláž jezdí traktor, který má zapřažené přívěsy pro převoz lidí. Na pláž je to poměrně daleko, z důvodů vysychání mrtvého moře, které je na tomto místě dokonce i vyznačeno. ( značky kam sahala voda v roce 1991,2001 a 2005 ) Vykoupali jsme se, najedli se a asi po 2 hodinách jsme se vraceli blíže k Eilatu na místo zvané Ein Bokek. Toto je místo, kde se zastavují skoro všechny výpravy z Jeruzaléma do Taby. Oproti En Gedi je to modernější místo, jsou zde hotelové komplexy, opět McDonald, Burger King a prodejny s kosmetikou. Pláž je zdarma, jen se platí za lehátka nebo židličky. My jsme za 3 židle platili 20 šekelů. Je zde i klasická restaurace, kam se dá jít v plavkách. Tady jsme se opět vykoupali ( bez malého, protože plavčík nám řekl, že pro 4leté dítě to není), koupili nějaké suvenýry a jeli zpět směr Eilat. Dá se zde i v jedné prodejně za poplatek převléknout, ale tohle jsme vyřešili hezky česky v autě, které jsme měli zaparkované skoro u pláže. Jinak pláž se nachází za hotelem LOT a je to velmi dobře vyznačeno. Pokud by někdo nevěděl jako já kam, tak při vjezdu je brána, na které se stačí zeptat. U mrtvého moře jsme byli 5.6. a teplota vzduchu byla 44 a teplota vody 36. Podle mě ovšem vzduch tak 50 a voda 40. Při zpáteční cestě jsme se zastavovali na dvou odpočívadlech a zpět v Eilatu jsme byli cca kolem 19:30. V Eilatu jsem ještě natankoval. Na plnou nádrž jsem dojel tam a zpět. Jinak v Eilatu se tankuje trošku jiným systémem, než na který jsme zvyklí. Nejdříve se dojde za obsluhou, řekne se, že chceme plnou, zaplatí se a pak se tankuje. Plná nádrž do Hondy stála 900,-Kč. Auto jsem vrátil na parkoviště, klíčky hodil do schránky, skočil do připraveného taxíku, kterému jsem volal a hurá na hranice, které jsme opět prošli bez problému a opět bez poplatků. Je pouze nutné již v Egyptě za hotelem Movenpick zaplatit taxu 70 eg.Liber na osobu. Bez toho Vás nepustí zpět na letiště. Ještě na kolik to vyšlo. Auto stálo 100USD, pojištění, které není nutné 15USD, dětská sedačka 5USD, benzín 900,-Kč. Výlet měl výhodu, že jsme byli páni svého času a mohli jsme si dělat co jsme chtěli, na nikoho se nevázat a zastavit kde jsme chtěli.