0
0

Americkej denicek

Sestej den co jsme tady jsem se rozhodl zacit psat denicek. Vetsinou k tomu pojidam cornflaky s mlikem a popijim schvalne nefiltrovanou vodu, ktera chutna jako kdyby ji zrovna vypustili z bazenu. Psani denicku jednak pomaha me utridit si myslenky a treba se necejtit obcas zase tak blbe a pak to treba taky pomuze ostatnim, kteri planuji podivat se do u.s. a treba rovnou do D.C. mozna to nakonec bude takova guide jak prezit v D.C. Nekdy jsou vynechany dny – to znamena ze jsem se bud cejtil tak naprosto pod psa, ze se mi nechtelo nic psat nebo jsem naopak byl totalne busy, ale takovejma vecma, ze mi pripadalo zbytecny o tom psat. Poznamky osobniho charakteru (tzv. keciky) jsou psany kurzivou a nechal jsem je stejne jako vsechno ostatni v originalni podobe.

Washington D.C.

17.7.

Predposledni den v praci jsem se snazil na nic nemyslet, ale se to vsechno zacalo ritit dabelskou rychlosti, takze jsem zacal honem zarizovat kupu veci. zvolil jsem totiz minimalistickou cestu – zaridit jenom to nejnutnejsi a pak se uz o nic nestarat, cehoz jsem nakonec docela litoval. zapomnel jsem jenom par veci – ujistit se, ze bankovni karta bude skutecne fungovat – Meastro vicemene funguje, ale na tak malo mistech, ze to je skoro nanic. doporucuju MasterCard nebo VISA, i kdyz nejlepsi pro delsi pobyt je zalozit si konto v u.s.

18.7.

Hektickej den, zacal jsem zjistovat, ze to vsechno jenom taktak stihnu. naladu mi spravil obed v bufaci v Havelsky, pak jsem se potkal se segrama u Kotvy, kde jsme nakoupili hafo jidla (a piva ;-)) priste bych ani jidlo nekupoval, zabere to zbytecne moc mista, prinejhorsim se da v u.s. zit par dni extremne levne na cinskejch polivkach (nekolik asi za dolar). co se ale hodi vzydcky je tak karton gambrinusu a becherovka.

V GTS jsem nabehnul pro letenky (pote co jsem je s pomoci IPB presvedcil, ze platba jim prisla uz asi pred mesicem) a pojisteni.

19.7.

Pote co jsem se vratil kolem 1AM z hospody (dluzil jsem Michalovi za vystehovani a nejen za to nejedno pivo) bylo rano naprosto sileny, v 4:30AM jsem zjistil, ze nejsem moc sbalenej, hlava bolela, na Dejvickou jsem prijel o 10 minut pozdejc. a pak uz 119kou na Ruzyni, uz nikdy vic tolik tasek, priste kufr s koleckama a mensi batoh na zada.

Na letisti vsechno bez problemu, pouze jsme rozlozili plechovkovou zatez, coz je pozdejc ukazalo jako zbytecny, protoze nikdo nekontroloval kolik s sebou kdo veze alkoholu. letadlo do Frankfurtu (leteli jsme s Lufthansou) byl Boeing 737, o kterem nekolik dni pred nasim odletem promitali fajn film, jak se letadlo tehoz typu rozpadlo na pulky a prezil jeden clovek. Airbus z Frankfurtu byl nacpanej, zadny Cesi, vedle nas vydesena nemecka rodinka, dobre jsem se bavil 😉 posadka se vsemozne snazila rozptylit vsechny bud neustalym cpanim jidla a drinku nebo promitani stupidich filmecku. ja jsem si dal vinko jak mi radila Kata, takze jsem prijemne usnul a probudil jsem se vzdycky jenom abych si dal neco dobryho a pak vyplnit formulare – imigracni formular, jehoz cast se pripne do pasu, pozdejc jsem zjistil, ze v u.s. muzu bejt maximalne do ledna. po priletu do D.C. jsme si stoupnuli do jakesi pofiderni fronty, po jejimz projiti jsme zjistili, ze jsme prosli tolik obavanou imigracni kontrolou.

Vyplnovani formularu je sranda, protoze se clovek behem par minut musi odnaucit psat sedmicku s preskrtnutim, jenicku pouze jako carku atd.

Ruzni lidi davaji pro pruchod imigracni kontrolou ruzne rady jak se chovat, v oficialnich materialech se tusim pise neco o tom, jak byt aktivni a hajit se a tak. neslysel jsem zatim o nikom koho by urednik nevpustil (coz znamena nepodivat se dalsi 3 roky do Ameriky), zato dost lidi nedostalo vizum. dost lidi varuje, at s uredniky prilis nevykecavate, coz je asi dobra rada. ja jsem akorat rekl co studuju, ze musim byt v rijnu zpatky, na otazku kolik mame s sebou penez jsem rekl, ze $2000 a ze se o nas postara Trish (coz byla tak napul pravda).

Z letiste jsme vzali Washington Flyer, coz je busik jezdici z Int. Airport Dulles, Va. do D.C., stoji asi $16 pro jednoho a jede zhruba pul hodinky, vysadi lidi nekde na metru (pak busikem $2.10 do centra). lepe zjistit kudy WF jezdi, protoze napr. jezdi primo k nam k Dupontu (konec Connecticutu).

21.7.

Dalsi bloumani po pamatkach. v D.C. je super to, ze jsou vsechny vstupy free. kolem Mallu se poflakuji ruzna individua, my jsme se nechali nachytat na jakousi donation, coz jsme zjistili az potom, co jsme si vzali stickery, nechapu jak jsme mohli bejt tak hloupi, ale za ten dolar ta zkusenost stala, priste se urcite nenecham nachytat byt na takovou blbinku.

Washingtoniani desne radi behaji, prakticky vsude a kdykoliv, rikaji tomu jogging, jsou schopni behat na dlouhe vzdalenosti, vetisnou behaj dost pomalu, s rukama podivne spustenyma k pasu. neda se rict, ze by nejaka vekova skupina behala vic nez jina, behaj snad vsichni.

Vecer jsme sli na malou prochazku, ktera zabrala asi 2 hodiny, dostali jsme se kamsi nad Woodley park, nakonec jsme prochazeli kolem Cinsky ambasady, kde zrovna probihal jakejsi protest, tak jsme se taky pripojili, sednuli si na zem mezi zapaleny svicky a tise protestovali… cela Conn. Av. kolem ambasady bya lemovana lidma se svickama.

22.7.

