| Oficiální název | Bulharská republikaРепублика БългарияRepublic of Bulgaria |
| Poloha | Jihovýchodní Evropa |
| Rozloha | 110.993 km² |
| Nejvyšší pohoří/hora | Musala – 2925 m |
| Důležitá vodstva | Dunaj, Iskar, Marica |
| Počet obyvatel | 7,364 mil. (údaje za r. 2011) |
| Hlavní město | Sofie – 1 114 500 obyvatel |
| Státní zřízení | Republika |
| Správní členění | 28 krajů |
| Obyvatelstvo | 8,8 milionů |
| Hustota obyvatel | Hustota osídlení: 66 obyvatele na 1 km² |
| Důležité etnické skupiny | Bulhaři 85,1 %, Turci 9,1 %, Romové 4,2 %, Arméni, Židé, Vlaši, Řekové a Rusové 2 %. |
| Jazyky | bulharština (85%), turečtina (9%), makedonština |
| Náboženství | bulharské pravoslaví (85%), sunnitský islám (13%), židé, katolíci |
| Vzdělání (procento analfabetů) | 6% |
| HSP na 1 obyvatele | 1200 USD |
| Měna | 1 bulharský lev (BGN) = 100 stotinek |
| Elektrický proud | Střídavý proud o napětí 220 V / 50 Hz. Zásuvky jsou standardní dvoukolíkové, adaptér není třeba. |
| Časový posun | SEČ +1, tj. o hodinu více proti ČR, a to celoročně (Bulharsko zavádí letní čas ve stejných termínech, jako ČR) |
Geografie Bulharska
Bulharsko je rozděleno na 28 oblastí a 264 obcí. Oblasti jsou řízeny oblastními administracemi. Vedoucí těchto administrací jsou jmenováni vládou, nejsou voleni přímo. Místní samosprávu v obcích zastupuje obecní rada, její členové jsou voleni na čtyři roky.
Administrativní mapa Bulharska
Největší města a oblasti Bulharska
Hlavním městem je Sofie, ve které žije 1,232 milionu obyvatel. Sofie je rovněž největším bulharským městem. Dalšími velkými městy jsou Plovdiv s 507 tisíci obyvatel, Varna s 393 tisíci obyvatel, Stará Zagora s 235 tisíci obyvatel, Blagoevgrad s 191 tisícem obyvatel, Ruse se 180 tisíci obyvatel, Pleven 179 tisíc obyvatel, Veliko Trnovo 179 tisíc obyvatel, Haskovo 177 tisíc obyvatel, Pazardžik se 171 tisícem obyvatel, Sliven se 131 tisícem obyvatel.
Bulharsko je možno rozdělit do tří oblastí:
- Severní pobřeží leží severně od přístavního města Varna a jeho délka je asi 30 kilometrů, od Lázní Sv. Konstantina až po Balčik. Dál na sever leží některá další turistická místa.
- Centrální část se rozkládá severně od přístavního města Burgas, od Pomorie až k městečku Obzor.
- Jižní část najdete jižně od Burgasu, od střediska Černohorec až po Achtopol u hranic s Tureckem.
Základní doporučení pro Bulharsko
V Bulharsku si dejte pozor na to, co fotografujete. Platí přísný zákaz fotografování vojenských a strategických objektů. Zákaz bezpodmínečně dodržujte. Při fotografování místních obyvatel si vždy předem vyžádejte jejich svolení. Na některých vybraných místech se za fotografování vybírá poplatek, například v muzeích a v interiérech kostelů.
Kriminalita v Bulharsku je sice o něco vyšší než v České republice, ale není výrazným problémem. Přesto věnujte maximální pozornost ochraně cestovních dokladů a hotovosti. Při pobytu v hotelu je uložte do uzamčeného hotelového sejfu. Hotely neručí za volně ponechané věci na pokoji. Šperky a vzácné věci raději ponechte doma.
Pokud dojde ke ztrátě nebo odcizení pasu, vyřiďte si náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Doporučuje se ofotografovat zadní dvoustrana pasu.
Ve městech se vyskytují kapsáři, mějte proto peníze rozděleny na menší částky a ty uložte odděleně. Nikdy neukazujte, že máte větší obnos. Peníze a cennosti neberte na pláž. Nechoďte nikam sami a to zejména večer a v noci. Cestujete-li autem, nic v něm nenechávejte. Při okradení je malá naděje, že policie zloději chytí, přesto se na ni obraťte.
Na prohlídku církevních památek potřebujete přiměřené oblečení, zahalená ramena a kolena.
V Bulharsku je koupání bez plavek povoleno jen na vyhrazených plážích. Koupání a opalovaní „nahoře bez“ je většinou tolerováno.
Národnostní menšiny Bulharska
V Bulharsku žijí početné národnostní menšiny. Nejpočetnější jsou Turci, Pomáci a Romové, v menším počtu jsou zde zastoupeni Makedonci, Karačani, Arumuni, Gagauzové a některé další. Turci, většinou jsou to sunnitští muslimové, tvořili v minulosti téměř třetinu obyvatel. Později se většinou, pod tlakem socialistického režimu, vystěhovali. Pomáci, žije jich zde asi 250 tisíc, jsou bulharsky mluvící muslimové, převážně vesničané. Mají silný vztah jak k Bulharsku tak k islámu.
Asi 800 tisíc Romů tvoří nejednotné etnikum, jednotlivé skupiny se liší zvyky, náboženstvím, jazykem i způsobem života. Většinou jsou to zruční řemeslníci a skvělí muzikanti. Na rozdíl od České republiky nepobírají od státu žádnou sociální podporu a nemají výhody. Největší romskou skupinou jsou Jerliové (ti se dělí na turecké Romy a pravoslavné Romy), vallaští Cikáni původem z Valašska, Rudari původem z Rumunska. Ze všech nejbohatší jsou Kalderaši s vlastními tradicemi, samosprávou i svým vládcem – „carem“. Většina uvedených romských skupin žije v ghettech na okrajích měst, někteří dosud kočují. Všechny romské skupiny se výrazně podílí na kriminalitě v zemi.
Bulharské zvyky
Při rozhovoru s Bulharem by mohlo dojít k nedorozumění. Souhlas totiž vyjadřují opačně jako u nás. Kývání hlavou shora dolů totiž v Bulharsku vyjadřuje nesouhlas, vrtění hlavou zleva doprava naopak souhlas. Problém je však v tom, že bulharská mládež se poevropšťuje a kývá jako my, a tak nastává často chaos 🙂
V Bulharsku je všeobecně rozšířené tykání. Pokud se vám to stane, není to z nezdvořilosti!
Při jakékoliv návštěvě se jako pozornost dávají květiny.
Bulhaři prokazují příkladnou náboženskou tolerantnost. Neznají tu nepokoje způsobené odlišnou vírou.
