Pohoří VitošaHory

Vitoša je pohoří, jehož mohutný horský masiv se zvedá jihozápadně od Sofie. Východiskem do pohoří jsou již předměstí hlavního města. Pod svahy Vitoši se rozkládá Sofijská kotlina. V pohoří se tyčí deset vrcholů, jejichž výška přesahuje 2000 metrů. Vrcholová část má podobu náhorní plošiny. Je rozčleněna na severní, centrální, východní a severozápadní hřeben. Vitoša je národním parkem. Patří k ideálním místům pro pěší turistiku a lyžařské sporty.

Pohoří Vitoša se zvedá v západní části Bulharska, v bezprostřední blízkosti hlavního města, již asi 10 kilometrů jihozápadně od centra Sofie. Původní název pohoří byl Skomios.

Pohoří Vitoša

Pod severními svahy se rozprostírá ve výšce kolem 750 metrů Sofijská kotlina, která byla dříve jezerním dnem. Na západě se nachází Pernická kotlina ve výšce 750 metrů a na jihovýchodě Samokovská kotlina ve výšce 1000 metrů. Na severovýchodě odděluje řeka Iskar Vitošu od kopců planiny Lozen.

Pohoří Vitoša je dlouhé asi 20 kilometrů a široké 18 kilometrů, s průměrnou nadmořskou výškou 1382 metrů. Typické jsou známé relativní výškové rozdíly, například mezi Sofií a Černým vrcholem činí 1748 metrů. Z vrcholů se naskýtá pěkný panoramatický rozhled na Sofijskou kotlinu, pohoří Rilu, západní část Sredné gory a Starou planinu.

Výhled z pohoří Vitoša

Již v roce 1934 byl vyhlášen Národní park Vitoša jako první na Balkáně. Z původně malého území byl postupně rozšiřován a dnes zahrnuje celé pohoří, včetně předhůří o celkové rozloze 266 km2.

Z geomorfologického hlediska jsou charakteristické takzvané kamenné řeky, pozůstatky z doby ledové v korytech některých řek. Tyto kamenné řeky je možné vidět u hory Goljamata Gramada pod Vladařským Černým vrchem v oblasti výletního místa Zlatnite Mostovce.

Horopisně lze Vitošu rozdělit do čtyř částí

Severní (Kamenný) hřbet s vrcholy Sredec – 1969 metrů, Ušite – 1906 metrů, Černata skala – 1869 metrů, Kamene del – 1862 metrů, Kopitoto – 1348 metrů.

Centrální (Lipenský) hřbet s vrcholy Černi vrah – 1837 metrů (je zde meteorologická stanice a stanice horské služby), Goljam (Velký) Rezen – 2277 metrů, Goljam Kupen – 1930 metrů. Zde jsou ideální terény pro lyžování, velmi dobré sněhové podmínky od prosince do května. Je zde vybudováno několik lanovek a vleků. Rovněž turistický servis a služby jsou na dobré úrovni.

Lanovka na Vitošu

Jihovýchodní hřbet s vrcholy Skoparnik – 2226 metrů, Siva Gramada – 2003 metrů, Goljam Vetrem – 1612 metrů, Malak (Malý) Vetren – 1312 metrů.

Severozápadní (Selemický) hřeben s vrcholy Samaro – 2108 metrů, Selimica – 2041 metrů, Ostrica – 1696 metrů, Vladajski Černi vrah 1641 metrů, Krsta – 1561 metrů. Tato část je výhodná pro vycházky a túry.

Vitoša chrání v létě Sofii před úmorným vedrem. Část je zalesněná – smrk, borovice, ale většinu pokrývají horské louky se širokými svahy. Narazíte tu i na menší horolezecké oblasti pro vycházky i delší túry. Ubytování nabízí několik turistických chat. Cesty jsou značeny turistickými značkami.

Lyžování v pohoří Vitoša

Pro rozvoj zimních sportů je nejpřitažlivější oblast Malého Rezenu – Malak Rezen. Ve výšce nad 1800 metrů nad mořem leží sportovní a turistický komplex Štastliveca. Vedou sem dvě na sebe navazující sedačkové lanovky ze sofijské městské čtvrti Dragalevci. Nacházejí se zde hotely se saunou a bazény i turistické chaty. V oblasti se nabízí řada sjezdovek, z nichž nejdelší mají délku 1860 metrů a převýšení 480 metrů, respektive 2100 metrů převýšení 500 metrů.

Lyžování v pohoří Vitoša

© Cylonphoto / Shutterstock.com

Dvoumístná sedačková lanovka vede z lokality Romansku pod vrchol Malého Rezenu. Další sedačkové lanovky spojují chatu Aleko s vrcholem Stenata a hotel Štastliveca s vrcholem Stenata.

Dovolená Pohoří Vitoša