Celej den jsme vicemene stravili jako obycejny turisti, bloudili jsme kolem Mallu, vecer nas cekala party. pozvanejch bylo snad 50 lidi, prislo jich tak 40, takze byl apartment docela nacpanej. dost lidi si pochvalovalo gambrinus, kteryho jsme privezli snad dva kartony, takze se dopil az ke konci party. party byla nadherna, great, vsechno jelo naprosto hladce. jenom si asi nikdy nezyknu odpovidat na otazky typu odkud jsem, jak dlouho tady budu a tak. budu muset poradne pracovat na angictine a prizvuku, aby to nebylo tak zrejmy…

23.7.

Po party jsme se vzbudili nekdy v 11AM, trishin apartment nevypadal ani tak hrozne, jenom se vsude valelo neuveritelny mnozstvi lahvi od piva Ô-)

Jako relax po party jsme se jeli podivat do Rock Creek parku, kterej zacina v D.C. a tahne se smerem na sever do Marylandu. dojeli jsme na zacatek parku, silnice jdouci parkem se na vikendy uzavira, aby mohli lidi jezdit na bruslich a vyvadet podivnosti. zacali jsme splhat do kopce po bahnity ceste az nahoru, kde byla informacni budka. nejak se mi moc neilibi zpusob, jakym americani przentujou realitu detem, vsechno je zjednodusene, kupy obrazku, videa, jednoduchoucky hry snazici se vsechno drzet simple a hlavne aby to vypadalo hezky.

24.7.

Rozhodli jsme se, ze zacneme hledat job, tenhle den se moc nepodaril, byl jsem jenom na par mistech. pri hledani prace jedobry zamerit se na podniky, ktery nejsou moc ohrany nebo standartni (nedoporucuju McDonald, Starbuck cafe), nejlesi jsou cizi restaurace (francouzsky, mexicky, italsky). dobry jsou vetsi coffee shopy – kluby (Xando, Tryst). vsude to probiha tak, ze clovek prijde, zepta se jestli najimaji novy lidi, nacez mu zpravidla bez ohledu na to jestli jo nebo ne daji application form, kde musi vyplnit sileny hafo veci jako je ujisteni, ze je mu nad 18, jmeno adresa a pak dlouhej job predchozich jobu vcetne referenci. k tomu aby mohl clovek delat barmana je potreba samozrejme 21. vsude pozadujou Social Security Nr.

Vecer kino na Mallu pod Wash. Monumentem, docela jsem na trave usnul…

25.7.

Hledani jobu pokracuje snad trosku uspesneji, zatim ale porad nic, jenom jsem vyplnil hafo dalsich formularu, nezbyva cekat az nekdo zavola. problem je v tom, ze pokud clovek nema SS#, tak po rozhovoru s managerem se muze jit zpravidla zahrabat nebo jit hledat dal.

28.7.

BBQ u Marka The singera (Mark dostal tuhle prezdivku po mensim uletu na konci jiny party, kdy mel pevecky predstaveni ;-)) dost zajimava party, fajn domecek, Mark a jeho spolubydlic okupuji prvni patro a basement, maji malej prostor za domem. v koupelne stereo a hafo casopisu, chlapci tam zrejme travi hafo casu 😉 kdyz jsem otevrel lednicku, zjistil jsem ze je az ke stropu plna piv ruznejch druhu, takze jsem zacal pit Foggy (levny dobry lokalni pivo). kdyz jsme prisli, byl uz dum docela plnej lidi, mel jsem takovej divnej pocit – skoro se vsema jsem se znal, pripadalo mi to zajimavy, mit tady tolik znamejch (o pratelich se neda moc mluvit) – rozhodne vic nez v Praze.

Nekdy jsme se segrama jen tak nahlas premejsleli, jaky by bylo tady zustat a asi by to nebylo tak spatny. nakonec to dopadne tak, ze se segry vracej, ja nemuzu zahodit co jsem zacal,takze se vratim mozna az za nejakou dobu. rozhodne mi ale vyhovuje jet sem kazdy prazdniny.

To mi pripomina textik kolegy, ktery mel v Chicagu jakysi jobik. vubec kdyz srovnam jejich zkusenost s nasi, tak je to o necem jinym. my si to uzivame trosku vic, zase toho ale min uvidime. prece jenom v D.C. nejsou skoro zadny Cesi, takze clovek se tady citi trosku out, ale zase tim ziska o to vic americkejch kamaradu.

29.7.

Je 1:10AM a ja sedim v Georgtownu, coz je cast D.C. a hlidam tak napul charlieho, coz je nemeckej ovcak, trosicku nazrzlej a hodne ospalej. GT je vubec pekna cast d.c., cihlovy domecky maximalne o dvou patrech, sami zazobani americani (jako ti, kterym patri charlie a barak v kterym prebyva).

Po tydennim hledani prace bylo vice nez jasne, ze bez social security number to nepujde. nemluvim ted o tech mistech, kde clovek pouze odevzda application form a ceka, jestli zavolaji nebo ne, ale o tech, kde dojde k rozhovoru s omanageremo a ten posleze prohlasi, ze by byl clovek prijat, ale protoze nema soc. sec. num., tak smula. madla se nastesti seznamila v restauraci kde by mela delat s jakymsi clovekem (pracovne jsem ho nazval chuarez martinez ;-)), ktery nas v 10 vyzvednul. vypadal docela seriozne a zavezl nas na Columbia st., ktera vubec seriozni nebyla; z davu postavajicich mexikanu/spanelu se vynoril tlusty typek vypadajici temer jako zabak a dohadoval se s chuarezem, ktery usmlouval cenu za soc. sec. num. a ogreencardo na $90. pak jsme se sli vyfotit do kramu vedle. na foceni bylo humorne to, ze po dokonceni fotek fotograf odevzdal fotky rovnou zabakovi, takze vsechno bylo jasny.. at zije nas podnikatel/padelator. za par hodin jsme uz meli ‚papiry‘. pravda, segra tam mela napsano o 4 roky vic, ale trisha nad soc. sec. num. kartickou vzrusene vykrikovala, ze vypada jako prava, coz nam dodalo odvahy a tak jsme si sli sehnat job.

30.7.

Po party jsem se vzbudil prekvapive brzo. (v noci me akorat probudila segrusa, ktera prisla z jiny party nekdy v 2AM)

Den ubehl strasne rychle, nakonec jsme se rozhodli, ze pojedeme na housewarming party (asi jako oslava kolaudace u nas 😉 v Marylandu, takze jsme se dostali na Georgia Av., kde Trish zjistila, ze teplota vody v chladici je na kriticke teplote (popravde se voda _varila_ ;-)). vypadalo to jako dusledek zapnuteho AC, takze jsme zastavili u jakesi opravny (tesne pote, co jsem prohlasil, ze to jeste neni tak zly, ze se jeste nekouri, zacalo se z motoru kourit). behem chvilky se sebehlo par lidi, kteri vypadali ze by chteli pomoct (nejvic pomohl chlapek z jizni ameriky), takze jsme zakoupili lepidlo a zacali lepit prasklinu v pastikovy trubce chladice (radiator), ktera to cele zavinila. k tomu nam opruzovali dva cernosi, jeden silene tlustej s silenym dialektem (yeah, man, oughta mix it up wit‘ da ding). navic me namichl prodavac z obchodu, kterej se zeptal odkud jsme a pote smerem k Trish prohlasil,ze rozumime asi tak polovinu toho co rika, nacez jsem ja prohlasil, ze rozumim vic nez 90% toho co rika a at prestane urazet, takze ztichnul a od ty doby se ke me choval jako k ostatnim amikum okolo.

Byl jsem nakonec jeste behat v Meridian Hill parku (drive Malcolm X park, pojemnovanej po agresivnim cernoskym vudci, coz daleko vic odpovida povaze parku). bylo desny vedro, takze kdyz jsem dobehl kolem vodopadu nahoru, byl jsem totalne mokrej. i kdyz ubehnunekolik kilometru u nas a bezim uplne „domtrva“, nikdy se tak nezpotim. odmenou mi byli lidicky hrajici nahore v parku na trumpety a bubny, peknej rytmus k behani..

31.7.

Dneska byl jeden z nejlepsich dnu tady v u.s. rano bylo uz natolik vedro a dusno, zejsem byl totalne mokrej, jenom kdyz jsem presel pres tri bloky. myslel jsem, ze uz buu dneska pracovat, alenejak to nevyslo,ze pry az zitra. takze jsem selrano do Georgtownu a pak jeste jednou odpoledne. pulhodinova prochazka v 40ti stupnovem vedru a silenych dusnu je prava sauna, zvalst kdyz se pak vleze do domu, kde bezi AC naplno. vratil jsem se akorat na veceri – poprvy jsem mel pastu,k tomu chrest, suchary a vybornej francouzskej syr. pozvali jsme taky Jarka, ktery donesl vinko, jehoz zbytek tady ted dopijim, pojidam zmrzku s jahodama a je mi celkem fajn.

Zacalo prset, ale stejne jsme vyrazili na Phill. story , ktera se mela promitat pod Wash. monumentem. jizda nocnim mestem me pokazdy dostane, preju si aby to nikdy neskoncilo a ten nocni rytmus zil i ve dne. kvuli desti prestali promitat, takze jsme se rozhodli vyjet za mesto a podivat se na nocni D.C. zdalky. diky Jarkovi jsme se dostali na 395 hwy behem chvilky. vylezli jsme kdesi u holandskyho pamatniku (The United States Marine Corps War mem., The Netherlands Carillon, Arlington, Va.) a brouzdali se mokrou travickou, koukali na nocni mesto a kecali o blbinkach.

Pak jsme serozhodli zajet se podivat na Lincoln memorial, ve tme jsme prochazeli kolem jezirka Reflecting pool pred pamatnikem, bloudili ulickama v parku kolem Korean/Vietnam memorialu. ten druhej me nejak moc nezaujal, i kdyz bylo zajimavy listovat v knizce s lidma, kteri ve vietnamu zustali. vsechno bylo jeste umoceny tim, ze byla uplna tma. nejlepsi jsou ve tme sochy vojaku z Koreje rozptylene v parku a jemne osvetlene. vyvolalo to ve me zajimavy pocity, tak nejak jsem premejslel a ptal se sam sebe, jestli bych byl neco takovyho schopen udelat a musel jsem si odpovedet zene a to z toho duvodu ze bych mel hodne co ztratit. v rijnu by mi melo prijit predvolani od vojaku, takze uvidime 😉

3.8.

Segry maj 2.8.narozky, takze jsme meli zvolit nejaky kool podnik, kam se pujde na veceri. zvolili jsme Marakesh, coz je jakasi arabska/marocka restaurace se vsim vsudy. uz vstup je vyjimecnej – clovek se musi predem objednat, zaklepe na dvere, otevrou srandovne obleceny chlapici, kteri nikdy nezapomenou upozornit na zvyseny prah, i kdyz tam jdete treba trikrat behem par minut. a pak uz se vleze do prijemne exotickyho prostredi pololehne se do polstaru a zacne se vstrebavat atmosfera a sedum chodu jidla.. ji se rukama, kazdej napred dostane uterku a chlapici mu umejou ruce. nedilnou soucasti je predstaveni brisni tanecnice, pro kterou priesou stul a jede se – tanecnice je stara, nehezka, ale celkove seda rict, ze to je sranda. pri jidle se nespocetnekratprojevila neschopnostvetsiny amiku chapat sarkasmus (pri vtipku kdy priesli normalni chod a myrekli Allison, zezelenina na okrajich je pro vegetariany to zjevne nepochopila a s vaznou tvari rekla, ze snad jste neco donesou :-|)

7.8.

konecne zase trochu svetlej den. po veceru, kdy mi zavolalaKata se to vsechno zacina snad trochu obracet. dostal jsem jobik v Teaism, coz je jakysi teahouse – cajovna/restaurace. pripadalo mi to tam na prvni pohled zajimavy a lidi desne prijemny. tehdy jsem si myslel, ze si sezenu jeste jeden job, ale tezko by to slo dohromady.

Docela me ale dostal rozhovor s managerem v Xando, kterej si dokonce pamatoval segrusy, kdyz se tam byly ptat . tvrdil neco takovyho, ze jeste nemam dobrou anglictinu, prizvuk a tak, takze si neni jistej, jestli by me mohl prijmout, zatimco segry by prijal hned. ne ze bych byl malo sebekritickej, ale tomuhle rikam diskriminace. no stejne jeste budu na anglictine pracovat, i kdyz prizvuku se clovek zbavi jenom tezko.

Vecer jsme zase nabehli pod Washingon monument, kde se promitaly uchylny americky filmecky. tentokrat to bylo silene stupidni sci-fi ze sedesatejch let, behem movie dokonce nekteri lidi priurcitych scenach tleskali (scena, kdy se dva lidi libaj) a to mi pripadalo uz docela dost ujety. na zpatecni ceste jsem aspon videl osvetlenej white house, ktery jsem zatu dobu co tu jsem nemel sanci videt ai takhle zdalky (hanba!).

Ted me napadaji uz jenom sileny blbosti, chce se mi popsat americky zachody, ale to si musi kazdej zazit sam 😉

Ve ctvrti (amici rikaj neighborhood) kde bydlime (Dupont circle/Adams Morgan) je mnozstvi teplousu (ehm), vicemene je to takova homosexualni ctvrt. nikdy si nejsem jistej, kdo je prihratej a kdo neni, na prvni pohled se to vetsinou neda poznat, takze to obcas prinasi humorne sceny… posledni dobou si o vetsine lidi tady myslim, ze jsou… :-)

Kdyz mi Verca Blazickova pred nejakou dobu rikala, ze ji amerika dostava, ale ze je potreba zazit si to vsechno, a ze jsou nekdy chvile,kdy se cloveku chce vratit domu a vzdat to, tak jsem veril jen tak napul. ted vim, ze je to pravda, protoze kdyz jsem se vcera cejtil totalne pod psa, vzpomnel jsem si na to a bylo mi trochu veselejc. je potreba to nevzdavat a jit porad dal, dokud nedosahnu aspon trochu toho co jsem chtel.

Navic se desne rozprselo, provazce deste mlatily do ulice, a kdyz uz to vypadalo ze uz to horsi bejt nemuze, vzydcky jeste dest pridal trosku na intenzite. kdyz konecne prestalo,stavil jsem se za Trish, ktera zrovna hlidala stene v naadhernym dome a asi hodinu jsme prokecali o gymplu, zivote a vubec.

Pujcil jsem si od Trish kolo, vyrazil jsem tak nejak po okoli, alepostupne jsem se vzdaloval, nakonec jsem dorazil k Lincoln memorialu. to uz bylo docela sero, kdyz jsem projizdel po brehu Potomacu a koukal na mesto, dost pekny to bylo:-) cesta zpatkybyla drsna, jel jsem pres temnej Rock Creek park, skoro jsem nevidel na cestu a kdyz jsem projizdel prazdnejma cestickama, pod mostama, rikal jsem si, jestli na me skoci nekdo ted nebo az za chvili. domu jsem projel mokrej a zablacenej a prijemne unavenej. dobrej pocit, ze jsem neproflakal odpoledne.

10.8.

Dneska musela Trish na jury duty – to znamena jit si uzit americkyho soudniho systemu a jit si sendout do poroty. dokonce za to platej (minimalni mzdu) a clovek se z toho nemuze vyvlict a nejit tam.

19.8.

Trish prijela rano domu a hnedka navrhla, ze bysme mohli zajet za Dakotou, psem co bydli s lidma v hausbotu. byl jsem takovej rozhozenej a nemel jsem zadnej plan, takze jsme vyrazili. nejvic me berou projizdky autem – sviti slunicko, jizda pres Potomac river, z mostu je videt mesto a frontu letadel pristavajicich na Regan airport, daji se pozorovat amici v ostatnich autech…

Nakonec jsme dojeli na Spirit Ships St. , kde jsme vyzvedi psika z hausbotu/lodky (AC, sprcha, TV, telefon) a vyrazili a Roosvelt Island. celej ostrov je vlastne jedna velka bazina prorosta stromama a protkana vyvysenyma chodnikama (srovnani s nasimi NP je zytecny, vsechno je jak nalesteny). idealni misto pro picnic nebo misto pro koukani do blba (blizko je Rosslyn metro station).

Mozna se sem vratim nekdy na podzim jen tak se mrknout jak to bude vypadat.

Vecer jsme sli na veceri do Georgtownu, majitele Charieho nebyli doma uz dlouhou dobu, takze byl cas udelat party :-) nazpatek jsme sli kolem domu M.Albrightove, kolem se rojili pofiderni chlapici v oblecich s vysilackama, ktery se jen tak optali jak se mame, kdyz jsme sli az moc blizko. 😉

20.8.

Dneska jsem byl snad uz desatej den v praci, takovou company by u nas clovek tezko hledal, silenej mezinarodni mix, cinanka Wang, pakistanec Shahab (vypada presne jako ten typek,co je na prvni pohled desne sympatickej a doma ma schovanou protiletadlovou strelu v kredenci), obvykly spanelsky mluvici mix a pak hafo mladejch americanu kolem 20ti. vcera jsme byli takova zajimava sestava – Paul, co studuje rustinu, Andrew co chysta degree z vychodoevropskych studii… takova slovansky orietovana grupa 😉

Dneska jsem dostal prvni vyplatu. plati se normalne v seku (tenhle byl od Bank od America), dyska se splitujou. v prumeru dostanu za 14 dni kolem $550, coz neni zas tak moc, alena to, ze pracuju 6 hodin denne a 6 dni v tydnu se to da ($7.55 nahodinu, s tim, ze prescasy se plati tusim $11.50) a navic je to hodne pohodovej job. sek se da cashnout skoro kdekoliv, nejlepsi je to samozrejmevbance, kteraho vystavila, neplati se zadny poplatky, jenom je treba se prokazat dvema formama IDs a obtisknout prst na sek.

Kdybych si zakladal konto, tak zvolim Bank of America, protoze ma pobocky a ATMs snad vsude a i podminky jsou v pohode – staci mit $500 a ucte a mesicne se nic neplati – pouze vybery cashe z ATM jsou placeny kolem $3, minimalni vklad $25, s kontem se da operovat po inetu, debit card je taky free (neplest s mezinarodni platebni kartou).

kdyz jsem se pokousel cashnout seky, ktery jsem dostal, zasel jsem do Bank of America a asi pul hodinu pokecal s urednici, vytah jsem z ni dost informaci a nakonec si konto nezalozil 😉 pokud si clovek ulozi $500 na zakladni typ konta, neplati mesicni poausal, ale ma jenom jeden vyber z bankomatu (ATM) zadara, ostatni za $3. pokud drzi zustatek na $500, neplati se nic, jinak asi $7 mesicne. pro delsi stay bych asi zvolil druhej typ konta, kterej ma level $750, zato ale ,mirnejsi policy co se tycde ATM bankingu.

dost lidi si plete co to je vlastne credit – bylo mi vysvetleno, ze to je vlastne pujcka od banky. clovek napr. mnapise sek na vic nez ma na konmte, ale banka to presto zaplati, nacez mu posle bill a pokud dotycny neuhradi ten rozdil do nejake doby, objevi se na jekemsi urade zaznam o tom, ze nezaplatil, takze pak nemusi dostat ostatni pujcky. neni to az tak verejna informace, ale spatny credit se tezko napravuje.

priklady cen:

diet coke(2L = 67,6FL OZ.) 1.39

donuts (6ks)3.29

dannon yogurt 0.99

corn flakes 2.75

Foggy Bottom beer (6ks)6.75

Heineken beer (12FL OZ.)4.00

AA baterky sfwy (2ks)1.67

spring water 1.5L (50.7FL OZ.)0.79

22.8.

