0
0

19.06.2011 13:10

Ze zemí, které jsme projeli v JV Asii, se nám Laos (s Malajsií) líbil nejvíce. Pohodoví lidé, kteří se neustále usmívají, nízké ceny za ubytování a jídlo, nádherná krajina a hory, národní parky, jeskyně a atrakce, které jinde nezažijete, vytváří z Laosu ideální místo k pobytu. Je však třeba upozornit, že čas ze zde neměří na hodiny a minuty, ale rovnou na dny a nikam se nespěchá, takže chcete-li projet Laos a vidět jenom atrakce, ujde vám spousta pohodových chvil strávených s Laosany třeba u oblíbeného petangu nebo jenom tak popíjením piva Lao, které je výtečné.

Doprava

Doprava v Laosu je o něco méně hektičtější než v Kamobodži, ale stále dosti chaotická. Mnoho lidí jezdí na motorkách a uvidíte i malé děti tak kolem 10 roků, jak řídí motorku. Pro cestovatele (a o to víc pro místní) jsou však ceny autobusů dost drahé. Například noční autobus z Pakse do Vientiane stojí 170 tisíc kipů na osobu (21 dolarů), což činí přesuny mezi městy a vesnicemi dosti nákladnými.

Všude půjčují motocykly a kola, které jsou poměrně levné (motorka 30 až 50 tisíc kipů, kolo 10 až 15 tisíc). Pouze v Luang Prabang je motocyklový kartel a půjčení motorky na jeden den stojí 130 tisíc kipů (15 dolarů).

Silniční síť v Laosu je jednou z nejrychleji se rozvíjejících na světě. Během jednoho roku dokáží pilní Číňani v honbě za přírodními surovinami v Laosu postavit stovky kilometrů zpevněných cest. Místa, kam se dříve dostávalo 10 hodin autobusem, se dnes dají spolehlivě dosáhnout za 4 hodiny. Spousta úseků, o kterých je v Lonely Planet (vydání 2009) napsané, že jsou nezpevněné, jsou dnes zcela pokryty zpevněným asfaltovým povrchem a samozřejmě po nich jezdí pravidelné VIP autobusové linky.

V Laosu se jezdí na pravé straně (což nás přibližuje domovu). Cestovatelé by se měli vyvarovat vyšších rychlostí ve vesnicích, ale i ve městech, neboť se na cestách vyskytují nejen velké díry, ale i všechna možná domácí zvířata – od prasat, krav, koček, psů až k slepicím a buvolům.

Boční cesty, které nevedou k Číně, bývají v dezolátním stavu.

Jídlo

Jídlo je v Laosu velmi chutné. Ovlivněno je především z Číny, takže je možné dostat všelijaké hmyzáky, bource morušové, žáby, celá smažená kuřátka i s hlavou a očima nebo vepřová žebírka. Na druhou stranu byl a je zde veliký vliv evropské a indické kuchyně, takže v turistických oblastech naleznete stánky s bagetami na sto způsobů nebo indické ‚halal‘ jídla pro muslimy.

Specialitou Laosu je slepená rýže (sticky rice), velmi chutná, připravená ve speciálním rákosovém sítu nad parou. Je velmi tuhá a lepivá, takže se pojídá rukama, kdy ušoulíte kuličku a namočíte buďto v omáčce nebo pojídáte s masem či zeleninou.

Další specialitkou jsou nudlové polévky (široké nebo úzké rýžové nudle), které jsou z vývaru a okořeněné, podávané se zeleninou.

Ceny

Spousta lidí nás varovala, že je Laos drahý. Není to až tak pravda. Při delším pobytu je Laos velmi levný. Ubytování nás většinou stálo od 20 – 60 tisíc (2,5-8 dolarů) za pokoj pro dva s vlastní toaletou a sprchou (mnohdy teplou vodou) s wi-fi v ceně.

Jídlo je velmi levná záležitost. Obrovský oběd s předkrmem, pitím pro dva lidi (vodou i pivem) vychází na 50-80 tisíc (6-10 dolarů).

Nejdražší jsou samozřejmě mléčné a importované výrobky. Dokonce i cena vody je dost vysoká (5.000 kipů za litr a půl), protože ji kupujou jenom cizinci, kteří se bojí střevních problémů.

Nejvyšší položkou cestovatelů jest doprava, která je tu opravdu drahá.

Příroda

Konečně jsme dorazili do země, kde je spousta zeleně a málo lidí (pouze 6,5 milionu – pro srovnání vedlejší Vietnam s podobnou rozlohou má 85 milionů).

Laos byl donedávna nejchudší zemí v regionu. Dnes však předhání Kambodžu a pomalu se začíná vyrovnávat Thajsku. V zemi se rozvíjí infrastruktura, což má za následek enormní kácení původního pralesa. Nerostné bohatství láká spoustu čínských investorů a obchodníků.

