Pohoří Stara planina bývá nazýváno také Staré hory nebo Balkánský prstenec. Pohoří se zvedá již od břehů Černého moře na západ až k hranici se Srbskem. Stará planina rozděluje Bulharsko na dvě části. Severním směrem se svažuje k úrodné Dunajské nížině, jižním směrem naopak pokračují další horská pásma. Toto pohoří je symbolem bulharské nezávislosti. Byl zde vyhlášen Národní park Centrální Balkán s deseti biosférami pod ochranou UNESCO.
Pohoří Stara planina
Stara planina je nejdelším pohořím v Bulharsku a rozděluje zemi na severní a jižní část. Ve středověku se nazývala Hemus (řecky Haimos). Táhne se od řeky Timoku na západě až k mysu Emine na východě. Mezi Starou planinou a Dunajem se rozprostírá úrodná Podunajská nížina, která byla původně mořským dnem. Pohoří je přímým pokračováním Karpat. Svou nynější podobu získalo ve třetihorách. Celé pohoří je asi 550 kilometrů dlouhé a 20 – 50 kilometrů široké. Tvoří podnební a vodní předěl mezi severním a jižním Bulharskem.
Západ slunce v pohoří Stara planina
Významnějších výšek dosahuje ve své centrální části, jejíž vrcholy přesahují často 2000 metrů. Nejvyšší je vrch Botev, dříve zvaný Jurmačkal, vysoký 2379 metrů nad mořem. Tato část pohoří je předělem mezi úmořím Středozemního a Černého moře.
Z geomorfologického hlediska se Stará planina dělí do tří částí.
Západní Stará planina
Prostírá se od řeky Timoku k Zlatnickému průsmyku v délce 195 kilometrů. Člení se na několik pásem: Svetinikolská, Čiprovsko-Berkovická, Koznica, Vracká, Golema a Etropolská. Severní svahy Západní Staré planiny jsou strmé a jsou porostlé bukovými lesy.
Střední Stará planina
Táhne se od Zlatického průsmyku k průsmyku Vratnik v délce 185 kilometrů. Člení se na tyto hlavní pásma: Zlaticko-Tetevenské, Trojano-Kaloferské, Šipecké (s průsmykem Šipkou), a Eleno-Tvardické.
Východní Stará planina
Táhne se od průsmyku Vratnik k mysu Emine. Turisticky nejvděčnější je Slivenská planina s vrcholem Bllgarka – 1181 metrů nad mořem.
Zajímavá místa pohoří Stara planina
Ve střední části je Stará planina složena z metamorfovaných břidlic a paleozoických hornin. Jinak převládají horniny druhohorní. Tvary jsou zaoblené, s travnatým porostem, beze stop ledovcové činnosti. Pouze ojediněle se setkáváme s velehorským reliéfem. Pohoří má pozvolný sklon k severu a je pokryto bohatými lesy. Svah k jihu je prudší a lesy na něm nejsou. Střední Stará planina je nejvyšší.
Stará planina je poměrně dobře schůdná. Protíná ji celkem na 30 průsmyků, hluboký Ikarský průsmyk, dále trojanský, uprostřed historicky známý Šipecký, na východě Ajtoský. Většinou průsmyků vedou silnice, Ikarským, Trjavenským a Ajtoským také železniční tratě.
K jihu spadá Stará planina do údolí horních toků řek, které ji oddělují od Sredné gory. Jižním podhůřím vede silnice, spojující Sofii s Burgasem. Silnice vystupuje ze Sofijské kotliny na nejvyšší bod trasy, Koznicu, odkud klesá do Růžového údolí, chráněného z obou stran horskými masivy.
Na severní straně pohoří vede silnice z Vidinu přes Vracu a Veliko Tarnovo do Varny. Tvoří přístupovou cestu k moři a k mnoha zajímavým místům jako je město Vidin, jeskyně Magura, skály u Belogradčiku a Vrace a řada klášterů v podhůří.
Krásné lesy v balkánském pohoří Stara planina
Mezi oběma západovýchodními tepnami vede řada silnic, vedoucích přes hřeben Staré planiny a umožňujících návštěvu hor. První silnicí je spojnice Berkovice-Sofie. Z Berkovice stoupá údolím říčky Brzija a překračuje hřeben v sedle Petrochan, kde byl postaven motorest. K Sofii sestupuje silnice povlovněji a poskytuje pěkné výhledy. Nad letoviskem Berkovicou se nachází ubytovny, jež jsou východisky k výletům do přilehlé oblasti. Ze sedla Petrochanu lze konat túry na obě strany.
Druhou spojnicí je Mezdra-Sofie. Cestou lze sledovat divoký tok řeky Iskaru. Můžete zde odbočit k prohlídce skal u Vrace, nebo vyjet vysoko do obce Lakatnik. V Lakatniku láká k prohlídce krápníková jeskyně. Jsou tu upravené skalní chodníky určené k procházkám k pěkným výhledům. Vysoko ve skalách je umístěna i horolezecká chata pro 6 – 8 osob, ke které je přístup pouze po skalách.
Jednou z nejpoužívanějších tras je dálnice z Jablanici do Sofie. Hlavní hřeben překračuje v Čureckém průsmyku. Je to východiště k řadě výletů a túr, například do Botevgradského průsmyku, na vrch Baba – 1737 metrů nebo na vrch Murgaš -1687 metrů.
Silnice Etropole-Zlatica prochází úzkým Zlatickým průsmykem, kde je možno absolvovat pěší výlety s dobrými výhledy na obě strany hřebene.
Silnice Trojan-Karnare vede Trojanským průsmykem, odkud lze pochodovat na Kozjatu stenu – 1600 metrů nad mořem i na vrch Levski – 2166 metrů.
Z obce Taža na jižní straně Staré planiny vede na hřeben 20 kilometrů dlouhá prašná cesta, končící u chaty Taža ve výšce 1529 metrů nad mořem. Chata je vyhlášeným východiskem výstupů na vrch Botev. Z této silnice lze rovněž uskutečnit výlety na vrch Rusalky – 1890 metrů, k vodopádu Ami Bue nebo na vrch Triglav – 2276 metrů.
Frekventovaná silnice Kazanlak-Gabrovo stoupá až do výšky 1300 metrů. Nejvýznamnějším výstupem při ní je sedlo Šipka, z něhož vede východně po hřebeni 10 kilometrů dlouhá odbočka k chatě Buzludža. V této oblasti lze konat vycházky k řadě chat i k průsmyku Republika.
Silnice Omutrag-Kotel prochází Kotlenským průsmykem, který se stal východištěm k vrcholu Komu. Přechod Staré planiny od vrcholu Komu k mysu Emine patří k turisticky nejpřitažlivějším. Je však velmi obtížný a je nutno často bivakovat. Přechod si naplánujte na 25 – 30 dnů.
