To, co dělá z Bali neopakovatelné místo, je zdejší atmosféra, kterou jinde v Indonésii nenajdete. Místní hinduistická kultura, milí a vstřícní lidé, kteří se pořád usmívají a neustále něco slaví, vůně vonných tyčinek a spousty posvátných míst, zdejší tance, posvátné rituály i památky, to vše ve spojení s příjemným prostředím, dobrým jídlem, skvělým ubytováním, bouřlivým mořem a exotickou přírodou vytváří neopakovatelnou atmosféru, která si každého získá.
Tradiční balijské obětiny bohům při hinduistických obřadech
Balijci jsou velice tolerantní lidé, nicméně v závislosti od kulturních odlišností se turista může nevědomky dopustit nehezkého faux-pas nebo dokonce urážky. Nikdy se nesnažte dotknout se někoho na hlavě. Balijci považují hlavu za sídlo duše a hlava je tudíž posvátná. Podáváte-li cokoli, podávejte výhradně pravou rukou.
Levá ruka se zde používá k osobní hygieně, a proto je považována za nečistou. Na většině toalet nenarazíte na toaletní papír, Indonésané se polévají vodou (tzv. mandi), nebo používají speciálních spršek, přitom si pomáhají levou rukou a odtud její nečistota. Právě kvůli mandi jsou veřejné toalety většinou mokré a špinavé. Mimo města když zajdete někde na toaletu je to většinou jen díra do země. V posledních letech se situace pro turisty začíná zlepšovat a alespoň v turistických oblastech už často narazíte na klasické záchody. Toaletní papír či papírové kapesníky ale doporučujeme mít s sebou i na výletech.
Balijská svatba v denpasarském muzeu
Žena v období menstruace je považována za nečistou a je jí přísně zakázán vstup na posvátná místa, do chrámů a účastnit se obřadů.
Před vstupem do chrámu nebo něčího domu si zujte boty. Stejně tak i při náboženských obřadech je nutno si do chrámu vzít na sebe sarong, což je tradiční oděv (šátek zakrývající kolena), který se doporučuje přepásat ještě šerpou – vše lze obvykle zapůjčit a nebo zakoupit (doporučuji, je to hezký suvenýr). Při konverzaci není vhodné si dávat ruce v bok. Tradiční výraz tohoto gesta je agrese a útok. Máváte-li na taxi, nezvedejte ruku, spíš jen naznačte místo před Vámi, kde má taxikář zastavit. Zapředete-li rozhovor s místními, kteří se Vás budou ptát na Vaši rodinu, alespoň ze slušnosti se zeptejte také. Místní lidé si rádi povídají, ale jenom aby se ujistili, že se cítíte příjemně a nic Vám nechybí. V balijské řeči je vyptávání na rodinu a původ běžný, neboť balijci dbají na to, odkud člověk pochází, proto tyto otázky nepovažujte za otravování a snažte se vždy odpovědět – je to slušnost a často druhé straně uděláte radost tím, že se otevřete. Udělat si na Bali přátele není problém, lidé jsou opravdu velice otevření a přátelští. Nevhodné a riskantní téma pro rozhovor je náboženství a politika, ale to platí po celém světě 🙂
Balijský klučina
Zvířata však Balijci nijak zvláště nemilují a každé zvířecí chování je odsouzeno. Dokonce i dítě, plazící se po zemi – proto balijské děti až do určitého věku jejich rodiče stále nosí na rukou, aby se nedotkly země a nebatolily se, což právě připomíná zvířecí pohyby a je pro balijce nepřijatelné. Během života dítě podstupuje také rituál broušení zubů – špičáků, aby nebyly špičaté a nepřipomínaly zvířata. Zvláštní jazyk určený pro popis zvířecích aktivit, pokud je použitý pro lidi, je považován za velkou urážku.
Co rozhodně nedoporučujeme, je koupání se „nahoře bez“ (samozřejmě u žen), především pak na ostrovech Gili a na Lomboku, kde žije převážně muslimské obyvatelstvo. Ale také na Bali bych doporučil se tomuto raději vyhnout.
Na Bali, stejně jako v celé Indonésii se nikam nepospíchá. Pro Evropana je tudíž někdy nedodržování dohodnutých časů, třeba i o 3 hodiny, překvapující.
Obecně se ale ničeho neobávejte, balijci jsou velice tolerantní a nebudete-li se chovat arogantně, namyšleně a budete-li se usmívat a snažit s nimi prohodit alespoň dobrý den v jejich jazyce, udělají vše pro to, abyste se cítili dobře.