V Laosu jsme konečně zažili pohodu v horách, kdy nebyly taková vedra a mohli jsme přes den chodit po kopečcích. Není zas pravda, že se dá pohybovat, kudy chcete. Díky vysoké koncentraci nevybuchlých bomb (tzv. UXO) z vietnamsko-americké války je v mnohých regionech zakázán vstup do neznačených oblastí.

V současnosti je vyhlášeno 20 národních chráněných území, pokrývajících dohromady 14% země. Ochrana je však chabá a dřevo se těží i v národních parcích. I tak však dosud bylo v Laosu napočítáno na 437 druhů ptáků a 320 druhů ryb. Zejména na jihu Laosu můžete v lesích potkat divoké slony, medvědy, leopardy, tygry, v Mekongu pak vzácné delfíny Irrawaddy. Otázkou však je, kam všechna tato zvířata půjdou, až se vykácí poslední les… Možná taky na prodej do Číny :-(

Počasí

Díky horstvu, které je na severu, se nám stal Laos oázou. V horách na severu je chladnější klima, kolem 25 – 35 stupňů v létě (červen), možnosti chození po horách nebo městech i přes den, jelikož nebyly takové vedra (jinde je třeba 45 stupňů, takže „pouhých“ 35 se vám pak zdá jako chladnější počasí). Deštivá sezóna není zatím v plném proudu, takže nám pršelo pouze občas a většinou večer. Na jihu Laosu byla podobná vedra jako v Kambodži.

Obecně řečeno, Laos má dvě roční období: od května do října období dešťů a od listopadu do dubna období sucha. Nejchladněji je od listopadu do ledna, nejtepleji od března do května. Nejteplejší oblastí jsou nížiny kolem Mekongu, nejchladněji bývá pochopitelně v horách na severu Laosu. Oblastí s největším počtem srážek je jižní Laos; například v Luang Prabangu je objem ročních srážek o polovinu menší než ve Vientiane.

Náboženství a jeho projevy

Většina Laosanů, žijících v nížinách, jsou vyznavači theravádového buddhismu. Po vítězství komunistické strany ve volbách v roce 1975 byl buddhismus potlačován, ale počínaje rokem 1992 vláda poněkud ochabla v tažení proti náboženství, řešíc jiné problémy, a tak se buddhismus probudil zase k životu v plné své kráse a síle.

Nejvýraznějším a nejrozšířenějším nebuddhistickým náboženstvím je „phi“ – víra, o níž mnoho nevíme, pouze to, že místní domorodci často pořádají různé obřady, chodí pak s bílými tkanými náramky jako talismany pro ochranu před zlými duchy a děti mají propíchnuté uši a v nich černou tkanou šňůrku. Bílou šňůrkou kolem zápěstí k sobě člověk symbolicky přivazuje 32 strážných duchů, kteří ho pak ochraňují. Podle Laosanů se totiž duše člověka skládá z 32 částí, každá část ochraňuje v těle různý orgán či různé části psychiky. V každé vesnici je šaman, který umí vymítat zlé duchy, přivolávat dobré a rozumí bylinám a lidovému léčitelství. Kvůli jazykové bariéře se nám ale nepovedlo proniknout hlouběji.

Silný je samozřejmě též animismus, víra, že vše je oživeno duší. Například pokud se začíná se stavbou domu, musí se napřed postavit malý domeček jako náhradní místo pro ducha, který tu půdu dosud obýval. Stejně tak pokud se kácí strom nebo sklízí úroda z pole, musí se něco obětovat pro duchy těch míst a duše těch rostlin. Viditelné a neviditelné je spolu od věků provázáno a kruh se nesmí rozlomit.

Jako všude v nemuslimské jihovýchodní Asii je zde silný kult předků, téměř u každého domu stojí na „kuří nožce“ maličký strakatý chrámeček, kam rodina dává každé ráno trochu jídla a vody pro duše svých předků, aby se jim dobře žilo a aby je ochraňovali.

Naše další postřehy:

První, co jsme si po příjezdu z Kambodži uvědomili, bylo, že v Laosu nejsou žádní žebráci ani děti ulice (pokud ano, je jich málo). Byl to docela oddech, moci se projít po ulici, aniž by k vám přišlo jednotlivě padesát lidí s nataženou rukou a každý chtěl dolar.

Narozdíl od zbytku jihovýchodní Asie (s výjimkou kultivované Malajsie) vám prodavači nic nevnucují, nenabízejí ani vás neoslovují – nechají, ať si prohlídnete zboží, a klidně vám i dovolí odejít, aniž byste si něco koupili. Někdy je to dokonce až extrémní – třeba v některé restauraci vás ani neobslouží a vy se musíte doprošovat a přemlouvat je, aby vám něco uvařili, že máte hlad.