Nejak se to tady dostava do takovyho monotonnho pochodu, jsem rad kdyz vstanu v 8 a pak se celej den poflakuju, abych mohl vyrazit cerstvy do prace. rano jsem vyrazil do McMillan parku, coz je na severu D.C. prochazel jsem cernosskejma ctvrtema (jeste v 80. letech byly v D.C.takovy rasovy nepokoje, ze se musela znova vybudovat vetsina ctvrti, do dneska se to netknulo NorthEast casti D.C.), takovy polorozpadly viktoriansky domecky, nicmoc okoli, mel jsem trochu obavy i ve dne… nakonec jsem dosel az k Howard university, kolem nebylo videt jedinyho belocha, H. univ. je temer vyhradne cernosska univ. zajimavej byl universitni „bookstore“, vekterym se dalo koupit snad uplne vsechno s napisu Howard university, regal s knizkama tam byl jedinej a knizky nestaly totalne zanic. pri vstupu musi clovek odevzdat tasku, divny. celej universitni komplex je velikanskej, vsecho je udrzovany, je videt, ze universita ma hodne penez. vsude jsou humorny napisy H.U. – 1869, asi aby ukazali jak je univ. stara. u nas by pusobilo asi dost humorne videt napis Karlova universita – 1492.

23.8.

Nejak se mi dny zabihaj do stereotypu, takze jsem byl docela rad, kdyz mi zavolala Sarka, jestli bych nesel do Holocaust memorialu na diskusi s chlapikem, co prezil koncentraky. sli jsme po 14ty ulici, doceladlouha cesta do centra (vic nez 40 minut), takze jsme stacili probrat dost veci. spis teda mluvila Sarka, stezovala si, jaky jsou cesi v americe. rekl bych, ze jsou jeste vic cesky nez u nas, snazi se ziskat co nejvic na ukor jinejch. jako spravnej cech bych s tim mozna i souhlasil, ale to by to nesmelo bejt na ukor jinejch cechu. je zajimavy pozorovat jak secesi cpou na mista vetsinou preprilis poctivejch amiku.

26.8.

Zacal docela obycejnej den, chystal jsem se s Trish do REI, ale nakonec z toho seslo, takze jsem sel trosku bloudit do mesta, kolem Adams Morgan uz trosku zilo, takze jsem si sednul do music shopu, pustil jakousi zajiavou muziku do usi a pozoroval deni na ulici a pritom procital vytisteny mejiky a premejslel nad tisicem veci a vlastne jenom nad jednou a cejtil se fajn a nestastne zaroven.

Nakonec jsem dosel domu a ze pry by se mohlo jet do NYC, takze jsem se behem pul hodiky sbalil a jeli jsme. Mark se to se svym starym Subaru snazil svihat po Hwy co to slo, byl jsem dost ospalej, takze jsem uplne otevrel okynko a nechal na sebe foukat silnej vitr, takze se mi povedlo behem chvilky usnout. probudil jsem se poradne az nekde ze Philadelphii, mezitim jsem jako ve snu (nebo to mozna sen byl 😉 kouka na propletajici se mosty (bylo to Delaware nebo ne?) a pripadal jsem si trochu jako ve sci-fi movie.

A pak uz byl videt NY, nejlepsi bylo, kdyz jsme vyjeli z Holland tunelu a videli Manhattan, dostali se do prima tlacenice (vymena nazoru mezi Markem a ridicem limuziny pri vylezu z tunelu, kdy mel Mark trosku ostre lokty Don’t be an asshole, man Geez! ;-)) projeli jsme SoHo, chinatown na East Side, kde jsme meli bydlet a kde mela byt party. vsechno bylo tak uzasne pestry a zivy, tezko se tomu dalo verit, asi jsem si az moc zvyknul na malicky D.C.

Party na strese u Murphovy pritelkyne (takova normalni modelka v NY) byla dost uchazejici, ale nebyli tam zase az tak zajimavy lidi, vlastne jich tam bylo docela malo. party jeste nebyla v plnym proudu, vlastne teprve se vsechno pripravovalo, takze jsme vyrazili s Tomem (co studuje aglickou literaturu, nosi Havajsky kosile a je silene funny – v obou smyslech toho slova) do okolnich podniku.

Ani si moc nepamatuju, kde jsme vsude byli (ne, z premiry alkoholu to fakt nebylo ;-)), jizdy taxikem, bar za barem, naprosto cool mista, kde se dalo sedet, vstrebavat atmosferu, cucat Coronu (neco mezi pivem a vinem a limonadou s limem co se musi spravne nacpat do flasky), kecat s fellow newyokery a nabirat dalsi lidi na party. v tu chvili jsem si pripadal jako v barevnym, rychlym a neskutecnym snu, vsechno bylo tak jiny, jako kdyby zmrznul cas na chvilku…

Party opravdu za nic nestala, ne ze by bylo spatny jidlo a piti nebo hudba, ale lidi byli takovi mirne nudny -i kdyz treba vyrabeli sileny veci. tak jsme znova s Tomem vyrazili do dalsich hospod a klubu. skoncili jsme v Doc Holiday, naprosto neuveritelny, plny tech nejpodivnejsich lidicek. u vchodu clovek musel clovek ukazat ID bez ohledu na to, jestli falesny nebo ne, clovek se proste musel zdrahat a predstirat, jak je moc urazenej, ze ho nekdo odhaduje pod jednadvacet. Markuv ridicak si dokonce prohlid pod baterkou 😉 uvnitr to vypadalo jak v kovbojskym srubu, pilo se levny pivo z plechovek, barmanky tancovaly na baru a nalejvaly lidem u baru drinky primo do krku, hodne divoky to tam chvilkama bylo. ale zase tak uplne excited jsem z toho nebyl – asi jako american na cesky diskotece, kde hrajou jenom Pavla Hornaka a vsichni jsou z toho desne odvazany, protoze je srandovni poslouchat x let stary veci. skoncili jsme snad nekdy v 4AM, a sli jsme ukradnout jeste trochu spanku – ja jsem spal na gauci zahrabanej do kupy polstaru, Mark akorat stacil rict you grab this couch, i’ll grab that couch a pak uz bylo rano a muselo se stavat. vzbudili jsme se nekdy v 8AM, abysme videli jeste kousek NYC, Mark vyrazil na golf, my na Times sq. cely ty ulice davaji cloveku pocit, ze tohle je ta prava amerika, na kterou se tesil.

Tom rikal, ze v NYC existuje ceska hospoda, kde cepujou cesky pivo vari cesky jidlo a hlavne se mluvi cesky, takze ceska komunita v NYC je docela velka, ne jako v D.C., kde neni zadna, snad se tam mrknem priste…

Jizda metrem byla dost komplikovana diky tomu, ze jsem si na prvni stanici spletl smer, pak jsme musei trikrat presedat, podruhy uz jsem chybu neudelal, takze jsme dojeli na Port Authority bez vetsich problemu. metro v NYC je neuveritelne spinavy, zadna klimatizace (sileny vedro a dusno).

A pak uz honem zpatky, najit 42St. a Greyhound terminal, nasednout do busiku a jet zpatky do D.C. Greyhound je rozhodne nejlevnejsi zpusob jak cestovat po u.s. (krome toho ze si clovek koupi auto, ktery se nerozbije hned pri vjezdu na dalnici) pri kupovani listku staci ukazat ISIC karticku, tusim je na to 15% sleva. busik je celkem v pohode, ale spat se v nem moc neda, tenhle byl polopraznej, chlapek za nama chrapal a kouril na zachode, doporucuju sedout si nekam dopredu. do D.C. jsme prijeli o hodinu pozdejc, ostatni vypadali jakoze to neni nic neobvyklyho. skoro jsem to nestih do prace, uff.

2.9.

Dneska jsem musel vstat uz v 7AM abych se dostal na osmou do prace, docelahezky pocasi, uplne automaticky jsem prosel ulicema, pak sedel s Joanie na schodech, kecal o blibinkach a cekal az prijde nekdo otevrit. tohle byl snad nejvic busy day v praci, zastavil jsem se az v 4PM, do ty doby jsem se nestihl snad ani napit. a pak prisel Paul a opet zabavna diskuse o zivote, budhismu a vubec :-)

Nakonec jsem skoncil na lavicce pred Teaismem a pojidal v desti french toast a premejslel, jak jsou amici dost uprimny, nekdy az moc, proste treba jen tak mezi reci prohodi, ze zivot neni vlastne tak moc dlouhej a je videt, ze nad tim docela vazne premejslej, ne ze by to rekli jen tak from the hell of it.

3.9.

Labor day – vsichni Amici maji volno, takze povetsinou jdou nakupovat. my jsme vyrazili s Topherem a Allison do old Navy (oldnavy.com) do Alexandrie. celou cestu se Allison smala (vsezabijejici smich trvajici zpravidla 5 minut), takze jsem se docela dobre bavil.

Na snidani jsem segram udelal French toasty, aby ochutnaly co se dela v Teaismu dobryho. vicemene jsou to velky chleby namoceny v cinamon zalivce, ktery se osmazi a masle, posypou jahodama a cukrem a polejou maple syrupem. zkusil jsem ochutnat tapiokovej pudink, vypada hodne pofiderne (pruhledne kulicky vezlute hmote), ale jist se to da.

Vecer jsem sel vyzkouset novej batoh k Lincoln memorialu, brodil jsem se v seru nadherne mokrou travickou kolem Reflecting poolu a bylo mi fajn, jenom zase takova ta melancholicka nalada..

Pracovni den jako normalne, vecer se slo s Jarkem a hafo lidma do Georgtownu (P St. 31St., M St.) cela M street zila, vsude kupy bilejch bohatejch deti, takze jsme se taky pridali 😉 navigovat taxikare do GT byla docela sranda, bylo divny, ze skoro nevedel, kde to je, takze dostal malej tip. zacali a skoncili jsme v Georgtown station, kde se pije, pari, kouka na tv a tak.. na muj vkus trosku moc nalesteny a oficialni, zajimave zmixovana hudbicka, though.

11.9.

Konecne jsem zacal prepisovat denicek do pocitace. vstavali jsme s trish a s madlou uz nekdy v sedum, abysme vyrazili do national parku Shendoah. rano byla neuveritelna zima, tepota poklesla snad o 10 stupnu. cesta trvala docela dlouho, docela pekne byl videt prechod mezi mestem a takovou vesnickou krajinkou, metro zasahuje jeste daleko za d.c. az do Virginie, jsou videt klasicky dreveny domecky, kravy a tak.. ja jsem se bavil pozorovanim trafficu kolem, a rikal jsem si, ze to musi byt dost zajimavy jezdit ve trucku po cely americe.

Kdyz jsme vjeli do parku byla uz docela slusna zima a hlavne mlha (ktera byla tak husta, ze se nedalo dokoukat ani 5 metru kdyz jsme se vraceli). cestou jsme se zastavili v krame s mistnima prijemnejma lidma, koupili sendvice a vyrazili nahoru do zelenych kopcu, kolem malejch vodopadu schovanejch pod spadenyma stromama. celou cestu s nama byl pes emily, celou cestu pobihala kolem, zatimco my jsme zpoceni splhali do kopcu.

Cesta zpatky byla docela zabavna, ale silene ospala, jakmile jsme vjeli do husty mlhy, nemohl jsem premoct spanek, kteryho me trosicku zbavila az kola. do prace jsem se dostal akorat vcas a kupodivu jsem se dneska bavil o dost vic nez normalne. spousta lidi skoncila, utesuju se tim, ze prijdou novy zajimavy lidicky.

12.9.

Protoze mely segrusky zitra odlitat a jedno z mist, kam jsme se chteli fakt podivat byl Washington monument (tj. misto, ktery zase neni az tak nadherny, jenom abysme mohi rict, ze jsme tam byli 😉 vyrazili jsme po 14ty ulici do centra, zjistili ze listky na dnesek uz nejsou ani v predprodeji (advance purchase). kazdej den v 8:30 se stoji fronta na volny listky, vetsinou kolem desaty uz nejsou zadny. tak jsme tam tak bezradne stali a pak na nas zacal jakejsi cernej chlapek pres ulici pokrikovat jestli nechcem listky, tak jsme presli a mirne se s nim pobavili – ze pry ma kamarada v Praze a tak, takze nam udela slevu – nakonec jsme ukecali tri listky za $10, coz neni tak moc, protoze jsme nahoru fakt chteli. chlapek sbalil vydelanych 10 klacku do bible (kterou pry cte kazdej den) a zacal nahanet nemecky turistky…

Arlington cemetery je hned pres reku za Lincoln memorialem, obrovska area kolem kopce pokryta hrobama povetsine vojaku. na stejnym brehu je videt zvonovita stavbicka, u ktery jsme byli kterousi noc. ja jsem sel sam k hrobu neznamyho vojaka, docela jsem se uz nudil, ale nakonec jsem uplne nahodne prolezl na druhou stranu amfiteatru, kde probihalo stridani strazi, takovej ovlivnujici zazitek – vojaci byli jako duchove.

A pak uz honem domu, abysme stihli veceri v Thaiphoonu. thajsky jidlo se fakt da, doporucuju cokoliv silene palivyho (chicken curry) s bambusovejma vyhonkama, mnam. nakonec jsme skoncili v oblibeny hospode Statson’s byl jsem docela unavenej, takze me dva Miller Lighty dostaly do vic nez mirne pripity nalady, bylo to proste great, kazdej tam byl, smal jsem se snad celou dobu.

13.9.

Snidane v Xando s Joem (Xando lezi na Connecticut Av., celkem moderni, peknej a Prijemnej coffeeshop, nekdy ho lidi nazyvaj Xando a nekdy X and O

Nekdy ve tri odpoledne se jeste stavila segra za mnou do prace a pak uz obe letely, takze ode dneska jsem tu na svym – skoro zadny cesky diskuse, pekne se bude mluvit anglicky.

