Přestože bylo až do roku 1924 ze španělské strany téměř nepřístupné, je Val d´Aran součástí dnešního Španělska už od 12. století. O dvě století později se tu dokonce konalo všelidové referendum, v němž se Aranci zcela jasně vyjádřili pro zachování svazků s Katalánskem. Dnes se sem jezdí především lyžovat, ale začíná tu být živo i v létě. Chodce lákají nádherné přírodní scenérie a kilometry značených turistických tras, milovníky historických památek románské kostelíky v kamenných vesničkách, na své si přijdou i příznivci adrenalinových sportů.
Vybere si každý
Narazíte tu na malé i větší vodopádyVal d´Aran (620 km2) leží v nejsevernější výspě katalánských Pyrenejí. Otevřené k Atlantiku a obklopené vysokohorskými štíty, dosahujícími v některých místech téměř třítisícových výšek, je tvořeno třemi údolími. Mijaran s hlavním městem regionu Vielhou je uprostřed, směrem na sever se táhne Baix Aran (dolní údolí), jímž protéká řeka Garona a otevírá cestu do Francie, jedinou, která po celá staletí spojovala tuto oblast s okolním světem. Dáte-li se na východ proti proudu řeky Rudy, dostanete se do Naut Aranu (horního údolí). Je nejvíce poznamenáno rozvíjejícím se turismem, který odsunul na vedlejší kolej tradiční pastevectví a zemědělství, ale zase přinesl spoustu zajímavých pracovních příležitostí. Je to znát, protože na rozdíl od jiných odlehlých horských oblastí odtud lidé neodcházejí a počet obyvatel dokonce mírně roste. Ve více než 30 obcích jich tu dnes žije sedm tisíc pět set a ve velké většině je zaměstnává cestovní ruch. Aranci mají i svůj vlastní jazyk, jehož základem je gaskonština a katalánština, obohacená o slovní zásobu z baskičtiny. Pro lidi odjinud je nesrozumitelný, většina obyvatel však dokáže podle potřeby přejít na katalánštinu, španělštinu či francouzštinu.
Turistický boom nastartoval král
Baqueira-Beret, jedno z nejznámějších lyžařských středisek ve ŠpanělskuPrvním panovníkem v historii, který Val d´Aran navštívil, byl Alfons XIII., který sem přijel v roce 1924, aby se zúčastnil slavnostního otevření silnice vedoucí přes sedlo Bonaigua (2072 m), první, která spojila údolí se zbytkem Španělska. Bylo to pouze „letní“ řešení, protože skoro sedm měsíců v roce byl průsmyk zcela zapadán sněhem. Ještě i dnes, kdy je o něj dobře pečováno, je mnohdy v zimě uzavřen. Celoročním řešením se stal tunel de Vielhy, který se v roce 1924 začal stavět pod masívem Maladeta. Zprovozněn byl až o 24 let později, zcela dokončen v roce 1965 a má na tehdejší dobu úctyhodnou délku 5260 metrů (od prosince 2007 je v provozu zcela nový, tříproudový tunel, vedoucí souběžně s tunelem původním). Nic už nebránilo tomu, aby se Val d´Aran otevřelo okolnímu světu. A nabídlo mu především výborné podmínky k lyžování. V nejhornější části Naut Aranu bylo dokonce o rok dříve otevřeno dnes nejproslulejší a také nejdražší lyžařské středisko v celém Španělsku – Baqueira-Beret, na jehož svazích se často prohání na lyžích španělská královská rodina. Není třeba zdůrazňovat, že „královské“ příklady táhnou a místní lidé se zvýšeného zájmu snaží jaksepatří využít. A tak se staví stále nové horské hotely, hotýlky a apartmány, naštěstí z kamene v tradičním horském stylu, takže do krajiny docela zapadají. Většina vesniček si dosud zachovala své starobylé jádro s úzkými uličkami a domy obklopujícími románské kostelíky, jejichž špičaté věže jsou vidět z dálky.
Za románskými památkami
Malebné vesničky s románskými kostelíky jsou dostatečným důvodem k návštěvě. Než se vydáte za poznáním tohoto kraje, stojí za to se nejdříve zastavit ve Vielhe, kde vás v informační kanceláři vybaví kvalitně zpracovanými materiály a mapkami a poradí, co byste určitě neměli vynechat. Kousek od ní je románský kostel svatého Michala, v jehož interiéru vás překvapí Kristus z Mijaranu z 12. století, dřevěná busta v životní velikosti, která patří ke skvostům románského umění v oblasti Pyrenejí. A pak už projíždíte Baix Aranem, zastavujete v Bossostu a projdete se po jeho hezké promenádě u řeky. Ve staré části městečka určitě nepřehlédnete románský kostel z 12. století se zajímavým reliéfem zdobeným tympanonem, ani skupiny francouzských turistů, protože na hranici už je to kousek. I vy pokračujete dále, ne snad abyste údolí opustili, ale abyste těsně před hranicí odbočili třeba do kamenné vesničky Bausenu, protože právě odtud je tak nádherný výhled, že byste si ho neměli nechat ujít.
