Bulharsko není rozlohou velká země, ale z hlediska biodiverzity patří k velmocem. Geologicky, klimaticky a hydrologicky rozmanitá příroda poskytuje útočiště 94 druhům savců, přes 360 druhům ptáků, 36 druhům plazů, 16 druhům obojživelníkům a 207 druhům sladkovodních i mořských ryb. Roste zde kolem 3750 cévnatých rostlin a více než 6500 nižších rostlin a hub. Na evropské poměry je i vysoký počet endemitů. Endemických je téměř 9% hmyzu, 4% všech bezobratlých a 5% rostlinných druhů. Zajímavý je například preglaciální relikt haberlea rodopská ze Staré planiny a Rodop nebo unikátní tulipán. V zemi vyrůstá ještě dalších pět druhů tulipánů, z nichž čtyři jsou bulharskými endemity a jeden další endemitem balkánským.
Flóra Bulharska
Bulharská flóra je neobyčejně bohatá a rozmanitá. Obsahuje prvky středoevropského, středozemního i stepního rostlinstva. Původní flóra panonské stepi byla na většině území po kultivaci nahrazena kulturními plodinami. Orná půda představuje v Bulharsku 43% území státu.
Lesy zabírají 38% území a jejich druhová skladba se liší podle nadmořské výšky. Nejníže se vyskytují dubové lesy tvořené dubem letním, dubem cerem a dubem uherským. Na ně navazují v horských oblastech nejrozšířenější bukové lesy s příměsí lípy, javoru, habru a platanu. Následují jehličnaté lesy s převahou borovice černé, na jihu s příměsí jedle řecké nebo borovice bělokoré, střídané endemickou borovicí rumelskou. Nad horní hranicí lesa se nachází subalpinské hole, porosty kleče nebo jalovců. Jsou stejné jako následující alpinský stupeň bohatý množstvím horských bylin, například hvozdíků, zvonků, mateřídoušky. Narazíme tu i na protěž alpskou, lilii zlatohlavou, orlíček obecný.
Příroda je v Bulharsku velmi rozmanitá
Na jihu a černomořském pobřeží najdeme porosty středozemní macchie se zimostrázem, cypřiši a podobně. V dunajské nížině a na pobřeží objevíme rozsáhlé porosty mokřadní vegetace, v níž dominuje rákos, orobinec širokolistý a úzkolistý. Pevné podloží porůstají četné druhy vrb. Volnou vodní hladinu leknín bílý, stulík žlutý, řezan pilolistý nebo vzácná vodní masožravá rostlina aldrovanka měchýřkatá. Na zamokřeném pobřeží roste mnoho kosatců.
Fauna Bulharska
Rozsáhlé lesní porosty poskytují útočiště v Evropě i vzácným velkým savcům. V Rile a Rodopech žije medvěd, rys, vlk, kočka divoká. Spolu s nimi se vyskytují typičtí zástupci středoevropské savčí fauny – divoké prase, jelen, na horách kamzík. V blízkosti vodních ploch našla domov vydra říční nebo zdomácnělá ondatra pižmová. Z jihovýchodu proniká tchoř stepní a v poslední době stále hojnější šakal. Četné jeskyně obývá množství netopýrů, hojný je například netopýr velký nebo vrápenec velký. Ze vzácnějších druhů se vyskytuje například netopýr pestrý.
Medvěd je v Bulharsku relativně běžný
Neobyčejně bohatá je ornitofauna. Na nepřístupných skalách v horských oblastech dosud hnízdí orel skalní, orlosup bradatý nebo sup bělohlavý. V lesích je možné pozorovat například tetřeva, datla, dudka. Faunu pěvců obohacuje ze severu pronikající slavík modráček. Rozsáhlé pobřežní nebo nížinné mokřady slouží jako hnízdiště nebo zimoviště milionům vodních ptáků. K zajímavým hnízdícím ptákům patří například orel mořský, ibis hnědý, pelikán kadeřavý, kormorán malý, kolpík bílý, ze zimujících druhů labuť velká, husa běločelá nebo berneška rudokrká.
Z plazů je zajímavé uvést například vodní želvu bahenní nebo suchozemskou želvu řeckou. Zmije obecná je poměrně vzácná. Relativně hojnější je zmije růžkatá.
V řekách, jezerech a moři se vyskytuje obrovské množství ryb. Z říčních ryb dominují kapři, úhoři, cejni, štiky a v horských říčkách pstruzi. V moři je hojně makrel, sleďů a tuňáků. Ozdobou Černého moře jsou delfíni, kteří se vyskytují zejména v Sozopolském zálivu, na pobřeží Albeny a kolem mysu Kaliakra. V Sozopolu je možné pozorovat i kormorány a tuleně.
Suchozemská želva v Bulharsku
O bohatosti bulharské endofauny svědčí například výskyt přes 1000 druhů denních motýlů. Na hmyz bohatá je zejména oblast přírodní rezervace kolem řeky Ropotamo na jihovýchodě Bulharska, kterou často navštěvují entomologové z Evropy i z jiných kontinentů. Ze vzácných druhů je možné zmínit například sklípkana pontického nebo z hlediska životního cyklu zajímavou kudlanku nábožnou.
Ochrana území
Pod různými formami legislativní ochrany se nachází 4,5% státního území. Tradice ochrany přírody sahá do roku 1933, kdy bylo prohlášeno první chráněné území. V roce 1934 byl vyhlášen národní park Vitoša – první národní park na Balkánském poloostrově. V současnosti se v Bulharsku nalézá 12 národních parků, na devadesát přírodních rezervací, chráněno je 389 rostlinných a 473 živočišných druhů. Za nejcennější chráněné území je považován národní park Pirin a přírodní rezervace Srebarna. Staly se součástí světového přírodního bohatství UNESCO. Sedmnáct území získalo statut biosférické rezervace UNESCO.