Radioshack (Conn. Av. 18 St., Columbia Rd, radioshack) rulez, koupil jsem konecne Reverse Voltage converter ($31.99, cat.nr. 273 1411 kdyby to nekdo silene shanel), takze konecne muzu nabijet baterky a holit se strojkem 😉

Totalne hektickej den, takze abych to kvalitne uzavrel sel jsem si zabehat kolem oblieny area Meridian Hill a Adams Morgan (cista sranda proplouvat ulici plnou lidi, vyhybat se a snazit se do nikoho nevrazit)

14.9.

Tezko se tomu da uverit, ale v pulce zari jsou v D.C. sileny vedra, dusno. ted je ale vecer a fouka vetrik a prsi.. dneska jsem zmatene pobihal po meste, a nakonec jsem mel takovej hlad, ze jsem sednul na metro a jel na Gallery Place – Chinatown, prosel pod cinskou branou o par bloku dal a nasel presne to, co jsem hledal – levnou cinskou restauraci (7St. , asi dva bloky za MCI center), kde se muze clovek nadlabnout za par dolaru a vcucnout trosku atmosferu. pri pojidani jidla sice trosku rusil jakejsi pobuda, co vpadl dovnitr a zacal ze me tahat penize (to jsem se dozvedel az pote, co prisla policistka, protoze mu nebylo rozumet ani slovo 😉 sranda docela, vubec jsem se nenudil)

Vyvolani fotek a kupovani filmu probehlo taky dost hladce (doporucuju Ritz camera na M St., hned vedle Borders a blok od Farragut West metro station, fotky jsou docela levny – asi $20 za double film – tj. z kazdyho policka negativu dostanete dve fotky. pokud clovek chce extra levny fotky kolem $14 za 36 policek s double o velikosti 4“, coz je vetsi nez standartni velikost, staci zajit do CVS a vyvolat cvs fotky – vetsi CVS je primo na Dupont circle, dalsi treba pobliz 17th St. a P St., na Columbia Rd., proste kam se clovek podiva)

15.9.

16.9.

Zapojil jsem notebook na inet pres StarPower, stalo me to $9.95 (cena za mesic pripojeni). probihalo to tak, ze jsem zasel do StarPoweru a tam me prepojili na chlapika, takze veskerej setup probehl po telefonu a behem dvou hodin spojeni fungovalo. platil jsem sekem, kterej me vystavila trish, vazne zacinam uvazovat o zrizeni konta pristi rok. da se platit taky money orderem, coz je o dost pohodlnejsi.

17.9.

Vcera jsem sel spat mirne pozde, takze kdyz jsem se rano v 7AM probudil, pripadal jsem si trosku jako zpatky doma (kafe needed!). v 9 jsme s trish vyrazili, stavili se v Java house vzit kafe a bagels na cestu (bagels je takovy zajimavy pecivo, ktery se obvykle ji s Philadelphia maslem/syrem, mnam, mnam, je to dost yummy, jenom asi $3) a v 10AM uz jsme splhali na Sugar loaf Mt. v Marylandu. fajn pocasi, pohodovej les, nadhernej vyhled a pak uz honem zpatky, zima byla docela slusna i kdyz svitilo slunicko. trish me vyhodila nad 18tou ulici primo nad Adams Morgan a ja sel dolu a snazil se projit pres vsechny ty lidicky co vyplnili ulice a cichal vsechny vune jidla, poslouchal muziku, byl prece Adams Morgn’s day! nakonec hang-out s lidma z prace, to mi dost zvedlo trosicku pochroumanou naladu, hadam ze za tyden zacne zloutnout listi a bude poradna zima, ani si radsi nepredstavuju jak to vypada doma.

20.9.

V DC jsou podle me daleko lepsi joby, zadny uklizeni, natirani, stavby.

22.9.

Tohle pisu uz 23.9., nejak se mi ty dny uz slejvaj. bloumal jsem tak kolem metro station Archives/Navy mem’l, pokecal jsem chvilicku se skejtry, kteri blbnuli kolem Pensylv. Av. a pak uz jsem byl nejakej zhnusenej, tak jsem zalezdo metra, kde jsem potkal Cechy.. nejaka holka s rodicema, byli docela suchy a vypadali dost konzervativne, takzejsem se pokusil jenom dat/vzit tel. cislo, ale holka se vymluvila,ze bydli v Pensylvanii, takze smula…

24.9.

Ted se mi splynuly asi 3 dny do jednoho. mozna to bylo alkoholem, mozna tim jak jsem musel myslet na tisic prijemnejch a neprijemnejch veci zaroven. v 9PM byla party u jarka, prisel jsem celkem brzo, takze jsem se stihnu pobavit se vsema amikama, co jeste vypadali slusne 😉 a pak uz mely veci rychly spad, jak jsem stal s Tracy v kuchyni a poslouchal navrhy, ze bysme meli nekam vyrazit, pak sedel s Travisem na pohovce pricemz se Travis zeptal jestli budu mit neco proti kdyz mi da pusu atd atd..

Dozvedel jsem se tak mnozstvi nesedelitelnejch veci – ne ze bych nebyl schopen je sdelit, ale proste se to neda 😉

Za situace kdy to nekteri fyzicky nevydrzeli (Tracy didn’t make it ;-)) jsem se odebral domu abych moh za par hodin vstat do prace. tohle urcite nebyla typicka americka party, ale stalo to za to.

Pak jsem se rozhodnul koupit si ticket na Greyhound, takze jsem vyrazil na union station, vystal si snad pulhodinovou frontu a pak se domlouval s cernochem, ktery se zdal tak ochotnej, ze by mi snad z jakyhokoliv duvodu odmit prodat listek. pripadal jsem si chvilema ze smlouvam, ze platim rozhovorem a ze si cernoch chce pokecat a pak mi teprve da listek.

Zacalo zapadat slunicko, takze jsem jeste rychle probehl po okoli, zastavil se u Taft memorialu, probehnul kolem fontanek za Capitolem a pak jsem se rozhodl ze zkusim cestu busem domu. nasel jsem jakejsi spoj X1, pokecal jsem s chlapikem na zastavce, ale nakonec zjistil, ze to jede uplne nekam jinam, takze jsem to vzdal a sel ve tme zpatky na metro. prihodnej spoj (D2) jel pritom z greyhound terminalu primo na Adams Morgan. jinak union station ma krome nadherny architektury spostu obchodu a food courtu, vsude spousty lidi, trochu zmatek.

Zacina byt zima, musim vyrazit koupit si aspon nejakou teplou mikinu/svetr.

26.9.

