V Portugalsku mají přísloví – Olivový olej, víno a přítelství – čím starší tím lepší. Zajímavosti portugalské gastronomiepramení ze staletí mezikulturních styků, ať už s Indií, Afrikou či Amerikou. Z každého z těchto kontinentů si Portugalci vybrali ty nejlepší ingredience a uhnětli z toho jedinečnou směs, tak odlišnou od ostatních evropských zemí. Vydejte se proto na gastronomickou tour od severu na jih. Na závěr se dozvíte i ceny jídla v Portugalsku.
Fenomén portugalské tresky
Prosila bych upilovat půl metru rohožky
Absolutně nejtypičtějším jídlem Portugalců je treska – bacalhau (bakaljau). Portugalci s oblibou tvrdí, že mají na každý den v roce jiný způsob přípravy. Treska se nejčastěji prodává jako sušený a nasolený, rohožce se podobající útvar. V každém supermarketu pak mají pilku, kterou vám tresčí dekl nařežou podle přání, aby se doma dal zpracovat jinde než v obřím lavóru. Zpracovávat jí musíte začít asi tak dva dny před jídlem. Aby dekl změkl a vylouhoval se ze soli, namáčí se dva dny v čisté vodě, kterou je třeba pravidelně měnit. Po dvou dnech se z rohožky stane měkká hmota, která se dá drolit na kousky a upravovat na stovky způsobů. S brambory a vejci, se smetanovou omáčkou nebo na grilu. Vždycky chutná výborně!
A když už jsme u těch ryb, nemůžu nezmínit druhou nejoblíbenější místní rybu – sardinku. Vůně sardinek pečených na grilu zaplavuje přímořské vesničky v nedělním odpoledni. Jedí se nejčastěji komplet celé jako sardinkový sendvič v housce. Zajímavostí taky je, že si na ryby a vůbec většinu jídel Portugalci lijí litry olivového oleje. Častou svačinkou je tak nadýchaná bílá houska namáčená do olivového oleje posoleného hrubou solí.
Zajímavosti ze severního Portugalska
Víno od A do Z
Stejně jako je treska národním pokrmem, tak národním pitivem je samozřejmě portské víno. A kam jinam se za ním vydat, než do Porta! V Portu si můžete udělat okružní koštovací cestu po sklípcích nacházejících se na stráni Vila Nova de Gaia na břehu řeky. Po řece Douro se dopravovaly sudy s vínem do sklepů v Portu odnepaměti. Návštěvu sklípků známých značek portského vína nemůžete vynechat. V některých z nich platíte za prohlídku a ochutnávku drobné vstupné, jiné jsou zadarmo. Všichni do jednoho doufají, že si právě z toho jejich sklepa odnesete „výslužku“. V jemném opojení se pak můžete vydat vlakem zpátky v čase – tam, kde se víno rodí a pěstuje – na stráních krásné krajiny údolí řeky Douro.
A když jsme u vína, zmíním ještě jednu věc, která s vínem souvisí a tou je korek. V Portugalsku to totiž mají skvěle vymyšlené. Nejen, že si pěstují hrozny a vyrábějí víno, ale pěstují si i nejlepší korkové špunty – teda korkové duby. V produkci korku je Portugalsko dokonce první na světě.
Zajímavosti jižního Portugalska
Blízkost Afriky na Algarve
Jih Portugalska, Algarve, je kulinářsky ovlivněno blízkostí Orientu a Afriky. Ostatně samotné jméno dostalo Algarve od Maurů a znamená Západ. Holt geografická lokalizace je věcí relativní. Na Algarve doporučuji zastavit se v některé z četných restaurací, například v Monchique, a ochutnat místní specialitu – kuře piri-piri (s pikantní marinádou původem z Afriky). Osobně mi tu ale ze všeho nejvíc chutnal předkrm z místních olbřímích oliv, ovčího sýra, čerstvých houstiček a sardelové pasty. Prostě Středomoříjak má být!
Při zmínce o víně jsem psala i o produkci korku. Korkovníky neboli korkové duby rostou hlavně na jihu Portugalska. Na pozadí žluté trávy vypadají jak z obrazu nějakého slavného impresionisty. Mnohé z nich mají sejmuté prstence kůry, které odkrývají načervenalé dřevo. ‚Sklizeň‘ korku se provádí jednou za devět let. Mezitím se čeká, až kůra doroste do té správné tloušťky. Pokud se poohlížíte po nějakých suvenýrech, předměty z korku jsou tu na každém rohu. Kdo by netoužil dostat korkový pohled (na který se mimochodem nedá moc psát)?
Součást exotické jihoportugalské flóry tvoří i eukalypty, bohužel bez medvídků koala, a také zvláštní keř vydávající luznou aromatickou vůni. Vůně láká hmyz, který rostlině sedne na lep, kterým jsou opatlány všechny její drobné listky. Doporučuji nesahat! Mimochodem, Dior údajně používá esenci z této rostliny do dámských parfémů. Čichnout si můžete, vydáte-li se na výlet po západním pobřeží Algarve.
Zákusky nesmějí přijít zkrátka
Jestli něco v Portugalsku opravdu umějí, tak jsou to (kromě tresky, vína, korkových zátek a mnoha dalších věcí) zákusky.
Jednou z typických laskomin jsou queijadas (keižáda). Je jich mnoho druhů, ale všechny mají stejný tvar a konzistenci. Dělají se z druhu tvarohového sýra, kokosu, vajec, másla a kondenzovaného mléka nebo cukru.
Podobným zákuskem je i ještě známější pastel de nata (paštel d nata). Tenhle košíček je z listového těsta naplněného pudingovým krémem ze žloutků. Nejvyhlášenější z pastelů najdete v lisabonské čtvrti Belém, po které dostal své jméno – Pastel de Belém.
Praktické informace na závěr
Ceny v Portugalsku
Ceny jsou v Portugalsku podobné jako u nás. Restaurace jsou o něco málo dražší, ale nákup v supermarketu vyjde zhruba nastejno.
Obědové menu i s přílohou a salátem pořídíte kolem 8 Eur. Pokrmy z ryb stojí v nejlevnějších restauracích od 10 Euro. Ceny za jídlo zahrnují obvykle rovnou i přílohu.
Nejlevnějším jídlem v restauraci bývá prato do dia – denní menu, které nabízejí za 6 Euro včetně polévky a kávy.
Pastel de nata stojí obvykle 60 centů, větší zákusky asi 1 Euro.
Minipivo pořídíte za 1 Euro (je to ale necelá třetinka). Místní značky jsou Sagres a Superbock.
Tipy na výlety za kulinářskými zajímavostmi Portugalska
Začněte na jihu Portugalska ochutnávkou kuřete piri-piri. Zajít si na ně můžete například v oblasti Monchique při výletu po místním venkově, o kterém jsem psala v cestopise o Portugalském Algarve.
Na typickou a vynikající laskominou Pastel de Belém (košíčky se žloutkovým krémem) si zajeďte do Lisabonské čtvrti Belém. Jejich obdobu Pastel de Nata najdete ale po celém Portugalsku.
Z Lisabonu pokračujte na sever do Porta za portským vínem.
A kam si zajet na nejlepší bacalhau? Ptala jsem se kamaráda Fabia a ten mi řekl, že nejlepší tresku dělá jeho mamka, takže jste srdečně zvání do krásného města Braga!
- Guest napsal(a) před 13 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.