A pak už sjíždíte opět dolů a těsně před Vielhou odbočíte do Naut Aranu, zastavíte v Salardú, protože zdejší románský kostel sv. Ondřeje s hezkou plastikou Ukřižovaného stojí za zhlédnutí. Když opustíte hlavní silnici a vyšplháte se některým z vedlejších údolíček třeba do Unhy, jejíž kostelík taky pamatuje 12. století, řeknete si, že tato část Val d´Aranu je snad ještě malebnější než všechno to, co jste doposud viděli. Z každého vyvýšeného místa, a zvláště vyjedete-li úplně nahoru nad Baqueiru, až tam, co končí silnice, se otevírají úchvatné výhledy na masív Maladety a další horské štíty.
Stezkou nestezkou kolem dokola
Chcete-li si dát trochu do těla, můžete se pokusit zdolat některou z devíti značených turistických tras různé obtížnosti, které jsou přesně popsány v jednom z prospektů, jimiž vás vybavili v informační kanceláři. Všechny mají tu výhodu, že jsou okružní, vedou atraktivní krajinou s nádhernými přírodními scenériemi, kolem vodopádů, bystřin i jezer, přes kouzelné vesničky, kde se můžete zastavit a v těch větších se i občerstvit. Nejste-li příliš zdatnými chodci nebo máte-li s sebou děti, které by větší túru nezvládly, vydejte se například ke kaskádě říčky Joeu, podél níž stoupáte chvíli prudce nahoru a pak už vás pohodlná, mírně stoupající stezka dovede do široké horské doliny Artiga de Lin, jíž vévodí Malh dera Artiga (2881 m), a odtud asfaltovou silničkou sejdete na parkoviště u kaskády. Celý okruh je dlouhý 3,5 km a zvládnete ho za necelou hodinu.
Snad nejatraktivnější túrou, kterou můžete ve Val d´Aran podniknout, je výlet do úchvatné horské kotliny Circ de Colomers se spoustou jezer a jezírek. Je už v bezprostřední blízkosti Národního parku Aigüestortes i Sant Maurici, o němž znalci tvrdí, že patří k tomu nejkrásnějšímu, co Pyreneje nabízejí. Autem (případně taxíkem) se vydáte z vesnice Tredos k hotelu Banhs de Tredos (9,5 km), odkud je to k horské chatě Refugi de Colomers na břehu přehrady Lac Major tři a půl kilometry. Od července do září se můžete nechat nahoru vyvézt taxi-džípem, čehož využívají snad úplně všichni. Od chaty vede řada dvou až čtyřhodinových nádherných okružních tras kolem jezer a jezírek, jichž je tu údajně přes čtyřicet. Máte-li dost sil, zvolte si některou z těch delších, třeba tu, která vás zavede na Coth de Podo do výšky 2601 metrů. Nádherný pohled na celou kotlinu a většinu jezer určitě stojí za námahu.
Je libo adrenalin?
Chcete-li si vyzkoušet některou z adrenalinových aktivit na divoké vodě, není nic snazšího. Nemusíte být zrovna zkušenými borci, protože tato oblast nabízí vhodné podmínky i pro začátečníky. Můžete volit mezi raftingem či stále oblíbenějším hydrospeedem na řece Garoně, nebo si vyzkoušet canyoning v soutěsce řeky Bausenu. Veškeré vybavení vám půjčí společnost, která tyto aktivity organizuje. Vy musíte umět jen plavat a věnovat pozornost pokynům zkušeného instruktora. Speciální programy se připravují i pro rodiny s dětmi.
Informace
Jak se tam dostat
Letecky do Barcelony, kam se např. se Swiss Airlines dostanete v současné době za 2500 Kč + letištní a jiné poplatky. Nejpohodlnější je půjčit si v Barceloně auto (cca 165 EUR za týden) a vydat se směrem na Lleidu (Lérida) a pak na Vielhu (Viella). V závorce jsou uvedeny názvy katalánských měst i ve španělštině – takto je totiž objevíte většinou jen na našich mapách. Nebo můžete z Barcelony autobusem společnosti Alsina Graells (dvakrát denně – 25 EUR). Lokální autobusové linky mezi jednotlivými vesnicemi ve Val d´Aran jezdí 4 x denně.
Rozhodnete-li se jet vlastním vozem, přijde vás jedna cesta (1750 km) včetně dálničních poplatků na cca 220 EUR.
Turistické informace
Turistické informační kanceláře naleznete nejen ve Vielhe, ale také v Bossostu, Lesu, Arties a Salardú. Cenné informace získáte nawww.aran.org (i anglicky a francouzsky) a na http://www.lleidatur.com (anglicky, německy, francouzsky, rusky). Sportovní aktivity nabízí např. společnost Deportur (http://www.deportur.com).
Ubytovat se lze v některém z hotýlků, aparthotelů, penziónů či kempů, jejichž přehled včetně www stránek je uveden na http://www.aran.org.
Jídlo a pití
Val d´Aran patří spíše k dražším španělským lokalitám, ačkoliv i zde, zvláště pak ve vesničkách stranou od hlavní silnice, např. v Tredosu nebo Unhe, najdete restaurace, kde se najíte za příznivou cenu (od 15 EUR). Specialitami jsou olha aranesa (dušená klobása s mrkví a bramborami), brambory plněné masem, zvěřina, nejrůznější druhy paštik a uzenin a pstruzi. K tomu se servírují především výborná katalánská vína.
- Guest napsal(a) před 11 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.