Rano se rozprselo, do d.c. prisel tak nejak podzim, navic chtela trish volnej apartment (haha), takze jsem vyrazil do deste a po ceste jsem se rozhodoval, kam to vlastne jdu, nakonec jsem se misto georgtownu rozhodl jit do centra k FBI building. vylez jsem nekde u Metro center, obesel jsem celou E. Hoover FBI building, ktera vypada fakt stroze, az jsem konecne nasel public vchod (roh 9th ST. E St.) pockal si nez zacne dalsi prohlidka a pak uz jsem sel s kupou tusim japonskejch deti dovnitr, sledoval tv, nechal se vest f.b.i. employee (clovek by hadal, jestli to fakt delaj jako volunteer nebo jestli to je nejakej trest ;-)). prohlidka nic moc, pripadalo mi to jako ukazaka toho, jak f.b.i. pouziva stary metody (gangsteri z 20-30. let nikoho moc nenadchnou), na videu sice chvilkovy pokec o Mitnickovi, ale jenom o tom, jak ukrad tisice cisel kredit. karet, ne treba o tom, jak klonoval mobily a prolejzal site, huh. nejzimavejsi byla snad firearm demonstration, ve ktery skutecnej f.b.i. agent (v d.c. je jich asi 500, celkem 5k f.b.i. employees) predvedl jak se zachazi s glockem .23, submachine gun (to bylo dost impressive). nasledovaly otazky na agenta (kolik fbi plati (od 40k), jak dlouho studovat aby se clovek stal agentem (4 roky college, 3 roky working experience, 6 mesicu v fbi academy v Quanticu)).

Pak jsem jeste trochu bloudil kolem Pens. Av., prohlidnul si konecne poradne NAVY mem’l a nakonec mi byla takova zima (no tak strasny to nebylo), ze jsem si sel sednout do Starbucku, jak uz ho moc nemusim, tak to bylo fajn, sedet s kafem ve vyklenku s oknem do ulice a premejslet co to vlasnte delam a o podobnejch blbinkach. pak jsem vyrazil na 11th St. na busika (S2) zpatky na Dupont, busik byl prijemne pretopenej, takze jsem stacil skoro usnout (coz predtim nez jde clovek do prace neni moc dobry).

28.9.

Zacinam mit docela hard-time v praci, sefka se me snazi drzet co nejdyl, prinasi to s sebou dost humornejch situaci, ona je fakt bitch. ja ale jenom piju litry caje a vsemu se smeju.

Lokalni stanice HFS (rock alternative, 99.1 MHz) rulez, zrovna moderatori zpovidaj tehotnou 14ti letou osobu, co kouri weed, geez.

Na dnesek jsem ziskal volnasky do Shakespeare divadla, takze pote co mi odrekla kamoska jsem vyrazil sam a uzil si to i tak. divadlo bylo trosku dressy, ale par stupid turistiku jako ja se tam taky potulovalo, takze jsem si v sandalech a kosili s mikinou nepripadal zase tak rozpacite, dal si horkej apple cider, abych mel pak celou play zizen 😉

Play byla pojata v klasickym duchu, tj. monology byly vicemene kopie z W.S., ale kulisy a kostymy byly totalne zmeneny. po scene pobihali lide v oblecich, vojaci v novodobych uniformach, jedna scena byla na jakesi diskosce. vyvrcholilo to zaverecnou scenu, kde stal na scene skutecnej vrak staryho jaguara. nakonec nejdojemnejsi byla dekovaci scena, asi jsem moc zvyklej na divadlo, ktery mi neco rekne (rozumnel jsem tak pulce, popravde) a ktery se do me zatne a donuti me premejslet. V D.C. se da asi narozdil od jinejch mest existovat i bvez auta, jezdit metrem a busikem. sit, kterou tvori vsechny mozny routes metra pokryva vetsinu D.C. a zasahuje daleko do Virginie a Marylandu. prumerna jizda po centru metrem je za $1.10, po vstupu do metra se da vzit bus transfer ticket za 25c (plati se az v busiku), takze po vylezu z metra muze clovek nastoupit hend na busik.

da se koupit celodenni listek na busik za $2.50, ale nemel jsem cas zkusit. listek na metro ma magnetickej prouzek, na kterej jsou zaznamenany informace kolik jeste zbyva, takze doporucuju nabit si listek tak na $5 a pak se clovek nemusi den dva starat a hledat drobny pri vstupu do metra, jeste lepsi je metropass za $5, na kterym se daji usetrit nejaky procenta (tusim az 18%). listky se daji dobijet az do chvile, kdy jsou tak zmackane, ze ja automat pri vstupu odmitne vcucnout 😉

Pote co jsem se konecne dosyta vyspal, nabehnul jsem do Safewaye a koupil dounuty k obedu ;-), prejed se jich a vyrazil do mesta, kde jsem se konecne rozhodnul zajet do Bethesdy, sednul jsem na metro a za chvilku jsem se uz prochazel po proslunenych ulicich, koukal na spousty mist, kde se da koupit neco dobryho, stacil jsem ztrhat film ve fotaku (nastesti jenom par fotek nafocenejch, doporucuju mit vzdy v jakymkoliv fotaku cerstvy baterky… nekdy si nadavam jak jsem blbej). bethesda je jakesi predmesti d.c., vypada dost podobne az na to, ze se v mestecku nachazi mnozstvi kuul restauraci a hospudek koncentrovanych na jednom miste. dalsi veci, ktery si clovek vsimne, je ze na ulici jsou normalni sloupy s dratama, to se v d.c. zahlidnout skoro neda, vsechno je vedeny pod zemi. (je bezny, ze jeden den ulici vykopou, polozej co potrebujou a za tejden znova…) nakonec jsem zapadnul do mista se sendvicema jenom kousek od Wisconsin Av.

A pak uz honem zpatky, dodelat par veci, behat za errands, abych mohl vecer zjistit jak malo mam na vsechno casu.

V 9:30PM jsme vyrazili s Robem a Trish na koncert Anity ve Velvet Lounge na U St. (hnedka u U-street Cardozo metro station). Anita Trush band byl hodne kuul, akorat takovy misto na hang-out. ziskali jsme VIP mista, pozdravili se s Anitou (ze pry je to smutny, ze odjizdim). stihl jsem vypit nekolik Heinekenu ($4/ks) nez nabehla humorna punk/grunge kapelka a rozpalila to tak, ze jsem se rozhodl to zabalit..

Cestou zpatky jsem si precet nadhernej report od managementu na dverich k baraku, jak byl kdosi napadenej a oloupenej na Riggs St., coz je ulice hnedka za barakem a jak byt vic vigilant etc. huuuh.

30.9.

Hecktickej den, trosicku cestovni horecka, jeste se vecer podivat na Eastern Market, kde uz skoro zavirali.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .