Itálie se rozkládá na Apeninském poloostrově, jenž vybíhá do Středozemního moře. Pevninskou hranici má pouze na severu, kde probíhá na hřebenech Alp. Sousedí s Francií, Švýcarskem, Rakouskem a Slovinskem. Má rozlohu 301 338 km2. Její součástí jsou i velké ostrovy Sicílie a Sardinie, dále Toskánské ostrovy (Isole Toscane, s ostrovem Elba), poblíž Neapole leží Ischias a Capri, při severním pobřeží Sicílie Liparské ostrovy. Pobřeží je i s ostrovy téměř 8600 kilometrů dlouhé.
Itálie je omývána na severozápadě Ligurským mořem, na jihozápadě Tyrhénským mořem, na jihovýchodě Jónským mořem a na severovýchodě Jaderským mořem.
Jedinou rozsáhlou nížinou je Pádská nížina, leží na severu země. Zbytek území je z velké části pokryt horami a pahorkatinami.
Mapa pohoří Itálie
Hory a sopky v Itálii
Řetěz nejvyššího evropského pohoří Alpy se táhne širokým obloukem, dlouhým 1200 kilometrů. V jeho západní části se tyčí na francouzské hranici nejvyšší evropská hora Monte Bianco (francouzsky Mont Blanc, 4810 metrů). Na hranici se Švýcarskem vystupuje nejvýše v Penninských Alpách Monte Cervino (4478 metrů, známý spíše pod názvem Matterhorn) a Monte Rosa (vrchol Punta Dufour, 4634 metrů).
Ve střední části alpského hřebene vyniká v Raetských Alpách skupina Bernina (4052 metrů) s masivem Ortlés-Cevedale (3899 metrů).
Východním Alpám dominují vápencové Dolomity (Marmolada, 3342 metry).
Páteř Apeninského poloostrova tvoří Apeniny. V severní části vyniká skupina Apuánských Alp (1945 metrů), kde se těží známý carrarský mramor. Nejvyšší skupinou Apenin jsou Abruzy s masivem Gran Sasso d´Italia (2914 metrů) ležící ve střední Itálii.
Vesuv
Vulkanického původu jsou sopky Etna (3269 metrů) na Sicílii, Vesuv (1278 metrů) u Neapole a Stromboli (926 metrů) na Liparských ostrovech.
Většina území Itálie leží v zóně seismického rizika a na jejím území jsou četné aktivní sopky. Je třeba si uvědomit, že za „normálních“ okolností v Itálii dochází denně v průměru k pěti otřesům země, které jsou však většinou bez vážnějších následků.
Největší italskou řekou je Pád (652 kilometrů), sbírá přítoky zejména z Alp (Ticino, Adda), odkud stékají do Jaderského moře. Na území vlastního Apeninského poloostrova je nejdelší Tibera (Tavere, 405 kilometrů), dále Arno a Volturno. Mezi alpskými jezery vyniká Lago Maggiore (212 km2), Lago di Como (146 km2) a Lago di Garda (370 km2), na poloostrově pak Lago di Bolena a Lago Trasimeno.