Vše tu trvá trochu dél, hodinky tu nikdo nenosí a na čas se nehraje. Například si objednáte zeleninovou polévku v restauraci – kuchařka jde nejprve pro dřevo, aby rozdělala oheň. Mezitím pošle manžela k sousedům pro vajíčka, děti pošle k dalším sousedům pro rajče, pak jde vykopnout cibulku ze záhonku… Do toho jí přijde na návštěvu sousedka a cosi strašně důležitého spolu probírají. Ale polévka už je na plotně a celá rodina na ní pracuje, takže nemůžete říct, že se nic neděje… Naproti tomu třeba autobusy tradičně odjíždí o deset minut až hodinu dříve, než je napsáno v jízdním řádu. Takže si na všechno rezervujte dost času a nedělejte si žádné plány. Jídlo objednávejte zavčasu, dokud neumíráte hlady, minimálně hodinu před tím, než se váš hlad stane nesnesitelným (ve městech bývá obsluha svižnější).

Mnoho restaurací bývá zároveň domovem pro rodinu, která provozuje podnik. Takže jdete-li na záchod, procházíte obývákem kolem gauče, kde se na vás kření stará babička a děti.

Laosané jsou velmi pohodoví, zásadně nikdo nikam nespěchá, času je na vše dost, jsou milí, usměvaví a přátelští – a to naprosto všichni, nejen prodejci, kteří bývají přátelští obvykle jen ze zištných důvodů.

Utíkajícího Laosana stěží uvidíte.-)

Zejména starší generace mluví francouzsky (pokud vůbec mluví nějakým cizím jazykem), anglicky mluví spíše mladší, ale většina obyvatelstva mluví pouze laosky, takže není snadné se zde domluvit. Ale když je dobrá vůle na obou stranách, tak to vždycky nějak jde.

Architektura na vesnicích = dřevěné bambusové chatrče, ovšem u každé je satelit (satelity se často využívají k sušení žab, ryb, hadů a jiných pochutin).

V chatrčích samozřejmě nejsou koupelny, a tak se Laosané koupou klidně v neckách ve středu vesnice, ale dělají to chytře, aby nešlo nic vidět – ženy jsou oblečeny ve volných sáronzích, polejou se, trošku sárong povolí, všude se namydlí, a pak se oplachujou kyblíčkem. Sárong je vůbec taková užitečná hygienická pomůcka – na vesnicích nejsou ani záchody, takže lidé chodí do lesíka, malou potřebu můžou ale vykonat i přímo ve vesnici, stačí si jen čopnout a nechat kolem sebe sárong, aby nebylo nic vidět.

V Laosu je velká míra odlesnění, značná část produkce dřeva putuje do sousední Číny. Je fakt, že Laos potřebuje někde vzít peníze na rozvoj, ale co je moc, to je moc… Půjde-li to takhle rychle v takové míře, za pár let bude Laos jednou velkou mýtinou, potýkající se s erozí.

Laos je nejvíce zaminovaná země na světě, dokonce více než sousední Kambodža a Vietnam, takže se zde nedoporučuje chodit po horách mimo vyšlapané stezky.

Produkce tabáku a přírodních drog zde má dlouholetou tradici, na trzích lze sehnat vše od marihuany, hašiše, přes opium až po heroin. Světově známou je oblast zlatého trojúhelníku. Muži tu většinou kouří cigarety, ženy mívají dýmky s bůhví čím uvnitř, anebo si balí velké kornoutové cigára (Bolaven Plateau). Spousta zejména starých babiček má zuby červenočerné od žvýkání betelových listů.

Laos je oblíbenou destinací pro sousední Thajce, kteří tu jezdí na dovolené a jsou hluční a bohatí asi jako u nás Němci.

Moc se tady nesmlouvá, a to ani na trzích, narozdíl od ostatních států JV Asie. Jednak to není moc zvykem (s výjimkou suvenýrů), ale druhak to ani není nutné, protože se vás zpravidla nikdo nesnaží natáhnout a ceny jsou stejné i pro místní. A navíc, pokud si stará babička řekne o 40 Kč za krásnou, ručně tkanou šálu, anebo o 2 Kč za koláč, tak proč smlouvat…

Jednu věc, co se týče obchodování, jsme nepochopili – a je to v celé JV Asii. Na tržišti nebo podél silnic jsou stánky: v prvním stánku jsou třeba ananasy a kokosy – a naprosto to samé je v dalších 15 stáncích vedle. Pak začne deset stánků se sárongy. Pak dalších dvanáct stánků s naprosto stejnými konvičkami na čaj. Pak pět stánků s tím samým pečivem atd… Tady jsou prodavači naštěstí v pohodě, ale třeba v Indonésii nebo Kambodži jsme si něco koupili u jednoho stánku, třeba ten ananas, a všichni další na vás volali – proč jste si ho nekoupili u mně, proč zrovna u něho, kupte si ještě jeden ode mně…

Nevíme, čím to je, ale v Laosu, stejně jako v Jižní Koreji, nám nefunguje simka Vodafone (a někdy i ta od T-mobile zlobí) – píše to, že „není povolen přístup k síti“. Když jsme se plavili po Mekongu a byli blízko thajských hranic, Vodafone simka chytla thajský signál, ale s tím laoským (a korejským) si nějak neumí poradit.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .